Bude na Švédy spolehnutí? - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Bude na Švédy spolehnutí?

, Tomáš Hořejší,
Bude na Švédy spolehnutí?
Zdroj: Euro.cz

Bae Systems pomalu ale jistě opouští konsorcium Gripen

Prvních šest stíhaček Gripen už dorazilo do Česka. Armádní piloti mohli začít zastaralé sovětské stroje odesílat do šrotu a otvírat láhve se šampaňským. To výrobce Gripenů – konsorcium švédského Saabu a britské Bae Systems – naopak moc důvodů k radosti nemá. Gripeny zatím exportoval pouze do Jihoafrické republiky, Maďarska a Česka. Brazilský tendr na stíhačky, od kterého si Gripen tolik sliboval, tamní vláda před pár týdny bez vysvětlení zrušila. Tím ale potíže Gripenu nekončí.

Krach v Brazílii.

Manažeři konsorcia Gripen několik let usilovně pendlovali mezi Českem, Maďarskem a Brazílií. Ve střední Evropě uspěli: česká vláda se rozhodla pro pronájem čtrnácti gripenů, Budapešť zvolila stejný počet. Po podpisu smlouvy s Prahou švédská ministryně obrany Leni Bjoerklund prohlásila: „Věříme, že toto rozhodnutí odstraní zábrany, které až dosud odrazovaly ostatní od nákupu našich letadel“.
O jakých zábranách to švédská ministryně mluvila? Není tak obtížné je odhalit: Gripen je poměrně nové a neolétané letadlo, na rozdíl od osvědčených amerických stíhaček F-16 a F/A-18 za sebou ještě nemá ani jednu skutečnou bojovou misi. Švédsko navíc není v NATO a jeho první gripeny vůbec nebyly připraveny na společné operace v rámci aliance. Česko sice už dostane „NATO kompatibilní letadla“, bude ale vůbec prvním zákazníkem, který takové stroje převezme. Někteří kritici gripenů proto hovoří o tom, že česká armáda poslouží Švédům jako jakýsi pokusný králík. A k tomu všemu se může přidat obava, že konsorcium Gripen neuspěje na trhu a zkrachuje. Kdo pak bude vyrábět náhradní díly? A kdo už prodaným letounům poskytne potřebný servis?
Česko-švédská smlouva na čtrnáct gripenů z prosince 2003 – jak ukázal čas – ještě všechny obavy a zábrany potenciálních zákazníků nerozptýlila. Gripen od té doby nic neprodal. Útok na Brazílii, která chtěla nahradit zastaralé francouzské Mirage za nová letadla v hodnotě zhruba 700 milionů dolarů, se konsorciu nevydařil. Do brazilského tendru se kromě konsorcia Gripen přihlásili všichni významní světoví výrobci nadzvukových letadel: americký Lockheed s nejnovější verzí letounu F-16, brazilsko-francouzské uskupení Embraer/Dassault se stíhačkou Mirage 2000 BR, ruské zbrojovky nabídly stíhačky Suchoj Su-35 a MiG-29.

Letouny za kuřata.

I když šance Gripenu nepovažovali experti za nijak zvlášť velké, březnové rozhodnutí brazilské vlády je pohřbilo definitivně. Všechny zbrojovky, které podaly nabídky, dostaly dopis s konstatováním, že tendr je zrušen. S vysvětlením, že nová soutěž může být vyhlášena v okamžiku, kdy se na trhu objeví dokonalejší a výhodnější možnosti.
Do Jihoafrické republiky prodalo konsorcium 28 letadel, Maďaři mají pronajato čtrnáct strojů Pokusy uspět i v Polsku a Rakousku konsorciu nevyšly. Proameričtí Poláci nakoupili osmačtyřicet stíhaček F-16 od amerického Lockheedu. Krutá však byla zvláště porážka ve Vídni. Rakouská armáda létala na strojích od Saabu několik desítek let a Švédové ani na okamžik nepomysleli na to, že by je mohl nahradit německý Eurofighter.
Gripen se snaží prorazit i v Asii, pokračuje ve vyjednávání s poněkud zvláštním startem v Thajsku. Země, proslavená ptačí chřipkou, totiž Švédům původně navrhla, že jim za dvacet jeho stíhaček Gripen dodá jako protihodnotu surové kuřecí maso. Zdá se, že tuto spíše sondovací a zábavnou fázi debat mají obě strany za sebou, podpis nějakého konkrétního kontraktu je ale v nedohlednu.

Britové se stahují.

Konsorcium Gripen ale nemění jenom trhy, na které chce svá letadla vyvézt. Mění i svou akcionářskou strukturu. V Česku se o tom příliš neví, i když by to mohlo být v budoucnosti poměrně významné. Jde o to, že britská zbrojovka Bae Systems neustále pokračuje ve snižování svého podílu v konsorciu, které vzniklo jako společný podnik v roce 1995. Britové se zpočátku na výrobě stíhačky podíleli z padesáti procent. na sklonku loňského roku ale svůj podíl snížili na čtyřiatřicet procent a letos na jaře prodali dalších 15,2 milionu akcií. Dostali se tak na pouhých dvacet procent. Takže Britové odcházejí – taková zpráva pravděpodobně zcela novému a v boji neodzkoušenému letadlu na trhu příliš neprospěje.
Hlavní slovo při výrobě a prodeji gripenů má nyní švédská firma Saab. Ta ale momentálně zažívá nepřízeň kdysi až přehnaně vstřícné švédské vlády, která trvá na snižování rozpočtu na obranu. Pro konsorcium to bude konkrétně znamenat poměrně rozsáhlé propouštění. Z nedávno zveřejněné výroční zprávy za rok 2004 vyplývá, že má být zrušeno zhruba 1500 pracovních míst v letech 2005 a 2006.
A snižovat se zřejmě budou i počty letadel, které konsorcium Gripen vyrábí pro svého hlavního zákazníka, švédskou armádu. Ta si původně objednala – zřejmě i trochu z povinnosti – 204 gripenů. Vztah švédská armáda – Gripen je ale podobný jako vztah česká armáda – Aero Vodochody. Také Švédům začíná docházet, že počet 204 letadel je pro ně prostě zbytečně vysoký. Nejnovější severské propočty už uvádějí číslo 128, a to se možná ještě sníží. Stockholmská vláda dokonce uvažuje o tom, že uzavře některou ze čtyř zbývajících leteckých základen. Saab zatím řeší nestandardní situaci tak, že letadla vyrobená pro domácí armádu nabízí k prodeji do zahraničí.
Právě i čtrnáct gripenů, které Švédi pronajali Česku, byly letouny určené původně pro švédské vzdušné síly. Z výrobní linky měly přeletět přímo k Flygvapnet (švédské vzdušné síly). Namísto toho zamíří na jih, do Čáslavi.