Bruselský Chlumec - Euro.cz

Přihlášení

Bruselský Chlumec

, Jan Žižka,
Bruselský Chlumec
Zdroj: Euro.cz

Čeští sedláci mohou vstupem do unie ztratit

Dlouho se zdálo, že čeští zemědělci mohou na vstupu do Evropské unie pouze vydělat. Vidina peněz ze štědrého evropského měšce se však rozplývá. Nyní mají představitelé českého zemědělství opačný dojem – rolníci patří k těm, kteří možná nejvíce prodělají. Nerovné podmínky, jež zatím nabízí Evropská komise (pouze čtvrtinové přímé platby zemědělcům v prvním roce po vstupu), nemají v jiných odvětvích obdoby.
Žádná jiná skupina obyvatel by nebyla po vstupu do unie vystavena podobné diskriminaci jako zemědělci. Brusel sice žádá přechodná období také v dalších oblastech, ale obvykle tím pouze odkládá plné zapojení nováčků do jednotného trhu unie. Své tužby prozatím nenaplní zájemci o práci v Evropské unii a na nové příležitosti v evropském zahraničí si zřejmě počkají dopravci. Zemědělci se ovšem mohou cítit ohroženi přímo na domácí půdě, pokud do Česka přijde více zahraničních konkurentů. A to je možné.

Šance tu je, ale…
Týdeník EURO již dříve napsal, že návrh Evropské komise může pro Česko znamenat také zajímavou šanci (EURO 6/2002). Praha sice dostane méně přímých plateb, než si nárokuje, ale získá moderní strukturu zemědělských příjmů (více peněz na obnovu venkova). Jisté je, že reforma Společné zemědělské politiky (CAP) unii čeká. Brusel by se proto mohl v Česku poučit, což by přineslo výhody oběma stranám. Zastáncem tohoto pohledu na věc je tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil.
Rovněž představitelé ministerstva zemědělství, Agrární komory či akademických zemědělských kruhů připouštějí, že taková argumentace má své opodstatnění. Obávají se však, že přechodné období, během něhož se poměry v Evropské unii vyrovnají, bude pro českého sedláka kritické.
„Návrh Bruselu by byl přijatelný, kdyby Evropa reformovala zemědělskou politiku mnohem rychlejším tempem,“ říká Tomáš Doucha, ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Z hlediska mnoha rolníků je sice hezké, že Česko získá finance na obnovu venkova či ekologické hospodaření, ale zajímá je především, jak se uživí na trhu. Německý zemědělec bude mít vzhledem k vyšším přímým platbám v konkurenci jasnou výhodu. Navíc si může spíše dovolit jít s cenou dolů. „Systém intervenčních cen sice bude i v České republice plnit funkci záchranné sítě, ale podmínky nebudou rovné,“ dodává Doucha.

Zdravá kuřata, drahá vajíčka.
Náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek vše ilustruje na konkrétním příkladu. „Řekněme, že Česko by mohlo získat více peněz pro chovatele, kteří nechají volně pobíhat drůbež,“ říká Zídek. Cílem takových plateb je zlepšit podmínky chovaných zvířat. Západoevropští zemědělci budou mezitím dostávat přímé platby. Reforma CAP však nakonec přivede celou Evropskou unii k „českému modelu“. „To by vypadalo dobře, budeme mít náskok,“ pokračuje náměstek ministra. Problémem je ovšem právě ono přechodné období. (Brusel počítá s tím, že by noví členové získali plnou výši přímých plateb až za deset let.) „Co budeme do té doby dělat s našimi drahými vajíčky? Konkurence, která využívá velkovýrobní technologii, bude mít velkou výhodu,“ zdůrazňuje Zídek.
Propočty Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky ukazují, že chovatelé prasat a drůbeže patří k nejvíce ohroženým. „Už nyní je rentabilita chovu nízká, a po vstupu do unie může dále klesat, či dokonce záporná,“ říká Tomáš Doucha. Dodává, že čeští zemědělci nemohou počítat ani s tím, že dostanou za svou produkci více peněz. V případě vepřového a drůbežího masa výkupní ceny dokonce poklesnou. Ani u ostatních komodit však růst cen, za něž prodává zemědělec, pravděpodobně nepřekročí úroveň celkové inflace.

Dvanáct let za opicemi.
Tajemník Agrární komory Jan Záhorka vidí celou situaci dost pesimisticky: „Méně přímých plateb by znamenalo odsouzení k dalšímu zaostávání.“ České zemědělství potřebuje především moderní technologie, na něž ani v budoucnu nebudou peníze. Od roku 1990 přitom zemědělci nemají šanci dosáhnout takové úrovně cen, aby vydělávali na obnovu a modernizaci. „Rozměr celého odvětví se za posledních dvanáct let výrazně zmenšil. Někde je to o třetinu, jinde až o polovinu,“ zdůrazňuje Záhorka.
„Naše podniky ještě mají vybavení reálného socialismu,“ říká Tomáš Zídek. Evropská unie mezitím pumpuje do zemědělství téměř polovinu svého rozpočtu. Tomu se těžko konkuruje. Jan Záhorka se obává, že i po vstupu do unie budou nejvíce ohroženy malé farmy, které nedokážou kumulovat finanční prostředky. Jelikož padnou obchodní bariéry, budou to mít zemědělci nových členských států unie ještě těžší než dnes. „I tam, kde dnes vyvážíme, můžeme po vstupu do Evropské unie dovážet,“ domnívá se tajemník Agrární komory.
Tomáš Zídek tvrdí, že rychlejší české tempo v zemědělské reformě by mělo logiku, kdyby ho doprovázel ochranný režim. O ochraně dovozu či opatřeních proti případným cenovým šokům se však Brusel nechce příliš bavit.