Brazilská odpověď na hlad ve světě

28. května 2008, 17:18 - Joshua Schneyer
28. května 2008, 17:18

Farmařte v Amazonii...

Celý podtitul: Farmařte v Amazonii. Rostoucí ceny obilovin způsobují, že producenti sóji mají přednost před ochránci životního prostředí.

Potraviny a lesy v brazilské Amazonii se dlouhou dobu ocitaly v konfliktu. Zatímco ochránci životního prostředí vyvíjeli tlak na ochranu deštných pralesů, farmáři produkující sóju měli zájem kácet stromy a pěstovat větší množství sójových bobů. Dnes, kdy ceny obilovin ve světě prudce rostou, by mohli farmáři získat navrch. Když 13. května brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva rezignovala na svou funkci, uvedla, že její snahy o ochranu pralesů přestaly být efektivní. „Po určitou dobu jsem měla problémy s podporou politiky ochrany životního prostředí,“ uvedla v rezignačním dopise.
V posledních letech se Brazílie stala světovou špižírnou. Je nejen důležitým exportérem sóji, cukru, pomerančové šťávy, kávy, hovězího masa a drůbeže, ale i stále významnějším producentem kukuřice a rýže. V minulém roce vyvezla zemědělské produkty v hodnotě 58 miliard dolarů včetně jedenácti miliard za sóju. Rostoucí podíl tohoto výnosu pochází z oblastí, v nichž v minulosti byly deštné pralesy nebo savany. Mnoho farmářů se však domnívá, že růst produkce - i zisků - si vyžádá další kácení.
Marina Silva si získala pověst neochvějné ochránkyně Amazonie. Svého rodného kraje, jenž pomáhal vytvářet prezidentu Luizi Ináciovi Lulovi da Silvovi image vůči ekologii přátelského člověka. Ukládala totiž vysoké pokuty farmářům a rančerům, kteří pokáceli příliš mnoho stromů. V poslední době se díky jejímu úsilí zpomalilo odlesňování, ale v lednu nové satelitní snímky odhalily jeho strmý růst. Marina Silva si navíc zhoršila pověst tím, že dala 1400 farmářů a rančerů na černou listinu, což jim zabránilo získat finanční podporu od bank.
To vyvolalo prudkou reakci farmářů, protože se domnívali, že byli obviněni nespravedlivě. „Miliarda lidí na celém světě hladoví,“ říká Antonio Galvan, šéf Svazu venkova v Sinopu, města na jižním okraji deštného pralesa, kde vzkvétá pěstování sójových bobů, „zeptejte se jich, zda chtějí, aby Brazílie nezvyšovala počet svých farem.“
K protivníkům Mariny Silvy patřil také Blairo Maggi, guvernér západního státu Mato Grosso a jeden z největších sójových farmářů na světě. Na dubnovém setkání guvernérů Maggi ukázal fotografie, pořízené jeho vlastními úředníky pro životní prostředí, na nichž byly lesy v oblastech, které Marina Silva uváděla jako vykácené. Tvrdil, že v některých případech byla „nově vykácená“ území legálně vytěžená před mnoha lety. Jiná, prohlásil, zničily přírodní požáry nebo hmyz. Více než 70 procent farmářů bylo z černé listiny odstraněno. Lula přistřihl Marině Silvě křídla a plánování v Amazonii předal jinému úředníkovi.

Dopravní cesty

Úkol připadl Robertu Mangabeiru Ungerovi, brazilskému ministrovi pro strategické záležitosti a profesorovi Právnické fakulty Harvardovy univerzity, jenž má nyní volno. Dne 8. května byl jmenován, aby dohlížel na novou iniciativu rozšíření přírodní rezervace v Amazonii a rozvoj regionu včetně dálnic kvůli vzniku ekonomických příležitostí, aniž by se však kácely lesy. Říká, že obděláním pozemků rančů by Brazílie mohla zdvojnásobit farmářskou produkci, aniž by musela kácet lesy. „Odmítáme myšlenku, že kvůli rozvoji je nutné zničit Amazonii,“ tvrdí Unger.
Bude však obtížné udržet farmáře, aby nevstoupili hlouběji do lesů. Cena zemědělské půdy na okraji amazonského pralesa může totiž narůst o patnáct procent ve srovnání s těmi nejvyššími na rozvinutém jihovýchodu země. Růst ceny ropy značně zvýšil náklady na dopravu obilovin do vzdálenosti přes 1600 kilometrů do přístavů na pobřeží Atlantského oceánu. Proto si producenti sóji vyhlížejí půdu u řeky Amazonky, po které vedou vodní dopravní cesty. Nejpodstatnější však asi je, že farmáři si často cení lesa stejně jako farmářské půdy, čekající na obdělání. „Všude vládne v podstatě přirozené právo,“ říká Nilfo Wandscheer, malý farmář z Mato Grosso, „kam se dostane kombajn, tam může růst sója.“

Popisek s. 72:
Sklizeň sóji ve státě Mato Grosso

Graf s. 72:
Potraviny pro svět

Export brazilských sojových bobů v milionech tun

0 5 10 15 20 25 30
1995 2007

Pramen: Ministerstvo zemědělství USA

Copyrighted 2008 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Marjánka Růžičková

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít