Boží plán na Kikar Masarik - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Boží plán na Kikar Masarik

, Jan Schneider,
Boží plán na Kikar Masarik
Zdroj: Euro.cz

Reportáž spolupracovníka týdeníku Euro z ostřelovaného severu Izraele

Jedním z center Haify je malé náměstí, pojmenované po T. G. Masarykovi. Jsou zde banky, pojišťovny, kanceláře, obchůdky a hlavní pošta. Uprostřed kruhového objezdu je půvabná fontánka, v jednom směru je vidět i nepříliš vzdálenou kupoli baha’iského chrámu. Poněkud pitoreskní nápis na cedulce vysvětluje, že Masarik (hebrejština nemá ypsilon, takže chyba zřejmě vznikla při přepisu zpět do latinky) byl politik, odbojář, první president České (?) republiky, přítel židů a sionismu. Diplomaticky řečeno, dost nepřesností na jedné malé, leč velmi milé cedulce.
V pátek 21. července byla pošta na „Kikar Masarik“ v Haifě zasažena raketou. (Mohl to být typ FAJR-3 s doletem 28 km, nesoucí 50 kg výbušnin). Bylo po poledni, pošta byla zavřená, takže prostor vchodu byl prázdný – nebyla zde tudíž ani jinak stále přítomná ochranka, která kontroluje vcházející osoby (podobně jako je tomu u všech zdejších institucí a větších obchodů). Raketa explodovala na střeše pošty, prošla silnou betonovou vrstvou a vnikla ještě pod povrch přízemí (místo průniku je na fotografii zřetelně vidět pod sudem). Ze spojnice obou proražených otvorů lze přibližně odvodit balistickou křivku dopadu rakety. Z toho je zřejmé, proč se oběti v jiných zasažených domech na severu Izraele nacházely převážně v horních patrech.
V jiných budovách na náměstí jsou rozbitá okna. Jejich stejná výška nad zemí přivedla mého pozorného průvodce rabína Daniela Mayera k otřesnému zjištění – byl to šrapnel. V místě, kde lze na kolmé stěně vedle místa exploze rakety na střeše pošty vidět stopy po výbuchu, jsou nějaké skvrny. A na stěně domu, přilehlého k poště, která je bez oken, jsou zřetelně vidět stopy po účincích výbuchu hlavice rakety šrapnelového typu, obsahující tisíce drobných ocelových kuliček. Nyní je jasné, proč jsou rozbitá okna po obvodu náměstí ve stejné výšce. Jde přitom o vzdálenost mnoha desítek metrů. A o síle zásahu takové kuličky svědčí stopy v kamenném povrchu budovy. Radši si ani nepředstavovat ten masakr, kdyby raketa s touto šrapnelovou hlavicí dopadla třeba na nedaleký trh na Hadaru.
Je nepochybné, že statistické výkazy počtu obětí tohoto konfliktu jsou zavádějící, neboť operují v podstatě s náhodnými čísly. Podivné však je i to, že používání zakázaných zbraní, často ukrývaných civilisty v jejich domech v jižním Libanonu – a odtamtud též odpalovaných -, jako by zcela unikalo pozornosti jindy senzacechtivých médií.
V Izraeli se lze setkat se vším. Potkal jsem před haifskou poštou turistu, amerického křesťana, který se chystal s videokamerou točit poškozenou poštu. Popřál jsem mu, aby se mu podařilo udělat dobrou dokumentaci. Jeho odpověď mě však zpražila. „To všechno je předpovězěno v Bibli,“ poučil mne, „je to součást božího plánu, jak dostat Izrael na kolena, aby našel cestu k pravému Bohu.“ V současném Izraeli se lze setkat skutečně se vším.


Události minulého týdne

  • Střely Hizballáhu. V průběhu celého minulého týdne vyslal Hizballáh na sever Izraele stovky raket, které několik Izraelců zabily a desítky dalších zranily. Ve středu dopadla jedna střela zatím vůbec nejhlouběji na území Izraele – 70 kilometrů od hranic s Libanonem, ten den rovněž Hizballáh vypálil přes 180 raket, což je největší počet za jeden den. Vůdce hnutí Hassan Nasralláh pohrozil Izraeli, že když bude útočit na centrum Bejrútu, Hizballáh zasáhne Tel Aviv.
  • Krvavý nálet. Izrael v neděli 30. srpna zasáhl civilní budovu v jiholibanonské vesnici Kana. Zahynulo 54 lidí, z čehož bylo 37 dětí. Neštěstí vyvolalo celosvětovou vlnu kritiky. Libanonský premiér Fuad Siniora dokonce označil Izraelce za válečné zločince. Podle vyšetřování, které nařídil izraelský ministr obrany Amir Perec, útočníci netušili, že budova je civilní, měli ji za skrýš teroristů.
  • Přerušené bombardování. Izrael po masakru v Kana ohlásil jako humanitární gesto osmačtyřicetihodinové přerušení bombardování. První střely znovu zasáhly Libanon už během úterý, kdy Izrael odstartoval rozsáhlou pozemní operaci. V druhé polovině týdne se bombardování opět naplno rozhořelo, rakety se znovu zaměřily i na předměstí Bejrútu.
  • Rukojmí. V noci z úterý na středu provedlo speciální dvacetičlenné izraelské komando výsadek hluboko v libanonském území u města Baalbek, kde je základna Hizballáhu. Při několikahodinové noční operaci zajali Izraelci tři příslušníky hnutí a přepravili je do Izraele.
  • Ofenziva. Izrael v úterý rozšířil pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsadit jih Libanonu až do hloubi zhruba 30 kilometrů od izraelské hranice. Řada zemí naopak vyzývala k mírovému jednání znesvářených stran a Finsko, předsedající země EU, dokonce označilo ofenzivu za nepřijatelnou. Deset tisíc vojáků Izraele by mělo oblast obsadit a držet do doby, než přibudou mezinárodní jednotky. Izraelský premiér Ehud Olmert si přeje, aby se v oblasti rozmístilo 15 tisíc příslušníků mezinárodních sil.
  • Průnik v Gaze. Izraelská armáda kromě Libanonu zaútočila rovněž v palestinském pásmu Gazy. Padesát tanků, doprovázených buldozery, obsadilo ve čtvrtek hlavní komunikaci k Rafáhu, který leží u hranice s Egyptem.
  • Zničte Izrael! Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ve čtvrtek prohlásil, že situaci by vyřešila likvidace Izraele. Venezuelský prezident Hugo Chávez zase označil kroky Izraele za genocidu a odvolal z Tel Avivu velvyslance.
  • Váhavá OSN. Na půdě OSN se začal rodit plán na vyslání mezinárodních jednotek do oblasti konfliktu. Mělo se o něm rozhodnout ve čtvrtek, účast na jednání ale odvolala klíčová Francie. Hlavní roli mají hrát v mezinárodní misi síly EU právě pod vedením Francie. Muslimské země sdružené v Organizaci islámské konference ve čtvrtek vyjádřily přání podílet se na činnosti mírových jednotek OSN. Naopak s USA a NATO se příliš nepočítá, neboť je arabské obyvatelstvo nevnímá moc příznivě.

(mez)