BONBONOBARONI - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

BONBONOBARONI

, Zuzana Kubátová,
BONBONOBARONI
Zdroj: Euro.cz

Státní dotace

Jakmile ve sněmovně prošel návrh karvinského komunistického poslance Gongoly na státní dotace pro posílení zaměstnanosti v hornických regionech severních Čech a Moravy, spustila pravice pokřik, že jde o hloupé řešení. Vzápětí se však rozpoutala bitva o rozdělení 350 milionů pro Ostravsko a 250 milionů pro Mostecko.

Severní Čechy dosud licitují, nicméně na Moravě došlo k rychlé politické shodě. Ne všichni jsou ovšem zcela spokojeni. Komunističtí poslanci, kteří s návrhem podpořit skomírající zaměstnanost v oblastech postižených hornickým útlumem přišli, hned od počátku zdůrazňovali, že peníze nejsou určeny pro a. s. OKD, nýbrž pro region. „Rozhodně nepotečou přes OKD, musí jít přímo na konkrétní rozvojové projekty, ujišťoval tehdy s jistotou například i sociálnědemokratický poslanec Lubomír Zaorálek.

Lidé kolem někdejšího místopředsedy ČSSD Vladislava Schroma, který zasedá už přes půl roku v představenstvu těžební firmy, však měli jiný názor. Před několika týdny doly založily dceřinou společnost OKD-Restrukturalizace, která má jednak pečovat o jejich útlumové kapacity, než je převezme stát, jednak – podle svých představitelů – spravovat státní dotace do severomoravského hornictví.

„Měly by přes nás jít pokud možno všechny státní dotace, včetně 350 milionů na zaměstnanost, řekl těsně po založení firmy místopředseda jejího představenstva Antonín Beneš. Ve sporu, zda miliony potečou přes firmu ovládanou soukromníky – a prostře dnictvím straníků Beneše a Schroma velmi blízkou ČSSD – či zda je Grégrův resort bude rovnou rozdělovat na rozvojové projekty v regionu, nakonec zvítězili těžaři, i když přijatý model není zcela podle jejich představ. Příjemcem 350 milionů korun z rozpočtu je nakonec a. s. OKD, rozhodovací pravomoc však bude mít nezávislá komise, jíž bude OKD-Restrukturalizace připravovat podklady.

Vít Ruprich, ředitel Sdružení pro obnovu a rozvoj severní Moravy a Slezska, které zastupuje zdejší velké firmy a obce, nepovažuje toto řešení za nejlepší: „Nejsou to peníze pro zaměstnanost v regionu, ale pro jediný zdejší podnik, m íní Ruprich s tím, že za výsledkem jsou především politické a stranické zájmy. Za zcela ideální nepovažuje přijatý model ani ostravský poslanec za Unii svobody Zdeněk Kořistka, který před dvěma týdny kvůli 350milionové dotaci interpeloval minis tra Grégra.

„Je sice dobré, že peníze půjdou na konkrétní projekty, a ne přímo OKD, na druhou stranu zástupci OKD a s ní svázané OKD-Restrukturalizace budou mít vliv na rozhodování, ačkoliv jsou doly samy mezi uchazeči o dotaci. To je jasný střet záj mů, říká Kořistka.

Šéf OKD Viktor Koláček, který je považován za největšího uhlobarona v zemi, střet zájmů vylučuje: „Celé to bude pod kontrolou NKÚ, navíc jsme-li správcem dotace, máme určitou odpovědnost a musíme mít přece na rozhodování vliv.

V komisi, která bude mít v rukou rozdělení dotace, jsou zastoupeny MPO, vedení firem OKD a OKD-Restrukturalizace (členem je i sám Koláček), úřady práce a obce v regionu, hornický odborový svaz a tři zástupci Parlamentu – po slanci Břetislav Petr (ČSSD), Josef Gongol (KSČM) a senátor Mirek Topolánek (ODS).

Výběr uchazečů o dotaci má víceméně odpovídat zákonu o veřejných zakázkách. Peníze jsou sice přednostně určeny na zaměstnání lidí propouštěných z OKD, tato podmínka však není bezvýhradná.

Ačkoliv výběrové řízení ještě nebylo vyhlášeno, OKD-Restrukturalizace podle svého šéfa Vladislava Schroma už registruje 52 žádostí. Mezi projekty se objevují i kuriozity, například projekt na výstavbu lázní v hodnotě tři miliardy korun. Předlo žili jej bývalí zaměstnanci OKD, kteří chtějí postavit na pozemku po zbourané koksovně, takřka v centru Ostravy gigantický skleník se subtropickou vegetací. Do skleníku by byly svedeny léčivé vody, které se dnes bez užitku odčerpávají z místníc h starých důlních děl, a autoři myšlenky jsou přesvědčeni, že by se severomoravská metropole mohla v budoucnu stát lákadlem pro náročnou klientelu z řad arabských šejků.

Na Schromově stole se ale scházejí i reálněji vyhlížející záměry: „Některé z nich chtějí rozšířit výrobu, jako výrobce plastových trubek HP Trend či producent chladírenské techniky Unis Cool. Schrom počítá maximálně s půlmilionovými nák lady na jedno nové pracovní místo.

Mezi registrovanými žádostmi je například i projekt a. s. OKD z pera jejich majoritních akcionářů Viktora Koláčka, Jana Przbyly a Petra Otavy. Uhlobaroni chtějí zavést v Petřvaldu výrobu bonbonů v továrně, která zde pod firemní značkou Tomas vyrostla počátkem devadesátých let a brzy po rozjezdu zkrachovala, prý kvůli silné zahraniční konkurenci a vysokým úvěrům. Podle Koláčka nový podnikatelský záměr počítá „prozatím s dvousměnným provozem, 110 zaměstnanci a denní produkcí deseti tun „želatinového zboží . „Při třísměnném provozu už bychom produkovali deset milionů sáčků bonbonů měsíčně, takže pracujeme na možnostech vývozu, zřejmě na východ, říká šéf OKD. Výši požadované dotace prozradit nechce, měla by s e ale pohybovat „do milionu korun na jedno nově vytvořené místo . Je ovšem možné, že těžaři otevřou továrnu i bez dotace – už dnes mají na objekt uzavřenou předběžnou smlouvu.