Bolero: pokus o detektivku

15. března 2004, 00:00 - JANA JANKEOVÁ
15. března 2004, 00:00

FILMOVÁ KRIMI NEPATŘILA NIKDY K SILNÝM PARKETÁM NAŠICH TVŮRCŮ, PŘESTOŽE BYCHOM V MINULOSTI NAŠLI ZAJÍMAVÉ PŘÍSPĚVKY DO TOHOTO ŽÁNRU. FILM BOLERO REŽISÉRA F. A. BRABCE JE PROTO TŘEBA CHÁPAT PŘINEJMENŠÍM JAKO PROJEV KURÁŽE.

 

Režisér a kameraman F. A. Brabec patří k filmařům, kteří kladou důraz na obraz, kompozici, hru barev a světel (Kytice, Král Ubu, Krysař). I proto leckoho zajímalo, jak se vyrovná s tak věcným žánrem, jakým detektivka bezesporu je. Dlužno přiznat, že výsledek je poněkud rozpačitý. Režisér pracoval se scénářem ne zcela dobře promyšleným (Markéta Zinnerová) - což může být u nezávislé tvorby půvabné, u komedie třebas i záměrné, ale u detektivky doslova vražedné. Skutečný případ násilné smrti studentky na Slovensku před lety, kterým se autorka inspirovala, nepochybně mohl být zajímavým námětem. Kdyby ovšem scenáristka postupovala podle základních pravidel žánru - totiž od postupně rozplétané záhady až k drtivému a překvapivému konci. Nic z toho se ovšem ve filmu neděje. Hned v úvodních záběrech po titulcích vidíme scénu naznačeného násilí; následuje až statisticky nudný rozjezd děje, seznámení spostavami, vyšetřování a nejrůznější peripetie, líčící domácí prostředí zhýčkaných i frustrovaných studentů či pachatelů. To vše odvádí pozornost špatným směrem a likviduje jakýkoli náznak napětí. Než se dopracujeme k finále, kdy má hlavní dvojice kriminalistů dovést diváky k šokujícímu odhalení, nutí Bolero diváka pokukovat nenápadně na hodinky. A tak lze Brabcovi přičíst k dobru jen to, že se pokusil „přepsat“ text do divácky zajímavé podoby - totiž vytěžit z tématu maximum, co nabízelo. Například působivé scény tanečních čísel bolera souboru, který rovněž hraje v příběhu svou roli, zpomalené záběry nebo hru svýtvarným laděním scén a kostýmů figur. Potíž měl zjevně s vedením některých mladých neherců, kteří své party zvládli s diskutabilním výsledkem. Vzhledem k tomu, že se Bolero natáčelo v rekordně krátkém čase, není divu. Pro diváky tak zůstává největším přínosem zajímavá kamera (kterou řídil režisér sám), pár hereckých výkonů a dobrý nápad obsadit role rodičů a potomků skutečnými hereckými dvojicemi (otec a syn Švehlíkovi či otec a dcera Polívkovi). A samozřejmě hudba Jana Jiráska - pravidelného Brabcova spolupracovníka.

(Bolero, ČR, 2004, 109 min, režie F.A .Brabec, hrají: Martin Stropnický, Jiří Bartoška,Jan Potměšil, Barbora Seidlová, David Kraus, Bolek Polívka, Alois Švehlík aj.)

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít