Boj o kontrakty

Kvůli prodeji akcií Mostecké uhelné hrozí arbitráž

V Česku začal boj o hnědé uhlí. Majitel Mostecké uhelné (MUS), společnost Czech Coal (CC), tvrdí, že poptávka po této surovině roste a firma ji již nyní nestačí pokrýt. A bude hůř. Alespoň to předpovídá prognóza zveřejněná společností Czech Coal.

Poptávka roste.

Firma předpokládá, že již v roce 2010 budou odběratelé po těžařích požadovat celkem 46,7 milionu tun suroviny. Hnědouhelné firmy však budou schopny vytěžit „jen“ zhruba 45 milionů tun. V dalších letech se situace ještě zhorší. Czech Coal totiž předpovídá, že v roce 2020 bude poptávka po uhlí zhruba o pět milionů tun větší než tuzemská těžba. O deset let později dokonce o více než sedm milionů tun. Czech Coal přitom zahrnul do svých propočtů i těžbu za územními limity, jež doposud udávají hranice, kam až se může hnědé uhlí dobývat. Šéf skupiny Czech Coal Petr Pudil tvrdí: „Jestli limity zůstanou v platnosti, skončí těžba na našem lomu ČSA již v roce 2017. O limitech se musí rozhodnout do konce příštího roku, jinak začneme snižovat těžbu a situace na trhu s hnědým uhlím se přiostří.“ Ne všichni však s prognózami CC souhlasí. Je to prý jen součást nátlaku na odběratele, aby za uhlí více platili. Odvolávají se na státní energetickou koncepci, kde není o nedostatku hnědého uhlí ani zmínka. Samozřejmě i tady se počítá s prolomením územních limitů. Materiál vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu na rozdíl od Czech Coal předpovídá, že zhruba do roku 2028 bude v tuzemsku stále vyšší nabídka než odběr hnědého uhlí. V roce 2030 pak má být spotřeba zhruba na stejné úrovni jako těžba.

Energetici se bojí.

Prognóza Czech Coalu vyvolala rozruch u velkých odběratelů, především u ČEZ a tepláren závislých na uhlí z Mostu. Firmy jsou na podobné informace v posledních měsících citlivé. Řada z nich totiž nyní vyjednává o několikaletých kontraktech na dodávky uhlí s Mosteckou uhelnou. Uhlařům vyčítají, že s nimi nechtějí uzavřít dlouhodobé kontrakty a pro další roky požadují za dodávky hnědého uhlí cenu, která je v porovnání s aktuální o desítky procent vyšší. „Uzavíráme pouze smlouvy nepřesahující hranici roku 2015. Důvodem je nedořešená otázka limitů. Převis dlouhodobé poptávky se projevuje růstem cen,“ okomentoval současný stav mluvčí Czech Coalu Radek Stavěl. Firma již v minulosti tři čtvrtiny produkce Mostecké uhelné prodala v rámci střednědobých kontraktů za předem stanovené ceny. Třeba společnosti ČEZ, s níž loni podepsala kontrakt až do roku 2012. ČEZ však jistota dodávek do roku 2012 nestačí. Firma potřebuje surovinu z Mostecké uhelné pro svoji elektrárnu v Počeradech, kde hodlá postavit nový blok a další tři modernizovat. Bez jistoty, že dostane mostecké uhlí po dobu minimálně dalších čtyřiceti let, však těžko v Počeradech vynaloží desítky miliard korun. Vedení elektrárenské firmy tvrdí, že má s Mosteckou uhelnou uzavřen kontrakt na dodávky uhlí až do roku 2050. „Je to smlouva o smlouvě budoucí, která ČEZ nedává stoprocentní jistotu, že uhlí získá,“ uvedl zdroj z vedení firmy. Příliš jistoty nedal ČEZ ani mluvčí Czech Coal Radek Stavěl. Na dotaz, zda firma s ČEZ dlouhodobý kontrakt dodrží, odpověděl: „Nemohu komentovat smluvní detaily s klienty, ale všechny námi podepsané smlouvy platí. Jiná věc jsou dohody o smlouvách budoucích, které mají určité podmínky. Budoucí smlouvy závisí na dořešení těžby za limity.“ Manažeři ČEZ berou současná prohlášení Czech Coalu jako součást hry o vyšší ceny dodávek uhlí. „Dlouhodobý kontrakt obsahuje i jasné vzorce, jak počítat cenu uhlí, krom jiného i dle růstu cen elektřiny,“ tvrdí jeden z nich. Předpokládá, že již brzy dojde k dohodě s MUS. „Smlouva po mírných úpravách bude platit. Kdyby ji však nechtěli dodržovat, zřejmě čeká ČEZ s Mosteckou uhelnou vleklý soudní spor,“ dodal. Odborníci tvrdí, že Mostecká uhelná sice dodává ČEZ jen polovinu své produkce a zbytek na nezávislý trh, bez dodávek pro elektrárny ČEZ by však jen stěží našla rychle jiného odběratele pro své uhlí. Navíc se shodují v tom, že ČEZ s Mosteckou jistě najde kompromisní řešení. „Ceny dodávek budou vyšší než v původní smlouvě do roku 2050 a všichni budou spokojeni. Těžaři dostanou více peněz, energetici své uhlí,“ předpovídá zdroj blízký jednání.

Chtějí vlastní elektrárnu.

Možná. Manažeři Czech Coal již několikrát avizovali, že mají v plánu postavit jednu až dvě hnědouhelné elektrárny. Týdeník EURO má navíc informace, že v minulosti požadovali po ČEZ, aby je jako dalšího partnera pustil do projektu v Počeradech. ČEZ tento požadavek odmítl. Czech Coal nyní vyjednává s dalšími firmami o možné spolupráci při výstavbě nové elektrárny. Hovoří se mimo jiné o společnostech E.ON, National Power či EdBW. Kdyby jednání dopadla úspěšně, měla by firma zajištěn odběr vlastního uhlí a další zisky z prodeje elektřiny, z níž se stává celoevropsky nedostatkové zboží. A smlouva s ČEZ by byla jen přítěží.
I takové řešení má však pro Czech Coal svá úskalí. Veškeré vhodné pozemky pro výstavbu nové elektrárny má již ČEZ, tedy ty na úpatí lomu Mostecké uhelné. Další vhodné lokality jsou od hnědouhelných lomů vzdálené několik kilometrů. Navíc získat od ministerstva průmyslu a obchodu licenci na výstavbu nové elektrárny není jednoduché. I s přihlédnutím k tomu, že stát ovládá majoritní podíl v ČEZ a bedlivě sleduje jednání o dodávkách uhlí. Rovněž je složité zajistit připojení elektrárny k rozvodné síti. Všechna tato úskalí se Czech Coal nepodaří v nejbližších deseti letech překonat.

Přitvrdil Tykač?

Zdroje týdeníku EURO navíc upozorňují, že Mostecká uhelná ve svých požadavcích přitvrdila poté, co část jejích akcií ovládl Pavel Tykač. „Důvod je jasný, uvěřil některým slibům a zaplatil za akcie víc, než je jejich reálná hodnota,“ říká manažer konkurenční firmy. Kyperská společnost Indoverse Czech Coal Investments, za kterou stojí Tykač, získala před několika měsíci za deset miliard korun 49procentní podíl v Mostecké uhelné. Prodávající majitelé uhelné společnosti - Viktor Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil - si však ponechali kontrolní podíl a mohou firmu ovládat další tři roky. Po tuto dobu mohou kyperskou firmu vyzvat ke zpětnému prodeji a ta musí prodat, pokud naopak nenabídne odkup majoritní části akcií za sumu o deset procent vyšší, než byla první nabídka. Po třech letech však bude mít Tykačova firma právo první nabídky, a tím i šanci získat zbytek akcií.

Hurá k arbitráži.

Koláček a spol. mohli po prodeji části akcií Mostecké uhelné slavit. Najít investora, který by za minoritní podíl zaplatil deset miliard korun, byl opravdu výkon. Jejich radost však nemusí trvat dlouho. Koláček, Měkota, Bobela a Pudil koupili roku 2005 prostřednictvím společnosti Severočeská uhelná od skupiny Appian Group její energetická aktiva v Česku, krom MUS i Appian Group, a. s. Vše poté sloučili do skupiny Czech Coal. Cena transakce nebyla nikdy zveřejněna. Jisté však je, že součástí kupní smlouvy byla údajně i dohoda, že když Koláčkovci. prodají ve vymezeném období akcie Mostecké uhelné za víc, než za kolik je kupovali, uhradí část z rozdílu Appianu jako prémii. „Akcie prodali těsně poté, co limit vypršel, a Appian na tuto prémii ztratil nárok,“ říká zdroj. Vlastníci Appianu a jejich právníci ale s tímto tvrzením nesouhlasí. „Máme pocit, že máme jistý nárok, který se vztahuje k prodeji. V současné době si se druhou stranou dopisujeme a žádáme jeho uznání. Když jej budou i nadále tvrdošíjně odmítat, skončíme u mezinárodní arbitráže. Takovou variantu považuji v současné době za velice pravděpodobnou,“ sdělil zdroj blízký jednání. Konkrétní částku, o jejíž vyplacení bývalí vlastníci Mostecké uhelné žádají, odmítl komentovat. Generální ředitel firmy Czech Coal Petr Pudil týdeníku EURO sdělil, že o žádném sporu s bývalým majitelem neví. „Žádnou arbitráž nevedeme,“ pravil. Obdobně však zástupci CC reagovali i na dotazy o prodeji akcií MUS Tykačově firmě krátce před podpisem kupní smlouvy.