Bitevní pole ve středu Evropy - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Bitevní pole ve středu Evropy

, Pavel Hanslíček,
Bitevní pole ve středu Evropy
Zdroj: Euro.cz

V Česku se maďarská firma střetává s polským Prokomem

Koupě východoevropského podniku firmou ze západní Evropy je poměrně běžný jev. Opačné situace příliš nenastávají, ale i na ty občas dojde. Jednu z nich má na svědomí maďarský Synergon Information Systems. Firma s ročními tržbami kolem dvaceti miliard forintů (asi 2,558 miliardy korun) koncem srpna završila akvizici maďarské pobočky nizozemského systémového integrátora – společnosti Atos Origin s ročními příjmy ve výši jedné a půl miliardy forintů. Synergon převzal nejen 70 zaměstnanců Atosu, ale i veškeré jeho zákazníky včetně nadnárodních společností, jako je Philips či Procter and Gamble. Kromě toho se maďarská společnost dohodla na exkluzivním partnerství s nizozemskou centrálou, v jehož rámci bude Synergon výhradně zastupovat Atos ve většině zemí střední a východní Evropy. To znamená i v Česku.

Expanzivní choutky.

Synergon vznikl v roce 1997 spojením Optotransu a Rolitronu. „Optotrans podnikal v oblasti optických sítí a Rolitron se věnoval vývoji softwaru. Spojení se zdálo ideální,“ říká předseda představenstva Synergonu Ferenc Czakó. A myslelo si to i okolí. Nově vytvořená firma přilákala injekci rizikového kapitálu ve výši pěti milionů dolarů, o dva roky později se začaly její akcie obchodovat na budapešťské burze a v rámci elektronického systému SEAQ v Londýně.
Synergon však měl větší ambice. „Již v polovině devadesátých let nám bylo jasné, že maďarský trh bude brzy zaplněn,“ tvrdí Czakó. Po akvizici dalšího maďarského subjektu následovala v roce 2000 koupě chorvatské firmy Span a pardubické Infinity. Zatím poslední trhem, kde se skupina Synergonu etablovala, bylo Slovensko. „Klienti Infinity a Synergonu vyžadovali pobočku na Slovensku. V té době neexistovala možnost získat vhodný subjekt, proto jsme přistoupili k založení slovenské pobočky Infinity,“ popisuje Czakó a poznamenává, „v současnosti navíc vyjednáváme o akvizici další slovenské společnosti.“ „Kromě Slovenska, Česka a Chorvatska plánujeme vstup na rumunský a slovinský trh. Jako obecnou strategii preferujeme koupi existující společnosti před budováním vlastního podniku – získáte totiž zákazníky a rychleji rozjedete obchodní aktivity,“ dodává k budoucnosti skupiny výkonný ředitel Synergonu Loránt Száray.

Rozhozené sítě.

Regionální rozložení aktivit je pro maďarskou firmu výhodné nejen kvůli rostoucímu počtu klientů. Její hospodaření totiž díky němu nezávisí pouze na vývoji v jedné zemi. Loni vylepšovala výsledky skupiny pardubická Infinity, v letošním prvním pololetí vykázali vyšší růst Maďaři. Nepříznivý vývoj v zemi může třeba souviset s tím, že se konají volby. Vládní zakázky se na příjmech firem z oboru informačních technologií podílejí v průměru až třiceti procenty. „Loni byly volby v Maďarsku, letos se chystají v Chorvatsku. To se silně projeví v poklesu státních kontraktů,“ potvrzuje šéf Synergonu a dodává, „i když se na vládní sektor nespecializujeme, nemůžeme ho pominout.
Expanze přináší kromě výhod rovněž střet s více konkurenty. V Česku Synergon mimo jiné soutěží se systémovým integrátorem PVT, kterého navíc nedávno koupila největší polská technologická firma – Prokom Software (EURO 26/2003). Česká republika je v současnosti jediným trhem, na němž se tyto ambiciózní společnosti setkávají.

Přípravy na unii.

Ferenc Czakó tvrdí, že na reálné posouzení významu konkurence je ještě brzy: „Prokom je aktivní hlavně v Polsku. Nejprve expandoval v severní části střední Evropy, až poté šel do Česka. U nás je tomu naopak, my usilujeme o jih středu Evropy a náš zájem je ohraničen Českou republikou. Do Polska přinejmenším dalších osmnáct měsíců nevstoupíme.“ Ve zmíněném období se chce Synergon vyrovnat s tím, co přinese vstup Maďarska do Evropské unie.
Rozšíření přitom společnost vidí jako příležitost. Firma je certifikovaným partnerem NATO, a až padnou administrativní bariéry v podobě celních a jiných překážek, bude moci ve spolupráci s dalšími firmami dodávat přímo belgické centrále Severoatlantické aliance. Jinou možností jsou tendry vypisované Bruselem. „V průběhu tří let by mělo jen Česko obdržet z Bruselu asi 350 milionů eur na projekty v oblasti IT. Podobnou částku očekáváme i v Maďarsku. Podíl prostředků unie na výdajích českého IT sektoru bude pravděpodobně vyšší než výdaje české vlády v oblasti,“ prohlašuje maďarský manažer.

Protisměry.

Otevřené prostředí unie by, jak uvádí Ferenc Czakó, mohlo znamenat problémy pro polskou firmu. „Řada obchodů Prokomu je založena na známostech. Navíc polský trh informačních technologií je hodně uzavřený, existují tam vysoké marže a chybí konkurence, která po rozšíření unie zesílí. Myslím, že Prokom bude muset zpětně zaměřit svoji pozornost na domácí trh, aby si udržel svoji pozici,“ domnívá se Czakó.
Stanovisko Prokomu k maďarské konkurenci, které týdeník EURO získal, je poměrně sebevědomé. „Prokom je asi třikrát až čtyřikrát větší než Synergon, takže můžeme společnosti PVT poskytnout mnohem více zdrojů, produktů a know-how tak, aby byla schopna expandovat na nové trhy, udržet ty současné a získávat nové klienty. Přesto považujeme Infinity, která je součástí skupiny Synergon, za důležitého konkurenta na českém trhu.“

Strategické zamlženo.

Možný střet mezi oběma skupinami vidí Petr Koubský ze Softwarových novin především v oblasti dodávek pro státní správu. „Může jít například o městské informační systémy, kde je PVT tradičním partnerem. Infinity se silně snaží o vybudování podobné pozice,“ říká. S Czakóovými poznámkami na adresu polského trhu Koubský souhlasí a podotýká, že český trh na tom byl před několika lety podobně.
Rozdíl mezi Prokomem a Synergonem spočívá hlavně v době expanze – Poláci se mohli spoléhat na velký domácí trh a ke vstupu do dalších zemí se dostali později než Synergon. V případě Prokomu respektive PVT se podle Koubského zatím nedá mluvit o jasné strategii.

Velký malý Synergon.

Synergon hodlá ve své regionální strategii pokračovat a má o ní poměrně přesnou představu. Ferenc Czakó soudí, že koupě Atosu nezůstane ojedinělou transakcí. Pro globální firmy se totiž ukazuje jako velmi nákladné udržet lokální pobočku na relativně malém trhu, například českém nebo maďarském. „Multinacionální společnost svoji pobočku prodá a bude zde operovat prostřednictvím lokálního partnera,“ uvažuje Czakó. A to je pozice, na niž Synergon aspiruje: „Chceme být aktivní regionálně tak, abychom byli dostatečně velcí a realizovali úspory z rozsahu, a přesto dostatečně malí, abychom byli přiměřeně flexibilní a dokázali zachovat ceny nižší než ty, které platí celosvětově.“

Ohodnoťte tento článek
Diskuze