Biouherák už nezůstane bílou vránou

12. května 2008, 00:00 - Marcela Honsová
12. května 2008, 00:00

Česku přibývá farmářů, kteří se rozhodli nečekat na zpracovatele biopotravin a sami šli současnému trendu vstříc.

Včas se zorientovali a suroviny buď už zpracovávají, nebo se k tomu chystají. Nejdál jsou v Česku zatím ti, kteří zacházejí s masem.

„I když jatka, která pro nás porážejí, se řídí přísnými normami, tak se nevyhneme pro zvířata stresující dopravy. Když budeme porážet přímo na farmě, získáme i kvalitnější maso, protože nebude obsahovat stresové látky, které znehodnocují biomaso,“ přibližuje plány biofarmy Sasov u Jihlavy její majitel Josef Sklenář, který zaměstnává devět lidí. Na 500 hektarech tu najdete 250 krav, 25 koní, 50 ovcí, dvě kozy s kozlem a především jeden tisíc prasat. I zastánci tradičního bůčku si jej mohou vychutnat v biokvalitě.

„Nemělo by to být tak, že ekozemědělec si zamne ruce a pošle zvířata přes celou Evropu a bude mu jedno, že se trápí. My, ekologové, jsme přesvědčeni, že co je ekologické, je ekonomické. Zjistili jsme, že když budeme dávat lidem maso už nějak připravené, prodáme podstatně víc,“ uvažuje farmář, který věří, že jatka rozjede koncem příštího roku. Zatím nepočítá s tím, že by vyráběl třeba biosalámy.

Prodáme víc, když biomaso zpracujeme

Zatím jen jedno procento v biokvalitě z celkové produkce mají na svém kontě Kostelecké uzeniny. Přesto jejich uherák zná každý vyznavač biostravy. „Dosud máme k dispozici maximálně 25 bioprasat za měsíc, ale naše měsíční porážková kapacita je 15 tisíc kusů. V Česku chybí surovina, proto se v nejbližších týdnech chystáme po dohodě s jedním velkým obchodním řetězcem výrobu biouheráku výrazně rozšířit i za tu cenu, že budeme muset prasata v biokvalitě dovézt ze zahraničí,“ uvádí obchodní ředitel Mojmír Zaydlar.

Kostelecké uzeniny, které s bioprodukcí začaly před třemi roky, se ji chystají zvýšit pětinásobně. Bude-li tuzemské biomaso, budou samozřejmě raději. „Poptávka po biu roste, nemůžeme ji propást,“ uvažuje Zaydlar.

S rostoucí poptávkou po biopotravinách kalkuluje i rodina Silovských, která vlastní v Soběsukách u Nepomuku na Plzeňsku farmu, na níž chová ve volné přírodě 300 kusů krav kanadského plemene angus. „Je to stejné, jako když máte obyčejnou farmu, akorát navíc dostanete dotace na ekohospodaření. V našem případě to dělá ročně kolem tří milionů korun, ale náklady jsou zase vyšší, takže nezbývá nic,“ míní jeden ze dvou synů majitele farmy Václav Silovský, který se stará především o restaurace, v nichž maso z ekofarmy nabízí.

„Máme tři restaurace – v Soběsukách, Plzni a Praze a dva fast-foody v Plzni a Praze. Za měsíc se v nich sní minimálně tisíc kilo masa,“ prozrazuje Silovský s tím, že poptávka po hovězím mase roste. A jaká je cena dvěstěgramového steaku? „Záleží na tom, z jaké části krávy je, pohybuje se od 200 do 400 korun.“

Ceny o sto procent vyšší

Z lednového srovnávacího testu biopotravin s klasickými, který dělala PRO-BIO Liga v pražských prodejnách, vyplývá, že mezi nejsnadněji dostupné biopotraviny patří mléčné výrobky, mouka a brambory. Cena za rodinný nákup v biokvalitě byla přibližně o 100 procent vyšší. Mezi výrobky s největším cenovým skokem patřilo drůbeží maso (téměř o 450 procent) a ovoce a zelenina.

Ne vždy však musí být biopotraviny dražší – čerstvý kozí biosýr domácí provenience bylo možné koupit až o čtvrtinu levněji než byla cena klasického výrobku obdobné kvality. Nižší cenu měl ve vybraných prodejnách i biomed či třtinový cukr.

Největší sortiment biopotravin nabízejí specializované bioprodejny, z obchodních řetězců má nejširší nabídku Interspar, následují Tesco a Billa. Při srovnávání cen bioproduktů ve specializované prodejně a obchodním řetězci Interspar vychází celková útrata lehce ve prospěch supermarketu, kde byl nákup o 8,6 procenta levnější.

Podle průzkumu Hnutí Duha většina velkých výrobců potravin už o novém biotrendu uvažuje. Pouze asi třetina podniků biopotraviny rovnou vylučuje. „Spotřebitelská poptávka po biopotravinách může výhledově proměnit české zemědělství a s tím i vzhled země. Ekologické hospodaření, jež biopotraviny dodává, totiž nesype na pole a do sadů kvanta pesticidů ani průmyslových hnojiv,“ uvažuje Kateřina Kotásková z Hnutí Duha.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Nvidia má nové GeForce pro notebooky, MX110 a MX130. Používají ale staré 28nm čipy
Psaní na displeji tažením a nová gesta při psaní rukou [Windows Insider]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít