Menu Zavřít

Bez uhlí a jádra nás čeká krize

10. 9. 2007
Autor: Euro.cz

ZDROJE ENERGIÍ Jen pět let zbývá podle pesimistů do okamžiku, kdy Česko nebude schopno zabezpečit své energetické potřeby z vlastních zdrojů. Co bude pak? O tom píšeme v prvním díle našeho nového seriálu věnovaného energetice. Energetika se stává dominantním tématem nejen v Česku či Evropské unii, ale na celém světě.

ZDROJE ENERGIÍ

Jen pět let zbývá podle pesimistů do okamžiku, kdy Česko nebude schopno zabezpečit své energetické potřeby z vlastních zdrojů. Co bude pak? O tom píšeme v prvním díle našeho nového seriálu věnovaného energetice.

Energetika se stává dominantním tématem nejen v Česku či Evropské unii, ale na celém světě. Lidé budou muset v horizontu desítek let řešit nedostatek pitné vody, dodávky elektřiny, tepla, zemního plynu a pohonných hmot vyráběných nejen z ropy.

„Z tohoto pohledu je nutné si připomenout, že spotřeba ropy a plynu v celé Unii neustále stoupá, tyto suroviny se přitom ve velké míře těží v zemích s nestabilním politickým uspořádáním (arabské země) a Rusku,“ připomíná předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř. Česko má proti řadě jiných zemí výhodu v energetické soběstačnosti. Dosud jsme totiž dokonce vývozcem elektrické energie.

SOBĚSTAČNÍ NEBUDEME NAVŽDY

Předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt ale vidí v současné energetické situaci problém nefunkčního trhu s elektřinou. Navíc současný přebytek výroby elektřiny nad její spotřebou je tak podle jeho slov pouze dočasný stav. „Vrchol rozdílu výroby a spotřeby byl v roce 2003, teď už nás čeká jenom jeho pokles,“ domnívá se Fiřt.

V Evropské unii je situace obdobná. Podle něj v ní bude nutné vystavět během 25 let na 280 GW nových výrobních kapacit za 900 miliard eur, aby se pokryla budoucí spotřeba elektřiny. „Problémem je nedostatek vlastních zdrojů a nedostatečná infrastruktura,“ podotýká Fiřt.

Předseda regulačního úřadu předpokládá, že Česko přestane být energeticky nezávislé v roce 2012, respektive 2017. To v případě, pokud dojde k úpravě ekologických limitů těžby. Obnovitelné zdroje jsou podle něj pouze marginální částí energetického mixu.

„Těžko se budeme dostávat přes osm procent podílu na celkové produkci, čehož jsme se zavázali dosáhnout do roku 2010,“ tvrdí Fiřt.

ELEKTŘINA PODRAŽÍ

K podobnému časovému horizontu dospěl i člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík. „V roce 2015 budeme mít nedostatek elektrické energie, a kde chybí nabídka, trh nefunguje,“ uvedl s tím, že se musíme připravit nejen na růst spotřeby energie, ale současně i na zdražování.

Během 25 let vzroste podle Tomšíka poptávka po energii o polovinu. „S růstem ekonomiky roste průmyslová výroba, která spotřebovává více elektřiny. Chceme-li dohnat Evropskou unii, budeme muset počítat s tím, že spotřeba elektřiny poroste,“ tvrdí centrální bankéř.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je o něco optimističtější a vyrovnání výroby a poptávky v Česku odhaduje až na rok 2018. „Zhruba po roce 2013 však vlivem postupného odstavování velkých uhelných elektráren bude export velmi rychle klesat až do deficitu v roce 2018,“ míní ředitel odboru elektroenergetiky Ladislav Pazdera. Do roku 2020 budou muset skončit elektrárny s výkonem 3500 MW, což je téměř pětina veškerého instalovaného výkonu v Česku.

BUDOUCNOST JE V JÁDRU

„Pokud bychom v roce 2018 uvedli do provozu nový jaderný zdroj o výkonu 1200 MW, jsme schopni okamžik nedostatku elektřiny oddálit do roku 2025. Pokud by se rozhodlo o těžbě uhlí za limity, pak minimálně do roku 2030,“ doplnil Pazdera. Výstavbě nového jaderného zdroje však brání programové prohlášení současné vlády, těžba hnědého uhlí je omezována existujícími limity.

Na energetickou krizi se už připravuje i domácí elektrárenský gigant, společnost ČEZ. „V optimistické variantě zůstane Česko energeticky nezávislé do roku 2016. Problém ale je, že nebude odkud elektřinu importovat,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Martin Roman.

„Německo zavírá jaderné elektrárny, Rakousko a Maďarsko jsou už teď závislé na dovozu. Slovensko se po odstavení zdrojů 1600 MW stane z exportéra importérem a Polsko kvůli ekologickým opatřením také některé elektrárny uzavírá,“ vysvětluje situaci.

V současnosti má podle odborníků česká energetika vhodně nastavený mix zdrojů, chybí snad jen velkokapacitní plynová elektrárna, jejíž stavbu ovšem ČEZ už plánuje. „Dostali jsme se ale do období, kdy se musí rozhodnout o obměně jaderných a uhelných zdrojů, které by dosahovaly větší než současnou čtyřicetiprocentní účinnost,“ připomíná šéf hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř. Mezi poslanci se tak šíří názor, že je třeba začít politickou debatu o výstavbě moderní jaderné elektrárny.

V současnosti přitom začala rekonstrukce uhelných elektráren. V prvním pololetí ČEZ úspěšně zahájil modernizaci tří těchto energetických zdrojů. Významnými kroky jsou zejména zahájení demontážních prací v Tušimicích a získání státní autorizace a územního rozhodnutí v Ledvicích. Celkově již ČEZ proinvestoval 5,2 miliardy korun. Plán zahrnuje v následujících šesti letech obnovu deseti stávajících a výstavbu až tří nových hnědouhelných bloků.

Práce na celkové rekonstrukci uhelných elektráren jsou nyní v plném proudu už ve třech lokalitách - v Tušimicích II, v Ledvicích a v Prunéřově II.

„Celková investice přesáhne 100 miliard korun,“ přibližuje velikost celé akce místopředseda představenstva a ředitel divize výroba ČEZ Jiří Borovec. „Komplexní obnova uhelných elektráren je klíčovým krokem jak pro zajištění energetické soběstačnosti Česka, tak pro snižování emisí oxidů dusíku, oxidů síry a oxidu uhličitého (CO2). Největším faktorem snižujícím emise bude vyšší účinnost spalování,“ dodává. Pokles CO2, které komplexní obnova přinese, je jedním z prostředků, jimiž chce ČEZ dosáhnout celkového snížení intenzity emisí tohoto plynu o 15 procent. Dalším způsobem snižování emisí oxidu uhličitého je i plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren a biomasy. Celkové investice do jejich rozvoje by měly do roku 2013 dosáhnout až 30 miliard korun.

ČEZ zvažuje v tuzemsku také stavbu nových paroplynových elektráren, pokud získá dlouhodobý kontrakt na dodávky zemního plynu. Výhoda paroplynových elektráren spočívá v nižších emisích CO2 (zhruba poloviční oproti uhelným) spolu s rychlejší a méně nákladnou výstavbou.

EVROPA NAŘIZUJE SNIŽOVAT EMISE

Snižování emisí při výrobě energií je přitom závazek, který Česko musí splnit podobně jako další členové Unie. Energetický „balíček“ Unie požaduje, aby se emise do roku 2020 snížily alespoň o pětinu. Zároveň by se ve stejném období měly obnovitelné zdroje na výrobě podílet 20 procenty.

„Obnovitelné zdroje jsou v rozumné míře vhodným doplňkem energetického mixu, avšak nikdy nemohou nahradit velkou energetiku - uhlí a jádro,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, který je k takovému podílu skeptický. Fakta podle něj hovoří za vše. V Česku je potenciál vodních elektráren již téměř vyčerpán. Pro větrnou ani sluneční energii nejsou u nás příliš vhodné podmínky. U biomasy se sice počítá s výrazným nárůstem výkonu až na 2200 GWh v roce 2010, ale existuje faktický nedostatek ploch pro její větší pěstování.

Také Hüner proto patří mezi zastánce dalšího rozvoje jaderné energetiky - ať už dostavbou nových bloků Temelína, nebo výstavbou zcela nové elektrárny. Evropská komise přitom považuje jádro za přijatelný zdroj, který neprodukuje skleníkové plyny.

DUKOVANY UMÍ „NAKRMIT“ DOMÁCNOSTI PROUDEM

Například Jaderná elektrárna Dukovany za dobu své existence vyrobila od roku 1985 energii, kterou by uhelné elektrárny vyprodukovaly spálením 190 milionů tun uhlí. Dá se to jen těžko představit, ale do ovzduší tak nebylo vypuštěno 237 milionů tun oxidu uhličitého. Vloni elektrárna vyprodukovala více než 14 miliard kilowatthodin elektřiny. Zde je představa jednodušší - jde o kompletní roční spotřebu českých domácností.

Mladší jaderná elektrárna v jihočeském Temelíně má sice vyšší instalovaný výkon, ale brzdí ji technické problémy a odstávky. Její loňská výroba převýšila 12 miliard kWh. Celková spotřeba elektřiny se přitom v Česku pohybuje na úrovni 72 miliard kWh a stále roste.

To je další argument pro ty, kteří jsou vůči alternativním zdrojům opatrní. Vloni do sítě tyto zdroje přispěly 3,5 miliardami kilowatthodin. „Optimistický scénář v obnovitelných zdrojích je sedm miliard kilowatthodin. Kdybychom například chtěli nahradit výkon Temelína biomasou, tak by nám na to nestačila ani kompletní osevní plocha v České republice, na které se pěstuje pšenice. A potřebovali bychom osmnáct tisíc nákladních vozů, které by tu biomasu svážely,“ přibližuje situaci šéf firmy ČEZ Martin Roman.

Energetický gigant plánuje roční výrobu z obnovitelných zdrojů dokonce ztrojnásobit. Podle Romana to ale ani tak nestačí pokrýt rostoucí spotřebu.

PLYN JE RYCHLÉ ŘEŠENÍ V HROZÍCÍ KRIZI

Rychlým řešením může být výstavba plynových elektráren, nevýhodou je jasná závislost na dovozu suroviny.

Tři čtvrtiny spotřebovávaného plynu se do republiky dovážejí z Ruska, zbytek k nám proudí zNorska. V letošním roce se společnosti RWE Transgas podařilo uzavřít smlouvu zaručující ruské dodávky až do roku 2035, tvrdí předseda představenstva Martin Herrmann. „Strašení energetickou závislostí na Rusku je tedy planou hrozbou.“ Připomíná přitom, že Česko je podle posledního zkoumání Eurostatu pátou nejméně závislou evropskou zemí na energetických dovozech. Lépe jsou na tom pouze Estonsko, Polsko, Velká Británie a Dánsko.

BLACK-OUT PO ČESKU

Také i Česko už zažilo velmi nepříjemný energetický kolaps. Vloni v létě „vysadila“ kvůli horku na devět hodin přenosová soustava a bylo nutné urychleně nakoupit elektřinu v zahraničí. Domácnosti tehdy v podstatě žádnou nepříjemnost nezaznamenaly, zato podniky musely radikálně omezit spotřebu.

Zabezpečení dodávek pro domácnosti přišlo draho. Tuzemská cena elektřiny se pohybovala kolem 36 eur za megawatthodinu, správce vysokého napětí ČEPS ale během krize nakupoval energii za ceny kolem 300 eur. Milionové ztráty hlásily i firmy kvůli výpadkům produkce. Stát totiž vyhlásil nouzový stav a podniky tak nemohly uplatnit finanční nároky vůči svým pojišťovnám.

Taková situace v tuzemsku nenastala více než třicet let, odborníci ovšem varují, že se může opakovat. Přenosová soustava v celé Evropě je totiž zastaralá a teplotní výkyvy jsou stále častější, ať v létě či v zimě. A nakoupit elektřinu v zahraničí bude stále obtížnější a samozřejmě i dražší.

Graf

SVĚTOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE

(v miliardách terajoulů)

1980 283

1985 309

1990 347

1995 366

2003 421

2010 510

2015 563

2020 613

2025 665

2030 722

Pramen: Energy Information Administration (EIA)

TÉMATA SERIÁLU

10. 9. Energetické zdroje ČR

17. 9. Alternativní paliva

24. 9. Dotační podpora energetice

1. 10. Solární energie

8. 10. Větrná energie

15. 10. Vodní energie

22. 10. Biomasa

29. 10. Jaderná energie

5. 11. Budoucnost uhlí

12. 11. Úspory energií

OBNOVITELNÉ ZDROJE

ENERGIE V ČESKU

Vodní elektrárny nad 10 MW….45,00

Malé vodní elektrárny…………28,00

Biomasa……………………….21,00

Bioplyn………………………….5,00

Větrné elektrárny……………….0,99

ZDROJE ENERGIE

V EVROPSKÉ UNII

Tekutá paliva…………………. 42 %

Zemní plyn…………………….. 21 %

Pevná paliva………………….. 20 %

Atomová energie……………… 11 %

Obnovitelné zdroje…………….. 6 %

ZDROJE ENERGIE

V ČESKÉ REPUBLICE

Tekutá paliva…………………. 47 %

Zemní plyn…………………….. 20 %

Pevná paliva………………….. 18 %

Atomová energie……………… 12 %

Obnovitelné zdroje…………….. 3 %

Pramen: Energetický regulační úřad

Pramen: MPO, Energy Information Administration

VÝHODY

OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Plusy:

+ dotace na výstavbu

+ zaručený odběr energie do sítě

+ státem garantovaná výkupní cena elektřiny

+ nízké nebo nulové emise při výrobě

Minusy:

- dražší vstupní investice

- závislost provozu na počasí (úroda biomasy, síla větru, stav vody a podobně)

- palivo je na rozdíl od uhlí nebo jádra obtížné skladovat

Pramen: Energetický regulační úřad

MODERNIZACE UHELNÝCH ELEKTRÁREN

Tušimice II

- do roku 2010 budou komplexně obnoveny čtyři bloky, začaly základní demontážní a bourací práce

Ledvice

- udělena státní autorizace výstavby nového bloku (660 MW)

- získáno povolení pro stavbu nové linky 400 kV z rozvodny Chotějovice do rozvodny Výškov

Prunéřov II

BRAND24

- příprava dodávek technických zařízení pro tři obnovené bloky elektrárny (po 250 MW)

Pramen: ČEZ

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).