Berlín zastropoval nájemné. Majitelé jej nesmějí zvýšit pět let - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Berlín zastropoval nájemné. Majitelé jej nesmějí zvýšit pět let

, čtk,
Berlín zastropoval nájemné. Majitelé jej nesmějí zvýšit pět let
Zdroj: CC0 via Pixabay

Berlínská zemská vláda dnes schválila na příštích pět let strop nájmů pro 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014. Zmrazení nájmů musí ještě potvrdit regionální zákonodárný sbor, ve kterém má ale berlínská vládní koalice sociálních demokratů, strany Levice a Zelených většinu. Vedení německé metropole tímto krokem, který kritizuje opozice i podnikatelé s nemovitostmi, reagovalo na prudký růst nákladů na bydlení v německém hlavním městě v uplynulých letech.

Zmrazení nájemného vstoupí v platnost od roku 2020 se zpětnou účinností k 18. červnu 2019. Určující hranicí je rok výstavby před rokem 2014 a cenotvorba by měla odrážet rok 2013, který je na bytovém trhu v Berlíně považován ještě za zdravý. Zohledněn bude také následný růst cen nájemného i vybavení bytu.

Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků stanoví u nových nájemních smluv Berlín na 9,8 euro (250 korun). Stávající nájemní smlouvy mohou tuto horní hranici překročit, pokud to ale bude o více než 20 procent, bude nájemné považováno za lichvářské. V takovém případě bude nájemné úředně sníženo na 120 procent výše zmíněného maxima.

Stanovení stropu nájemného ale neznamená, že pronajímatelé nemohou cenu zvyšovat. Od roku 2022 bude možné nájemné navyšovat o roční inflační vyrovnání ve výši 1,3 procenta. Zdražit až o jedno euro na metr čtvereční bez úředního souhlasu bude možné také tehdy, pokud částka bude zdůvodněna rekonstrukcí a modernizací. K vyrovnání vyšších rekonstrukčních nákladů pak bude nutný úřední souhlas.


Bydlení v Berlíně o 40 procent levnější než v Praze? Návrh radní vyděsil investory

Berlín, ilustrační foto


Přijatý krok je v rámci Německa ojedinělý a je považován za kontroverzní. Kritizuji ho podnikatelé ve stavebnictví, opozice i asociace německých měst DST. Realitní sektor se obává dopadů na výstavbu a na investice do oprav. Naopak sdružení nájemníků ho oslavuje jako historickou šanci, která zajistí dostupné bydlení pro širokou veřejnost.

Německá metropole se po sjednocení Německa v roce 1990 stala oblíbeným místem k životu především kvůli podprůměrným cenám bydlení. List Der Tagesspiegel v této souvislosti Berlín 90. let označil za ráj pro nájemníky. Výrazný zájem o byty a přistěhovalectví ale vedly k tomu, že nájmy silně vzrostly a bydlení se stalo méně dostupným.

S vysokými nájmy se nepotýká jen Berlín, ale i další německá města, která rovněž debatují o možnostech, jak zdražování zpomalit. Nejdražší nájmy v celém Německu jsou podle Der Tagesspiegel v Mnichově, kde se podle nových smluv platí 17,98 euro (460 korun) za metr čtvereční. Bavorská zemská vláda se dnes shodou okolností shodla, že zvýší zdvojnásobí pokutu na 100 tisíc euro (2,6 milionu korun) pro ty, kteří pronajímají byty za nepřiměřené sumy. Za tu se považuje taková částka, která o více než dvacet procent překračuje cenu nájemného za podobný byt v téže lokalitě.

Ceny nájemního bydlení rostou také v Praze. Pro srovnání, průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze podle údajů Trigemy ve druhém čtvrtletí činilo 327 korun za metr čtvereční měsíčně. Zamýšlený berlínský strop tak překračuje zhruba o 30 procent.

Dále čtěte:

Nájemníci v Mnichově slaví. Soud vyhověl jejich žalobě proti vysokým cenám bydlení

Ohodnoťte tento článek
Diskuze