Belgická pralinka - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Belgická pralinka

, Jiří Pšenička,
Belgická pralinka
Zdroj: Euro.cz

Prezident Guy de Selliers tahá za nitky v Londýně i v Moskvě

Může to být náhoda, ale také nemusí. Jak už bylo na konci dubna oznámeno, skupina Škoda Holding odprodala dvě dceřiné společnosti – Škoda JS (Jaderné strojírenství) a Škoda Steel (konsorcium zahrnující škodovácké hutě a kovárny) – ruskému gigantu v oblasti energetického strojírenství OMZ-Power Machines (Silovyje Mašiny). Kupní cena kontraktu překročila miliardu korun (EURO 18/2004). Nikdo si ale zatím nevšiml, že jednoho a téhož člověka lze nalézt jak na straně prodávajících, tak kupujících. Jde o Belgičana Guye de Sellierse (52).

S Koláčkem i Potaninem.

Škoda Holding je od začátku loňského roku ze sta procent vlastněna mezinárodní investiční skupinou Appian Group, konkrétně subholdingem Appian Machinery. Vrcholným orgánem celé skupiny sídlící v Londýně je výkonná rada, do jejíhož čela usedl do křesla prezidenta v říjnu 2003 Guy de Selliers (Antonín Koláček, šéfující dozorčí radě českého Appianu a Mostecké uhelné, je viceprezidentem). Tentýž Belgičan je však už od roku 2002 i v představenstvu ruské těžební a metalurgické společnosti Norilsk Nickel, patřící stejně jako Power Machines do silné skupiny Interros ovládané dvěma z nejbohatších Rusů, Vladimirem Potaninem (43) a Michailem Prochorovem (39).
Norilsk Nickel je nejdůležitější firmou souostroví Interrsos. Jde o největšího světového producenta niklu a paladia, jemuž patří horní příčky také v těžbě platiny, mědi a zlata. Potanin (bývalý vicepremiér ruské vlády z éry prezidenta Borise Jelcina) drží s Prochorovem v těžební firmě majoritní balík akcií. Prochorov je navíc generálním ředitelem a předsedou představenstva. De Selliers se tak s ním setkává několikrát ročně na jednáních. Zasedá s nimi třeba i Andrej Bugrov (51) z nejužšího vedení Interrosu (uváděný též v představenstvu Silovych Mašin), který dříve reprezentoval Rusko v OSN, Světové bance, IFC a taktéž v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), čímž se jeho kariéra částečně překrývá s působišti de Sellierse (viz níže).
Oprávněnou otázkou je, zda dvojaká pozice nejvyššího šéfa Appian Group nesehrála při výběru nového majitele škodováckých firem nějakou roli. „Nesehrála žádnou roli. Při hledání investora se skupina Appian Group obrátila na všechny světové producenty s jaderným know-how a zájem projevila pouze firma OMZ, která během jednání o koupi Škody JS fúzovala s Power Machines,“ reagoval na dotaz týdeníku EURO mluvčí Appian Group Radek Stavěl.

Dialog energie.

Psal se rok 1977, když Guy de Selliers po absolvování techniky a ekonomie na univerzitě v Lovani zahájil svou kariéru ve Světové bance (v tomto směru je možno připomenout, že bývalý prezident Appian Group Jacques de Groote (77), dnes řadový člen výkonné rady, více jak dvacet let působil ve funkci výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a IFC). V roce 1990 stál de Selliers u zrodu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a několik let v ní zastával vysoké funkce. Ve firmách, kde později působil (MC-BBL Eastern Holdings, Robert Fleming and Co.), se zaměřoval na regiony východní Evropy. V současnosti kromě prezidentování Appianu a členství v představenstvu ruské firmy Norilsk Nickel jej lze nalézt i ve statutárním orgánu přední ruské potravinářské společnosti Wimm Bill Dann, dále v belgické chemické a farmaceutické společnosti Solvay a v poradenském výboru pojišťovací skupiny Fortis, působící hlavně v zemích Beneluxu.
Jeho vazby v Rusku jsou silné. Jak vyplývá i z údajů na stránkách Appianu, Guy de Selliers je poradcem Evropské komise pro otázky vztahů s oblastmi bývalého Sovětského svazu. Nyní vede tým, který komisi a ruské vládě radí při implementaci společných energetických projektů v rámci programu Dialog Energie, jenž inicioval ruský prezident Vladimir Putin a vedení komise.

Přišli k hotovému?

Mluvčí Appian Group svou reakcí na otázku týdeníku EURO naznačil, že jednání Škody Holding s ruskou firmou OMZ o koupi dvou dcer započalo ještě předtím, než OMZ a Silovyje Mašiny ohlásily spojení, tudíž ani teoreticky nemohl belgický prezident Appianu svých styků využít. Jak některé zprávy uvádějí, probíhaly rozhovory zhruba rok (uvedl to ruský byznysmen gruzínského původu Kacha Bendukidze ovládající firmu OMZ), podle jiných však byly výrazně kratší. Mluvčí Škoda Holdingu Karel Samec v časopise Týden uvedl, že jednání s Rusy dostala konkrétní obrysy až v prosinci loňského roku, kdy byla schválena strategie rozvoje plzeňského holdingu.
V prosinci loňského roku bylo také oficiálně oznámeno spojení Bendukidzeho OMZ s Power Machines pánů Potanina a Prochorova. Fúze stále není dokončena (proces má být završen do konce letošního roku), ale není bez zajímavosti, že Jevgenij Jakovlev, který za ruskou stranu smlouvu se Škodou podepisoval přišel z tábora „Silovych Mašin“, ne z OMZ. Jmenován byl na začátku dubna.

Ženevská linka do Setuzy.

Skupina Interros v čele s Vladimirem Potaninem nezahrnuje jenom Power Machines a Norilsk Nickel. V jejím portfoliu je také vydavatelství Prof-Media, jež stojí za ruskými deníky Izvěstija, Komsomolskaja pravda či Sovětskij sport. Patří jí i pojišťovna Soglasie, penzijní fond Interros-Dostoinstvo a společnost Agros, podnikající v oblasti zemědělství a v potravinářském průmyslu.
Neopomenutelnou součástí je Rosbank, jedna z největších privátních ruských bank, která má již od roku 1995 dceřinou firmu v Ženevě (původně založená pod názvem Banque Unexim Suisse, dnes Rosbank Switzerland). Tato filiálka, jejíž představenstvo vede bývalý šéf Švýcarské národní banky Pierre Languetin a místopředsedou představenstva je Michail Prochorov z Norilsk Nickelu, má taktéž vazbu na Českou republiku. V managementu totiž na místě provozního ředitele najdeme jméno „Jiri Vanhara“. Jde o bankéře Jiřího Vaňharu, který kdysi působil v IPB a jejím jménem v roce 1996 v Moskvě spoluzakládal První česko-ruskou banku (až do roku 2001 byl v jejím vedení, poté přešel do Rosbank).
Právě ženevská pobočka Rosbank od roku 2002 poskytuje komoditní financování české potravinářské společnosti Setuza (peníze na nákup řepky), když v domácích bankovních kruzích ústecká firma potřebné prostředky nesehnala. Jak uvádí výroční zpráva Setuzy za rok 2002, v prvním roce činil komoditní úvěr 137 milionů korun. Mluvčí Setuzy Marie Logrová týdeníku EURO potvrdila, že spolupráce s Rosbank nadále pokračuje. Zmínka o Setuze je důležitá proto, že podle některých nepotvrzených zpráv skupina Appian ve svých strategických plánech také zvažuje, že by po vzoru svého úspěšného vstupu do Škoda Holdingu se jako finanční investor podobně zapojila i do řešení problémů v Setuze. Tam se nyní jedná o převodu obří pohledávky za firmou (v nominální hodnotě 1,8 miliardy korun, s příslušenstvím kolem tří miliard) z České konsolidační agentury na Podpůrný ä garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vlastněný ministerstvem zemědělství. „Do budoucna nikdy nelze nic vyloučit, ale v současnosti žádný zájem o vstup do Setuzy určitě nemáme,“ prohlásil mluvčí Appianu Radek Stavěl.

Nevím, čí to je.

Dodnes nikdo nevypátral, komu skupina Appian vlastně patří. Mnozí sice nadále tvrdí, že mosteckému „uhlobaronovi“ Antonínu Koláčkovi (44), ale důkazy neexistují. Podle oficiální verze jsou majiteli podílníci investičního fondu Appian Central European Development Fund se sídlem na britském ostrově Guernsey (časté místo pro registraci offshorových finančních struktur), který má údajně k dispozici autorizovaný kapitál ve výši jedné miliardy eur. Tento fond je z Curychu spravován švýcarskou investiční bankou Credit Suisse. Ani Koláček prý neví, kdo do fondu investoval. „Tady se musím omluvit, já investory neznám…“ reagoval v prosinci loňského roku na přímý dotaz moderátora rádia Frekvence 1.
Výkonná rada Appian Group v čele s Guyem de Selliersem tvoří spojovací článek mezi investory fondu a dvěma londýnskými holdingovými centry Appian Group pro oblast strojírenství a energetiky (Appian Machinery a Appian Energy). Rada se schází čtyřikrát do roka a na základě zpráv a výkazů, které jí předávají holdingová centra, vytváří strategii řízení. „O investicích rozhoduje Credit Suisse ve spolupráci s výkonnou radou,“ uvedl Koláček na Frekvenci 1. Sám sebe prezentuje v roli toho, kdo musí poslouchat. „Mým šéfem je prezident Appian Group,“ řekl v rozhlase, čímž měl samozřejmě na mysli Guye de Sellierse.

Piliře londýnské skupiny Appian:

  • Fond Appian (spravovaný Credit Suisse)
  • Appian Group Plc. (mateřská firma, prezident výkonné rady Guy de Selliers)
  • Appian Machinery Plc (aktiva v odvětví strojírenství – Škoda Holding atd.)
  • Appian Energy Plc (aktiva v odvětví energetiky – Mostecká uhelná, teplárny)

Pilíře moskevské skupiny Interros:

  • Agros
  • Interros-Dostoinstvo
  • Norilsk Nickel (v představenstvu Guy de Selliers)
  • Open Investments
  • Prof-Media
  • Power Mashines (fúzuje s OMZ a společně kupují Škodu JS a Škodu Steel)
  • Soglasie
  • Rosbank
  • O.V.K. Group

PRAMEN: internetové stránky www.appiangroup.cz a www.interros.ru