Balkánské námluvy. Křetínský krouží kolem srbské energetiky - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Balkánské námluvy. Křetínský krouží kolem srbské energetiky

,
Balkánské námluvy. Křetínský krouží kolem srbské energetiky

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského chce v Srbsku investovat do kogeneračních elektráren. Český miliardář se kvůli tomu setkal s místopředsedkyní srbské vlády.

Česká skupina plánuje rozsáhlé investice do sítě kogeneračních jednotek v balkánské zemi. Kogenerační jednotky vyrábějí zároveň elektřinu i teplo.

„EPH má zájem o investice do srbské energetické infrastruktury a kogeneračních zdrojů. Daniel Křetínský se proto sešel se srbskou vicepremiérkou a ministryně stavebnictví, dopravy a infrastruktury, Zoranou Mihajlovičovou,“ potvrzuje pro Euro.cz mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Zda hodlá investovat do existujících projektů, nebo budovat nové, skupina nepřibližuje. „V tuto chvíli není žádný konkrétnější výstup, vše je otevřené. Díváme se na tento trh, vyhodnocujeme příležitosti a rizika, pak se uvidí,“ vysvětluje Častvaj.

Přečtěte si o neúspěchu slovenské dcery EPH u soudu:

Eustream s odvoláním neuspěl. Slovensku zaplatí dvě miliardy

Plynovod (ilustrační foto)

Podle výroční zprávy EPH firma v Srbsku drží 100 procent akcií společnosti Adconcretum real estate Ltd., která investuje do nemovitostí. Podíl byl v roce 2015 převeden ze společnosti EP Energy Trading za cenu asi 3,5 milionů eur, tedy asi 95 milionů korun.

V srpnu loňského roku srbská vláda přijala balík energetických vyhlášek, který zahrnuje i garantované pobídky pro výrobce energií, včetně obnovitelných zdrojů a kogeneračních jednotek s vysokou efektivitou.

Energetická infrastruktura v Srbsku je značné zastaralá a neodpovídá pravidlům Evropské unie, ke kterým se země snaží přiblížit. Právě kogenerační elektrárny, které využívají jako palivo hlavně plyn, mohou být odpovědí na kritiku Bruselu ohledně závislosti Srbska na uhelné energetice.

Stejné potíže mají i bývalé jugoslávské republiky Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie nebo Černá hora. Ze současných 37 uhelných bloků o souhrnném výkonu přes 8,6 GW si minimálně 34 bloků vyžádá dodatečné investice, což představuje velkou příležitost pro zahraniční investory.

Celkově Balkán plánuje v příští dekádě stavět nové bloky o výkonu až 2,6 GW, což si vyžádá investice v rozsahu miliard eur.

Na Balkáně už působí také další české energetické závody jako Mavel, ZK Termochem, či Škoda Praha.

Čtěte také:

GE dokončuje modernizaci největší srbské elektrárny. S českou pomocí

ZK Termochem se rozpíná na Balkánu, investuje miliony eur

Odejde ČEZ z Bulharska? Mapuje zájem investorů


Ohodnoťte tento článek
Diskuze