Báječné pojistky pod psa - Euro.cz

Přihlášení

Báječné pojistky pod psa

, Erich Handl,
Báječné pojistky pod psa
Zdroj: Euro.cz

Čtvrtina autonehod v Česku je prý fingovaná

Každá čtvrtá autonehoda v České republice je fingovaná. Uvádějí to odhady tuzemských pojišťoven. Někteří podvodníci přitom neváhají žádat odškodnění od více ústavů najednou. Znamená totiž pro ně poměrně snadný výdělek. „Ústavy nemají žádnou společnou databázi klientů,“ řekl týdeníku EURO generální tajemník České asociace pojišťoven Jaroslav Mesršmíd. Na skutečnost, že klient žádá například v rámci jedné autonehody peníze od více pojišťoven, lze přijít z tohoto důvodu spíše náhodou. „Odhadujeme, že na podvody za celý trh spadá až 14,4 procenta vyplaceného plnění,“ soudí Mesršmíd. „U některých komodit, jako jsou motorová vozidla, pojištění přepravy a úrazu, to pak může být mnohem více,“ domnívá se tajemník organizace, která sdružuje osmadvacet ústavů.
„U osobních automobilů je tato forma podvodů velmi rozšířená, a to jak v rámci havarijního pojištění, tak v ještě větší míře v povinném ručení,“ potvrzuje mluvčí Kooperativy Marek Vích a dodává, že lze četnost podvodů vyčíslit až na 25 procent všech případů. Jen málokdy se podaří pachatele dopadnout. V roce 1998, kdy začal být pojistný podvod trestným činem, bylo odsouzeno za tyto delikty pouhých osm lidí. Situace se od té doby trochu vylepšila. „V roce 2001, za který máme poslední údaje, to bylo už sto třináct lidí,“ tvrdí Jaroslav Mesršmíd. Ve srovnání s hrozivým odhadem, že jedna čtvrtina všech plnění v republice je vyplacena podvodníkům, ale i toto číslo vyznívá poněkud směšně.

Příliš drahé sklo.

Týdeník EURO minulý týden získal důkazy, že pachatelé nejsou vždy jen drobní podvodníci, kteří si z povinného ručení svého kamaráda nechají zaplatit pomačkaný blatník svého vozu. V České republice působí organizované gangy neváhající uplatňovat náhradu vysokých škod u více pojišťoven najednou. V prvním z případů se s námi odhodlala mluvit žena, jež se nechtěně stala členkou jednoho z nich.
„Kolega z práce mě před několika měsíci požádal, abych mu umožnila z mého povinného ručení zaplatit rozbité sklo u jeho vozu. Na tento podvůdek jsem přistoupila a předala mu doklady od svého auta. Vše mělo vypadat tak, že kámen, který odskočil od kola mého vozu, rozbil přední sklo jeho automobilu,“ vypráví Magdalena Císařová, která pracuje u jednoho z největších prodejců aut v Praze.
A zdálo se, že podvod vyjde – pojišťovna skutečně zanedlouho vyplatila kolegovi odškodné. Jenže za půl roku čekalo na poště na Magdalenu Císařovou trestní oznámení z pojišťovacího podvodu. „Agent, který pracoval u více pojišťoven, zažádal se souhlasem mého kolegy o odškodnění všechny tři pojišťovny, pro něž pracoval. Plnění ve výši devatenácti tisíc korun tak získali hned třikrát. Vše bylo ale nakonec odhaleno a já začala chodit po policejních výsleších. Vyšetřovatelé se při nich ke mně chovali jako k vrahovi,“ uvádí Císařová, která nakonec vyvázla jen s pokutou. Na hlavní viníky čekaly podmíněné tresty.

Passat za čtyři miliony.

Ne vždy ale jde o relativně malé částky. Policie ve Zlíně řešila nedávno případ, kdy se podezřelá zákaznice snažila od jedné z pojišťoven vylákat plnění za svůj rozbitý Volkswagen Passat v hodnotě 360 000 korun. V policejním protokolu, který má týdeník EURO k dispozici, stojí: vyšetřování na místě nehody prokázalo, že k žádné havárii ve skutečnosti nedošlo a celý případ byl fingovaný.
Na kauze je ale šokující jiná věc. Majitelka passatu uzavřela havarijní pojistku u celkem jedenácti pojišťoven! Pokud by ode všech získala plnění, vydělala by skoro čtyři miliony korun. Nebýt ostražitosti policie, zřejmě by se to podařilo. Pojišťovny jsou bez společné databáze proti podobným lidem bezmocné.

Interpol zasahuje.

Ústavy se zatím brání proti zločinům individuálně. „Částečně se nekalé praktiky dají eliminovat již při vzniku pojištění – obchodní zástupce pojišťovny musí pojištěné auto fyzicky vidět, identifikovat a zkontrolovat číslo karoserie a značky. V případě likvidace pojistné události pak často zkušený pracovník buď sám nebo na základě zjevných indicií může identifikovat případ jako možný pojistný podvod,“ říká Marek Vích. „Pak však záleží zejména na spolupráci s policií, případně i Interpolem a Europolem, aby bylo možné zločin dokázat.“
S pojistnými podvody se potýkají rovněž v zahraničí. Například Česká pojišťovna nedávno udělala razantní reformu ve své slovenské odnoži. „Oddělili jsme funkci technika od funkce likvidátora pojistek, takže jsme snížili riziko podvodů ze strany našich zaměstnanců,“ řekl v Bratislavě ředitel České pojišťovny Slovensko Antonín Nekvinda.
Také jeho firma se také v nedávné době musela vypořádat s rafinovaným zločinem. „Popelářská firma si u nás pojistila jeden ze svých kuka vozů. Snažila se ale získat peníze za škodu, způsobenou na jiných vozech. Zřejmě se domnívali, že od sebe jednotlivé kuka vozy nepoznáme,“ řekl Nekvinda.
Osobitým způsobem bojují proti pojistným podvodům ve Velké Británii. Britská asociace pojišťoven tam distribuovala výstižný plakát, na němž je uvedeno telefonní číslo pro oznamování pojistných podvodů. Ti, co nehavarují a mají nízké pojistné, na něm mají ve vlastním zájmu udávat podvodníky.

Diskuze