BAGDÁD NA VLTAVĚ - Euro.cz

Přihlášení

BAGDÁD NA VLTAVĚ

, István Lékó,
BAGDÁD NA VLTAVĚ
Zdroj: Euro.cz

P e r s o n á l n í     č i s t k y     v e     s t á t n í c h     f i r…

Opozice již několik týdnů tvrdě útočí na vládu Miloše Zemana kvůli politicky motivovaným personálním změnám a tlakům, ke kterým dochází ve státem kontrolovaných a ziskových strategických podnicích. Paradoxní je, že se způsob budování nového sociálnědemokratického klientského systému od způsobů předchozích vlád prakticky neliší. Léta trvající deviace tedy zůstává i přes velkolepé předvolební sliby Zemanovy strany stále normou.

Má vůbec opozice nárok vyčítat tyto praktiky vládě Miloše Zemana? Nejde pouze o obranu poražených, kteří z obavy, že ztratí své kontakty v hospodářské sféře, bezmocně pozorují hýření vítězů?

Podíváme-li se na vývoj situace, máme pro opozici další špatnou zprávu: ČSSD s čistkami zdaleka neskončila. Chce-li tato strana upevnit svoji vládní pozici na dlouhou dobu, nedivme se jí, že se snaží vytvořit společenskou základnu, která bude loajální.

Možná že pro mnohé to zní krutě, ale v českých podmínkách jde o absolutně racionální krok, který odpovídá dosavadní politické kultuře a tradici. Vítězové voleb nemohou uskutečnit žádný vládní program, pokud na důležitých postech ve státním sektoru sedí lidé dosazeni a loajální současné opozici.

Někteří generální ředitelé dosazení Klausovou vládou se snažili ještě před loňskými volbami vybudovat kontakty na ČSSD. Předseda představenstva velké české společnosti byl loni na jaře podle informací týdeníku EURO v Lidovém domě, kde prohlásil, že „konečně našel místo, kde se mu po letech dobře dýchá . Nicméně tato úlitba mu nepomohla a po nástupu ČSSD do vlády byl na valné hromadě odvolán. Našla se zřejmě osoba z řad ČSSD, které se v Lidovém domě dýchalo ještě lépe.

Ekonomická elita je vždy spjatá s politickou mocí. Pakliže se však jedná o zemi, kde drtivá většina bank a průmyslových podniků spadá pod soukromý sektor nebo již byla privatizována, byznys už pravidla hry píše sám. Jelikož kabinet Václava Klause na podzim 1995 prakticky zastavil privatizaci, o členech řídících orgánů polostátních společností v České republice vždy rozhodovali a rozhodují vládní politici.

Všechny politické strany, které se od listopadu 1989 vystřídaly ve vládách, byly při obsazování zmíněných míst motivovány přibližně stejnou touhou – moc a peníze. Podle toho se pak u nás pořádně smíchaly tržní a stranickopolitické zájmy.

Filipika proti závisti

Nelze ani tvrdit, že Zeman své lidi prosazuje zcela odlišným stylem, vkusem či rychlostí než Klaus. Vždyť například novodobý nepotismus ve státním sektoru zavedl právě premiér Klaus. Jeho manželka Lívie dodnes sedí v dozorčí radě České spořitelny (z dozorčí rady společnosti ČEZ již byla odvolána). „Tenkrát česká společnost Klausovi dovolila vše, a když jsme se na vládě zmínili o tom, že dosazování některých osob do různých funkcí se nám nelíbí, usmívající se Klaus odpovídal dlouhou filipikou proti závisti, řekl pro týdeník EURO bývalý místopředseda vlády.

O politice ODS vůči státem ovládaným společnostem leccos prozradí i podklad pro vnitrostranickou diskusi z března 1996 s názvem „Některé problémy mající vliv na úlohu ODS v politickém a hospodářském životě ČR . Bod číslo šest zní takto: „Při zachování demokratických principů a respektování zákonů je třeba usilovat o vliv ODS v orgánech i managementu významných podniků a hospodářských uskupení.

Materiál upozorňuje špičky ODS na skutečnost, že v blízké budoucnosti dojde k další restrukturalizaci hospodářství. „Některé politické strany prosazují do vedení takových uskupení ‚své odoborníky . Pro ODS je cestou vůle takové kroky prosazovat a podmínkou je mít k dispozici potřebné odborníky. To znamená nejen odbornost a schopnost řídit, ale i ‚vyznávat stejné ideje . Pokud tuto ekonomicky silnou skupinu neosloví ODS, hrozí, že si sama začne hledat jiné způsoby uplatňování v politice, stojí v dokumentu.

Stranická legitimace či pracovní knížka

„ODS převzala praxi komunistického režimu, v níž stranický průkaz byl skutečně pracovní knížkou, uvedl Miloš Zeman, ještě jako vůdce nejsilnější opoziční strany, v březnu 1995 ve zprávě, kterou předložil delegátům sjezdu ČSSD v Bohumíně. Zeman kritizoval personální politiku ODS v podnicích.

Nyní ale vláda Miloše Zemana – na základě tajného usnesení č. 513 z 5. srpna 1998 o zahájení rozsáhlé personální změny ve strategických podnicích s účastí státu – dělá totéž jako vláda Václava Klause. Bez skrupulí jmenuje do dozorčích rad polostátních finančních a průmyslových společností poslance a členy ČSSD. Například do dozorčí rady Komerční banky byl loni v lis-topadu jmenován právník a člen ústředního výkonného výboru ČSSD Radek Pokorný; do dozorčí rady České pojišťovny v srpnu 1998 Petr Braun, ředitel kanceláře ministra financí Iva Svobody; do dozorčí rady společnosti ČEZ poslanci František Brožík a Vladimír Laštůvka.

Důležitou otázkou je, zda obsazování míst v dozorčích radách a ve státních ekonomických organizacích probíhá v souladu s paktem mezi ODS a ČSSD. Příkladů, které má veřejnost k dispozici, je zatím málo (SPT Telecom, České dráhy, Transgas, ČEZ, Unipetrol, Fond národního majetku), tudíž nelze vyvodit přesné závěry. Navíc není jasné podle jakých politických klíčů se vyřeší personální změny ve společnostech jako Česká spořitelna, České radiokomunikace, distribuční společnosti plynu a elektřiny, ČEPRO, dozorčí rada Fondu národního majetku (FNM), Konsolidační banka, dcery Unipetrolu (Kaučuk, Chemopetrol a Benzina) a další.

Opozice by se podle místopředsedy ČSSD Petra Lachnita měla podílet na kontrole podniků se státní účastí tím, že její zástupci budou členy dozorčích rad v těchto podnicích. Lachnit 15. ledna 1999 potvrdil existenci jednání mezi ODS a ČSSD o účasti opozice na obsazování míst ve vedení polostátních firem. Zdůraznil ovšem, že tato jednání se nesla pouze v obecné rovině, protože o konkrétním obsazování těchto míst prý nerozhodují stranické orgány, ale ministerstvo průmyslu a obchodu s FNM. Lachnit připustil jednání o účasti ve vedení firem i s menšími opozičními stranami.

Nicméně předseda Unie svobody Jan Ruml v televizní debatě s Ivanem Langrem na adresu ODS prohlásil: „Pokud budete v dozorčích radách, tak se – zvláště v německém modelu řízení společnosti, třeba v ČEZ či Komerční bance – stáváte součástí exekutivy a přestáváte být v této oblasti opozicí, protože budete mít odpovědnost za spolurozhodování o těchto podnicích.

„Vzpomeňte si, jakým způsobem se choval ministr financí za Unii svobody Ivan Pilip v případě valných hromad ještě za období vlády Josefa Tošovského a kam dosazoval bývalé či stávající politiky Unie svobody, oponoval Rumlovi Langer.

Miloš Zeman si myslí, že požadavek ODS na zastoupení v dozorčích radách je naprosto legitimní. „Je správné, aby opozice měla reálnou možnost kontroly, řekl Zeman. Vznikne-li mezi ODS a ČSSD dohoda i v tomto bodě, upevní se důvěra mezi smluvními partnery.

Možná proto se chovají dvě menší politické strany Unie svobody (US) a KDU-ČSL hystericky. Unie by podle Karla Kühnla v žádném případě nevysílala do dozorčích rad své poslance. Lidovci považují dosazování politiků do vedení firem za nemorální a zhoubné. Zapomínají přitom například na Jaromíra Mikuška, bývalého poradce Josefa Luxe, který sedí ve statutárních orgánech Unipetrolu již několik let.

Peltrám, Bašta, Grulich a SPT Telecom

Poziční válka v SPT Telecom byla prvním střetem o pozice v klíčové státní firmě. Vše začalo na přelomu září a října loňského roku. Někdy v té době měli navštívit ministra dopravy a spojů Antonína Peltráma jeho vládní kolegové Jaroslav Bašta, odpovědný za zpravodajské služby, a Václav Grulich, ministr vnitra. Předmětem jednání měla být personální situace v Telecomu, V médiích se začali objevovat po několika dnech informace, že ČSSD chystá v managementu společnosti silné zemětřesení.

Vše vypuklo článkem zveřejněným v Právu 12. října loňského roku. Jan V. Vaculík, podepsaný jako manažer v SPT Telecom, v něm obvinil generálního ředitele Svatoslava Nováka z toho, že drží na postu šéfa pražského odštěpného závodu Radomíra Sabelu, který nevyhovuje požadavkům bezpečnostních prověrek. Svá tvrzení doložil odkazem na dokument Národního bezpečnostního úřadu, včetně čísla jednacího. Kde se Vaculík dostal k důvěrným bezpečnostním dokumentům osvětlí lépe skutečnost, že jde o téhož Vaculíka, který nejprve dělal manažera skupině Schovanky, poté vrchního kriminálního radu u Policie ČR a potom zase manažera, tentokrát u SPT Telecom. Tam ho přijal Antonín Kalda, původně šéf MTTÚ.

Souvislost mezi návštěvou bezpečnostních špiček ČSSD a útokem tandemu Kalda – Vaculík může být samozřejmě zcela náhodná. Faktem je, že o měsíc později prohlašuje ministr Peltrám, že je pevně rozhodnut odvolat Nováka z funkce, protože se staví proti vyhození Sabely, který nevyhovuje bezpečnostním požadavkům. Je to vskutku příkladná opatrnost ve srovnání s postupem vlády při výměně vedení ČEZ a Unipetrolu.

Obrat o 180 stupňů

Novák se zdá v té době zcela odepsaný. Jeho pozici nehájí ani jeho vlastní tisková mluvčí. Pocit, že je vše rozhodnuto, posiluje i odjezd generálního ředitele z republiky kamsi do USA.

Jenže v zákulisí se rozbíhá jednání. Telecom privatizoval ministr Karel Dyba a jeho rodná ODS cítí ohrožení svých ekonomických pozic. Zanedlouho dochází ke zcela šokujícímu zvratu. Ještě prvního prosince je Novák zcela odepsaný, ale už třetího. prosince dostává týdeník EURO informaci, že zůstane na svém místě, a tu publikuje hned následující pondělí. Tentýž den ministr Peltrám prohlašuje pro ČTK, že se zmýlil a vina Nováka není tak velká, aby musel odstoupit.

Obratu o sto osmdesát stupňů předcházela schůzka Nováka s premiérem Zemanem. Podle některých zdrojů generální ředitel na ní informoval premiéra, že zveřejnění nových tarifů, které vyvolalo velké pobouření veřejnosti, nebylo v době před senátními volbami zcela nevyhnutelné a ministerstvo financí s tím mohlo počkat. To by byla pěkná služba, vzhledem k tomu, že ministr financí Ivo Svoboda je Zemanovým vážným stranickým soupeřem. Ovšem této schůzce předcházel podstatně významnější summit šéfů dvou nejsilnějších stran, kdy si Václav Klaus a Miloš Zeman vyjasňovali svá stanoviska k personální politice ve státních firmách.

Vše bylo vyřešeno, jenže pouze dočasně. Když nemohl být Kalda generálním ředitelem, mohl by se stát šéfem představenstva. Jenže s tím zásadně nesouhlasí Telsource. Peltrám by byl rád, kdyby ODS strategickému partnerovi domluvila, ale to se nějak nedaří. Zahraniční šéfové nevidí důvod, proč jednou odepsaného Kaldu vracet mnohem výše, než odkud byl sestřelen. Pozice Nováka tak může být znovu ohrožena. Peltrámova válka na vlastní pěst se znovu rozjela. V ODS sílí ve stejné době hlasy, že by smluvní opozice měla smluvně kontrolovat ČSSD ve státních firmách, pokud možno přímou účastí svých lidí ve statutárních orgánech. Zeman veřejně souhlasí.

ČEZ jako olej do ohně

Ivana Langra však osobně nejvíce rozhořčil postup ministerstva průmyslu a obchodu před mimořádnou valnou hromadou společnosti ČEZ (EURO 2/1999), i když tvrdí, že situace na vlas stejně dopadne i v Unipetrolu. „Kvůli tomu jsem mluvil s Ivem Svobodou jako s předsedou prezidia Fondu národního majetku (FNM). Jednání vyprovokovala mimořádná valná hromada ČEZ, kam sociální demokracie vtrhla jako Turci a smetla všechno, co jí stálo v cestě. Obešla Fond národního majetku, který je majoritním akcionářem ČEZ. ODS jde o to, aby FNM byl zapojen do rozhodování, aby byl změněn statut postavení dozorčí rady fondu a aby byla zvolená nová dozorčí rada FNM, kde bude zastoupena celá opozice, prohlásil Langer. Podle něj jde ODS o to, aby byly respektovány orgány, které stát má k výkonu akcionářských práv. „A to se zatím neděje, dodal. Langer a poslanec za ODS Martin Kocourek dostali od strany pověření, aby o novém postavení dozorčí rady FNM jednali se sociálními demokraty.

Opoziční smlouva sem, opoziční smlouva tam, z výsledků mimořádných valných hromad zatím spíše vyplývá, že ČSSD nenechá do obsazování dozorčích rad nikoho mluvit. Jinak však vypadá situace, podíváme-li se na obsazení představenstev. Zde již mnoho sociálních demokratů nenajdeme, spíše převládají nestranní odborníci spojení s bývalou vládní garniturou. Pravděpodobně díky politickým dohodám.

V SPT Telecom boj mezi ČSSD a zahraničními akcionáři ještě neskončil, nicméně generální ředitel Svatoslav Novák, který je blízký ODS, ve funkci zůstal. Navíc v dozorčí radě sedí poslanec ODS Zdeněk Švrček a další člen ODS Michal Tošovský. Poslance ČSSD v tomto orgánu nenajdeme, byť předseda této strany je přesvědčen o opaku. „Teď v dozorčí radě Telecomu jsou dva poslanci. Jeden za sociální demokracii a druhý za ODS a já to pokládám za přiměřené, řekl premiér Zeman zcela vážně v TV Nova. Předseda ČSSD zřejmě nezná složení dozorčí rady SPT Telecom, nebo neví, kdo sedí v Poslanecké sněmovně za jeho stranu.

Dozorčí radu Transgasu a ČEZ obsadili státní úředníci a členové ČSSD. Generálním ředitelem podniku ČEZ však byl jmenován bývalý člen ODA Milan Černý a Tomáš Tichý, nástupce v lednu odvolaného šéfa Transgasu Miroslava Grece, rovněž dosud nebyl blízký sociální demokracii.

Do prezidia FNM sice přišlo pět vládních kandidátů plus Michal Tošovský z ODS, nicméně předsedou výkonného výboru FNM se stal Michal Hrubý (předtím od září 1994 místopředseda FNM) a jeho náměstkem Jan Stiess (bývalý generální ředitel All In, dceřiné firmy Komerční banky) – oba blízcí ODS. O jmenování Hrubého týdeník Týden ve svém článku „Snadný terč na strategickém postu tvrdí, že se stal šéfem FNM zejména díky opoziční smlouvě. Týden Hrubému vytýkal únik důvěrných údajů, úlevy neplatičům, střet zájmů a také ovlivnění ztráty státního vlivu v IPB.

Šestkrát a dost!

Z rozhovorů, které týdeník EURO s vysoce postavenými manažery zmíněných podniků vedl, vyplývá, že sociální demokracie jména kandidátů na vysoké firemní posty s ODS přinejmenším konzultuje. Politické rozhodnutí padne po jednání Zeman a Klaus, konkrétní případy údajně řeší místopředseda ODS Ivan Langer a místopředseda ČSSD Stanislav Gross.

Nicméně případ společnosti ČEZ dokazuje, že konečný seznam kandidátů vznikne po jednáních mezi ministrem financí Svobodou a ministrem průmyslu a obchodu Grégrem. ČEZ byl podle Ivana Langra natolik „brutálním případem , že ministerstvo jednoduše obešlo i Fond národního majetku. „Bylo naprosto skandální, že před valnou hromadou společnosti nebylo svoláno prezidium FNM, ač o to žádali dva jeho členové, Michal Tošovský a Václav Kupka, řekl Langer v rozhovoru pro týdeník EURO.

Čistku ve společnosti ČEZ veřejnosti Miloš Zeman po mimořádné valné hromadě vysvětlil tím, že „vedení podniku šestkrát obelhalo, a chci věřit, že jenom obelhalo, minulé vlády… Velmi dobře víme, že vedení, byť obměněné, nese vinu za šestinásobné prodloužení dostavby Temelínu, konkrétně pan Petr Karas (bývalý předseda představenstva – pozn. red.), který byl nyní vyměněn, a za šestinásobné překročení rozpočtových nákladů. Petr Karas v rozhovoru pro týdeník EURO Zemanovy výroky odmítá. „Z dřívějších představenstev, která byla spjata s Temelínem, jsem zůstal v představenstvu zvoleném v roce 1998 sám. Argument, že kvůli „lhaní je zapotřebí vyměnit celé představenstvo společnosti, není tedy obhajitelný. Totálně selhává v případě generálního ředitele Jana Vacíka, řekl Karas.

Zeman a matematika

Zemanova slova o šestinásobném překročení rozpočtových nákladů Karas označil za fantasmagorii. „Odhad nákladů na Temelín v roce 1992 se pohyboval kolem 68 miliard korun. V současnosti dosahuje výše 98 miliard. Je to sice obrovská suma, avšak nejde ani o poloviční nárůst, dodává Karas. Jestli takto počítají všichni sociální demokraté, pak není žádným překvapením, že týden po schválení rozpočtu na rok 1999 náhle zjistili, že předpokládaný schodek narostl o sto procent.

Zemanovy důvody se dostávají do zvláštní polohy zejména poté, co se podíváme na členy představenstva, které jeho úředníci do společnosti ČEZ najmenovali. Šéf tohoto orgánu Milan Černý ve funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu odpovídal v letech 1993 až 1996 za správnost podkladů o Temelínu pro vládu. Člen představenstva Stanislav Svoboda (generální ředitel Škody Praha) celou dobu odpovídal za řádné plnění všech funkcí generálního dodavatele na stavbě. Znamená to podle Zemanova pojetí, že jeden lhář byl vystřídán dvěma lháři?

Kolem společnosti ČEZ se odehrálo i další absurdní divadlo s názvem „Prověření osob navrhovaných do orgánů ČEZ . Ministr Jaroslav Bašta poslal 5. ledna 1999, tedy v den konání mimořádné valné hromady, ministru financí Svobodovi dopis. „Prověrky byly provedeny v operativní evidenci všech služeb a navíc v operativních evidencích ministerstva vnitra. U žádné osoby nebyl shledán rizikový faktor. Od všech výše jmenovaných institucí to mám potvrzeno písemně, od Bezpečnostní informační služby (BIS) zatím jenom ústně. Vyžádaný materiál s výše uvedeným stanoviskem přijde dnes ve 14.00 hodin, stojí v dopise.

Znamená to, že zástupce státu, Grégrova náměstkyně Milada Vlasáková, zvolila na valné hromadě nové členy dozorčí rady a představenstva bez toho, aby měla písemné potvrzení od BIS. V případě Unipetrolu pak nezbyl čas ani na takové absurdní divadlo. O lidech do dozorčí rady a představenstva se přetahovalo Grégrovo a Svobodovo ministerstvo ještě dva dny před mimořádnou valnou hromadou. O kandidátech pak minulou středu na nočním zasedání hlasovala vláda a rozhodl hlas Miloše Zemana. Takže nikdo z navržených lidí nemohl být prověřen zmíněnými bezpečnostními složkami.

Prověrky pro legraci

Je nepochopitelné, proč se vůbec tomuto byrokratickému postupu říká „prověrka . Takzvaná operativní evidence sice v Baštově podání zní velmi profesionálně, ale ve skutečnosti není ničím jiným než obyčejnou databází, ve které nelze nalézt nic jiného, než co do ní pracovníci tajné služby vloží. „Bude-li kandidátem na jmenování do dozorčí rady strategické společnosti třeba špičkový ruský agent, o kterém dosud nic nevíme, vyjde z takové prověrky čistý jako lilie, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO významný bezpečnostní expert.

O skutečně důkladnou bezpečnostní prověrku prostřednictvím Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) však zatím nikdo z nových členů dozorčích rad a představenstev státem ovládaných strategických firem nepožádal. A jelikož zákon 148 z roku 1998 je podle tvrzení odborníků špatný, novopečení manažeři o prověrku zřejmě ještě dlouhou dobu nepožádají. Bez provedení bezpečnostní prověrky NBÚ se ovšem manažeři nemohou seznamovat s takzvanými utajovanými skutečnostmi. V případě ČEZ jde například o přepravní trasy jaderných materiálů. Seznámí-li se kterýkoliv manažer s podobnými skutečnostmi bez toho, aby byl předtím prověřen NBÚ, spáchá závažný trestný čin. Podle mínění expertů se někteří manažeři, kteří mají obavy, že by prověrkami neprošli, budou tomuto seznamování vědomě vyhýbat co nejdelší dobu, protože jim to špatný zákon umožňuje bez jakéhokoliv postihu.

Nově zvolení členové dozorčích rad a představenstev by ale měli co nejdříve požádat NBÚ o prověření. Může se totiž stát, že v případě nutnosti (havárie, výjimečný stav) se budou muset seznámit s utajovanými skutečnostmi okamžitě, a nebudou-li prověřeni, nebude jim to jednoduše umožněno.

Pořádně roztažený pakt

Zemanova vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala, že se pevně ujme správy zbývajících majetkových podílů státu v obchodních společnostech. Připraví a uskuteční transformaci Fondu národního majetku a bude důsledně prosazovat vlastnická práva státu, aby pomohla restrukturalizaci a revitalizaci podniků. Tento problém však již neúspěšně řešily i minulé vlády, a jak se zdá, nevyřeší jej ani Zemanova. Vše tedy zůstane při starém. Do orgánů průmyslových společností, ve kterých úředníky ministra Vladimíra Dlouhého loni na jaře vystřídali úředníci ministra Karla Kühnla, nastupují po příchodu nové vlády úředníci ministra Miroslava Grégra.

Klausova ODS se sice tváří, že se na kupčení s manažerskými posty nepodílí, některé případy (SPT Telecom, Fond národního majetku, Unipetrol) nepřímo dokazují, že pakt mezi Klausem a Zemanem byl roztažen i na obsazování postů ve státem kontrolovaných strategických podnicích. A tak před mikrofony a televizními kamerami vysoce postavení opoziční politici v posledních dnech vedou fantastické řeči o tom, jak špinavé čistky provádí Zemanova vláda. Vše se zdá být věrohodné až na to, že scénář byl mezi politiky již předem domluven.

Podle zpráv z Lidového domu špičky sociální demokracie jsou přesvědčeny, že příští parlamentní volby v České republice vyhraje strana, která bude mít nejvíce peněz na volební kampaň. Regionální organizace ČSSD již nyní požadují od pražské centrály stále vyšší částky a bouří se proti současnému financování strany. Jít do voleb s nejziskovějšími společnostmi za zády se může sociálním demokratům a ODS v konečném důsledku vyplatit. ČSSD dodává neprofesionální politiky do dozorčích rad, kruhy blízké ODS pak profesionály do představenstva. Vtip je v tom, že politici mohou profesionály kdykoliv odvolat. Znamenalo by to zabetonování mocenských pozic ODS a sociální demokracie na dlouhá léta.

Pokud nebudou pravidla obsazování postů ve statutárních orgánech státem ovládaných společností vymezeny přísným zákonem, posouzení jednotlivých případů je možné pouze z morálně-etických hledisek. Tyto normy však u každého z nás znamenají něco jiného.

Aktéři hry se řídí podle vlastních zájmů, proto se snaží změnit pravidla, která se většinou jeví jako překážky. Proto politická a hospodářská postkomunistická elita usiluje o to, aby klíčové zákony – od volebního až po zákon o financování politických stran – sloužily jejím zájmům.