Až naprší a neuschne

16. července 2009, 00:00 - Petr Korbel
16. července 2009, 00:00

Opakuje se to až příliš často. V Novohradských horách, v jednom z nejzachovalejších a nejzapadlejších míst České republiky, se spustí hustý déšť.

Autor: Martin Siebert

V dalších dnech přicházejí hrůzné zprávy o ztrátách na životech a majetku z mnoha oblastí Česka. Pak vysvitne slunce a ve sdělovacích prostředcích se pár dnů řeší, kdo za to může.

Ne za vše může kolektivizace

Skoro každá katastrofa mívá několik příčin. Jedna chyba může být prvotní, ale sama o sobě obvykle nestačí. Vady, špatná rozhodnutí, smůla a pech se musejí zřetězit. To platí jak pro pády letadel, tak pro hrozivé následky přívalových dešťů. Občasné povodně tady byly vždy a nelze se jim vyhnout, bleskové povodně dokonce nelze ani předpovědět. Vzniká však otázka, proč se v poslední době záplavy opakují tak často a proč způsobují tak rozsáhlé škody.

Často se píše, že za náhlý vpád vzedmutých vod mezi domy může socialistický způsob hospodaření, tedy monokulturní lány, neuvážené rekultivace, nadužívání mechanizace a ignorování zkušeností předků. Je to pravda, ale zároveň jen část pravdy. Zemědělská velkovýroba spolu s neuváženým zkracováním vodních toků bezpochyby snížila schopnost krajiny absorbovat vodu, někdejší kolektivizace však určitě není jediným současným problémem. Kdyby tomu tak bylo, frekvence povodní třeba v období 1975 až 1990 by logicky měla být četnější než v posledních patnácti letech. Jenže dnešní odolnost krajiny vůči vodním přívalům je ještě nižší, než byla před dvaceti lety.

Schází dobytek

Především zmizely krávy. Dobytek potřeboval jetel a vojtěšku. Kořeny těchto pícnin zpevňovaly půdu a do ní se dobře vsakovala tekutina. Krávy produkovaly hnůj. Hnojení chlévskou mrvou zvyšuje schopnost půdy zadržet vodu; umělá hnojiva naproti tomu způsobují, že voda stéká. Družstevníci sem tam nechali aspoň nějaký remízek; ty dnes mnohde mizejí. Nelze se tomu příliš divit, protože prostor pro zemědělství se neustále zmenšuje. Z nejlepší půdy si mohutně ukrojily různé sklady, distribuční centra, průmyslové zóny, nákupní střediska, administrativní budovy, dálnice a další stavby. Tím se stupňuje tlak na co nejintenzivnější využívání zbylých hektarů. Navíc dochází k oteplování a pěstování kukuřice se z vybetonovaných nížin přesouvá do vyšších poloh. Jenže svažitým polem s kukuřicí se voda jen prožene a strhne obrovské množství bahna.

Před letošními bleskovými povodněmi by ovšem mnohá obydlí nejspíš neuchránila ani nedotčená krajina, původní plodiny, početná stáda, přírodní koryta, vrby a poldry. Nicméně platí, že když lidé krajinu neurvale ničí, příroda se jim za čas krutě pomstí. Změny v životním prostředí už jsou přitom tak rozsáhlé, že každoroční střídání dlouhého sucha s ničivými povodněmi bude ve střední Evropě brzy spíše pravidlem než výjimkou.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít