V Praze byla tou dobou zima a na palubu letadla, které mělo namířeno z ruzyňského letiště do kyperské Larnaky, nastupovaly dvě nepřehlédnutelné skupiny – fotbalisté a svatebčané. Nad tím, že na ostrov cestují za teplem v rámci přípravy fotbalisté, se nikdo nepozastaví. Ale proč nevěsta a ženich s početným doprovodem letí do oblíbeného daňového ráje?
Pro Čechy je určitě běžnější přestěhovat sídlo firmy do podnikatelsky přívětivější země než si nechat vystrojit svatbu pohostinnými Kypřany na Afroditině ostrově lásky. Zato Angličané, nejpočetnější návštěvníci své bývalé kolonie, si oblíbili veselky na ostrově pověstném velkolepými svatebními oslavami. Hotely jsou připravené uspořádat hostiny na míru – v případě cizinců je to hračka v porovnání se svatbami místních, kterých se v hotelových prostorách sejde při takové příležitosti třeba i tisíc. Pamětníci sice říkají, že svatby už nejsou, co bývaly, ale na venkově tradice žije i v 21. století. Jenom svatebčané už většinou nemají takovou výdrž – ze dvou tří dnů se slavnost zkrátila na jeden a maximálně ještě několik málo hodin po půlnoci.
Catering na hřišti
„Byla jsem na svatbě, které se zúčastnilo 8500 lidí. Novomanželé většinou na pozvánce uvádějí, od kolika do kolika hodin přijímají blahopřání, a hosté jim v té době přinášejí finanční dary,“ říká Anna Tirimou, Slovenka, která se během pražských studií na vysoké škole seznámila s Kypřanem a na ostrově ve Středomoří žije už téměř třicet let.
Obřad se koná vždy v kostele, ale různě bombastické jsou následné oslavy na venkově nebo ve městě. Městské svatby se odehrávají zpravidla v hotelích a díky počasí mohou být téměř po celý rok pod širým nebem. „Na trávníku kolem bazénu jsou prostřené stoly s jídlem a pitím. Hosté novomanželům popřejí, občerství se a po hodině jdou domů,“ popisuje Anna běžný průběh městské svatby. Náklady na hostinu pro dav svatebčanů se novomanželům vrátí, v obálkách se jim vždycky sejde více peněz, než investovali. Finanční sbírka byla donedávna zvykem také u zásnub, ale protože někdo si takto přilepšoval opakovaně, snoubenci už peníze legálně vybírat nesmějí.
Vesnická svatba má blíže k dříve typickému ostrovnímu obřadu. „Přijde často kolem tisícovky pozvaných, ale třeba i pět tisíc. Když jsou novomanželé z malé vesnice, oslava se koná na hřišti, na němž stojí v dlouhých řadách obložené švédské stoly,“ popisuje Anna. Větší vesnice mají pro tyto příležitosti extra zázemí – firmy specializované na svatební byznys nabízejí uspořádání hostiny v budově, která slouží pro tento účel. „Když rodiče stihnou nevěstě před svatbou postavit dům, probíhá oslava v jeho okolí. Hosté si vnitřek domu důkladně prohlédnou, nakukují třeba i do skříní,“ vypráví.
Nejen novomanželé, ale většina návštěvníků Kypru nevynechá zastávku na pláži u skály jménem Petra tou Romiou, u které se dle legendy vynořila z vln bohyně krásy a lásky Afrodita. Kdo se na tomto magickém místě o půlnoci za svitu úplňku vykoupe, měl by omládnout a zkrásnět. Turisté, kteří přijedou během dne, alespoň bloudí po pláži a hledají oblázek tvarem připomínající srdce. Kdo navštíví Kypr v zimních měsících, má velkou šanci vychutnat si v soukromí romantiku na bájném místě. Přitom i v zimě se dá v moři koupat, aniž by člověk musel být otužilec.
Byznysová turistika
„Organizujeme hodně svateb, převážně pro cizince. Máme v tomto směru dobré jméno. Slavnosti mohou být komornější, ale i gigantické,“ představuje svatební nabídku Nikos Nikolaou, provozní ředitel pětihvězdičkového Paphos Amathus Beach-Hotelu, který je členem skupiny předních hotelů světa. V tomto žebříčku má Česko jediného zástupce –Palace Praha -, v kategorii malých je rovněž jediný tuzemský hotel - pražský Savoy. Ještě významnější je pro luxusní hotel v Paphosu kongresová turistika, nepostradatelný finanční doplněk v měsících mimo hlavní sezonu. Hotely se už dávno neukládají k zimnímu spánku a přeorientovávají se na jinou nabídku, než jsou klasické služby pro turisty v tropickém létě. „Hostíme různá mezinárodní sympozia, konají se u nás konference nadnárodních firem, ale i akce místních společností, často třeba lékařů,“ říká Nikolaou. Z posledních velkých akcí jmenuje například setkání Chanel Group či kongres farmaceutických firem. Konferenční sál Amathus Beach-Hotelu v Paphosu pojme 425 hostů, v každém ze tří jednacích salonků může jednat až 124 lidí. Provozní ředitel neopomene zdůraznit, že hotelové byznyscentrum nabízí skutečně profesionální servis. „Nějaká konference či firemní akce se u nás koná téměř každý den,“ dodává Nikolaou. V Paphosu, turistickém středisku na jihozápadě ostrova, je největší koncentrace pětihvězdičkových hotelů na Kypru. Amathus Beach Hotel je také v Limassolu, obchodním a zábavním středobodu Kypru. (Do třetice je Amathus na Rhodosu kousek od hlavního města.) Nocleh v pětihvězdičkovém hotelu na Kypru přijde levněji než v Praze.
Hoteliérům a podnikatelům, kteří žijí z turistiky, pomáhá vláda. Nepotěšilo ji, že v roce 2006 pro Evropu úspěšném, pokud jde o cestovní ruch, přijelo na Kypr téměř o tři procenta méně turistů v porovnání s předchozím rokem, který naopak nastartoval oživení. Vláda zareagovala a vyprovokovala zkvalitňování a obohacení turistické nabídky, zatraktivnila ji pro náročnější klientelu. Podporuje například budování nových přístavišť, poskytuje pobídky ve formě územněplánovacích a rozvojových práv potenciálním investorům, kteří chtějí stavět golfová hřiště. Dnes jsou na stále zeleném ostrově s příhodnými podmínkami tři osmáctijamková hřiště. Tsada Golf Club je asi osmnáct kilometrů od Paphosu, téměř stejně vzdálený od tohoto letoviska je Secret Golf Club, Aphrodite Hills s golfovou školou leží na kopci mezi Limassolem a Paphosem. Sportovní zážitek si golfisté okoření výhledem do krajiny.
Na venkov za vínem
Ve vesničkách nedaleko od moře a přitom kousek od pohoří Troodos vidí kyperská vláda připravený terč, kam by měly zamířit rychlé šípy nesoucí eura z evropských strukturálních fondů. A za nimi i více vyznavačů jiného typu ubytování a jiných zážitků, než mohou nabídnout luxusní hotely ve vyhledávaných letoviskách. Také na Kypru je stále více v kurzu agroturistika, nejlépe ve spojení s vínem. Na tom staví také Pambos Argyrides, jeden z deseti nejlepších vinařů na ostrově, který žije v horské vesničce Vasa. „Přijíždějí k nám na degustace vinaři z jiných zemí a milovníci dobrého vína. Ale neměli jsme je kde ubytovat, což napravujeme,“ říká vinař a vede nás ke hrubé stavbě z kamene. Do stylu celého domu po prapředcích zapadne, jako by tam stál po staletí. Pambos Argyrides má pověst perfekcionalisty a potvrzuje ji na každém kroku. Ať už při ochutnávce skvělého vína, při níž přísně hlídá, zda se všichni chovají jako profesionální degustátoři (jinak neznalce slušně poučuje), nebo ve vinařském království, které od výrobních prostor plynule přechází přes muzejní část do prastarého kamenného domu a dál do nové a zároveň historické přístavby pro hosty. Prohlídku zpestřuje originální historkou: „Když stavebníci kopali základy pro přístavbu, našli v zemi staré hliněné nádoby, do nichž se za vlády Osmanů schovávalo víno. Musely se totiž platit daně Turkům, a aby se lidé této povinnosti vyhnuli, zakopávali amfory s vínem do země.“
Při toulkách horskou přírodou v Troodosu s bohatou flórou a faunou nebo po náročných prohlídkách vzácných archeologických vykopávek je návštěva některého z rodinných vinařství skutečným osvěžením.
BOX:
Kypr jako na talíři
Na Kypru - třetím největším ostrově ve Středozemním moři - žije na 830 tisíc obyvatel, z toho je 79 procent kyperských Řeků, jedenáct procent Turků a desetina cizinců. Jsou to především starší Angličané, kteří si v bývalé britské kolonii užívají v důchodu slunce. Zejména památky a moře přilákají ročně kolem dvou a půl milionu turistů, z nichž 57 procent přicestuje z Velké Británie. Kypr, který stejně jako Česká republika vstoupil do Evropské unie před čtyřmi lety, je oblíbenou destinací také mezi Němci, Skandinávci, Francouzi a stále více i mezi Rusy. Čechů přiletí za rok necelých dvacet tisíc, což je nejvíce z nových členských zemí unie. Turista v průměru stráví na ostrově jedenáct dní a utratí 430 liber (přibližně 20 640 korun). Nejvíce si dopřává Rus, který za různé požitky zaplatí průměrně 26 400 korun. Od letošního 1. ledna si už všichni vystačí s eury, Kypr tímto dnem vstoupil do eurozóny. Průměrný příjem Kypřanů, z nichž téměř tři čtvrtiny pracují ve službách, je asi 52 800 korun. HDP na obyvatele představuje zhruba 19 tisíc eur a služby se na tom podílejí 78 procenty.
ČLÁNKY DO MAILU