Euro.cz | Portál

Alpiq

Programy ČMZRB pomáhají podnikatelům růst Více dezertů i domácího pečiva. Díky Expanzi se mají zákazníci CrossCafe opravdu nač těšit

Stabilizovat firmu DSL food při rozsáhlé investici pomohl program Expanze

Rekonstrukci areálu plánovala KAMA delší dobu, program ENERG urychlil její realizaci

Tomáš Nekula: Program Úspory energie – úvěry je jednou z rozumných podpor státu podnikatelům

Nepřehlédněte

Sídlo Agrofertu

Zemědělský fond si stojí za proplacením dotací Agrofertu. Střet zájmů se na něj prý nevztahuje

Robert Fico

Fico čelí obvinění. Slovenská policie jej stíhá kvůli podpoře rasismu

Letiště Berlin Brandenburg International zatím zeje prázdnotou

Berlínské martýrium. Byznysu dochází trpělivost s nekonečnou stavbou letiště

Kurzovní lístek

EUR

USD

RUB

GBP

Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

Kalkulačky

Euro : Byznys : Analýza k 25. výročí: Doháníme Západ,…

Analýza k 25. výročí: Doháníme Západ, ale tygrem nejsme

zpět na článek

Havlův slib, 29. prosinec 1989 Václav Havel stvrzuje ústavní slib svým podpisem poté, co byl 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem ČSSR , autor: ČTK

Předchozí Další

1992, 1994. Na počátku byl kupon. Kuponová privatizace, jejímiž autory byli ekonomové Prognostického ústavu Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek, proběhla během dvou let ve dvou vlnách. Celkem byly do obou vln dány podniky o celkové účetní hodnotě 367,5 miliardy korun. Kvůli kuponové privatizaci vznikly stovky investičních fondů – obou kol se jich účastnilo přes 300. Lidé si mohli kupovat buď akcie podniků státem uvolněných k privatizaci, nebo fondů. Kuponová privatizace je dosud hodnocena různě. Mimo jiné i proto, že přivedla k životu kontroverzní figury typu Viktora Koženého a jeho Harvardských fondů či lidí kolem fondu Trend. Kuponovka se stala základem mnoha budoucích podnikatelských impérií příštích miliardářů jako třeba Petra Kellnera či na Slovensku Jozefa Tkáče.

1990. Problémy sametové ikony. Václav Havel je sice čerstvě zvolenou hlavou státu, pro politickou reprezentaci země ale přestává být bezvýhradnou autoritou. Právě on, jednoznačný zastánce společného federativního státu Čechů a Slováků, předložil zákonodárcům na prvním zasedání Federálního shromáždění 23. ledna 1990 návrh na změnu státních symbolů, jména armády a názvu státu. Československou socialistickou republiku chtěl přejmenovat na Československo. Poslanci však návrh odmítli schválit bezprostředně a podrobili ho běžné legislativní proceduře. Ke schvalování se tak poslanci dostali až v březnu 1990. Výsledkem prvního poločasu politického zápasu byly dvě varianty. Česká verze: Československá federativní republika. Slovenská podoba: Česko– slovenská federatívna republika. Konečným názvem státu se sice nakonec stal kompromis znějící Česká a Slovenská Federativní Republika, odstředivé tendence obou národů se už ale nepodařilo zastavit. Rozpad země na dva státy byl završen o dva roky později.

1991. Běž domů, Ivane. Třiadvacet let trvající „dočasný“ pobyt sovětské armády v Československu skončil 21. června toho roku, kdy území federace opustil poslední železniční transport s vojáky a technikou. Zpočátku bylo v zemi na 150 tisíc příslušníků intervenčních sil. I s rodinami byli rozmístěni ve více než třiceti lokalitách po celé republice. Ústředním byl prostor Milovice-Mladá, odkud byl pro potřeby vojáků denně vypravován vlak do Moskvy. Po listopadu 1989 vedl rozhovory o postupném stahování vojsk federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Nakonec bylo dohodnuto, že bojové jednotky odejdou do 30. června 1990 a podpůrné do poloviny dalšího roku. Na odsun dohlížela poslanecká komise v čele s Michaelem Kocábem. Pobyt sovětských vojáků si vyžádal 290 mrtvých a 580 těžce zraněných Čechoslováků, stovky byly zraněny lehce. Škody hlavně na životním prostředí dosáhly šesti miliard korun. Demolice posledních hangárů a zchátralých bytovek má v Milovicích skončit příští rok.

1991. První chrám spotřeby. Pro Čechoslováky odkojené v lepším případě priory, Kotvou a Májem bylo otevření prvního supermarketu konzumním symbolem přerodu společenských pořádků. V následujících dvou dekádách zažilo budování těchto velkých prodejen doslova boom. Do České republiky expandovala řada zahraničních řetězců, slevové letáky a akce se staly hitem, který přetrvává dodnes. Co však nepřetrvalo, bylo množství hráčů, kteří se na tuzemský trh nahrnuli. Na malý koláč bylo jednoduše moc jedlíků, takže postupně začali odpadat. Naposledy letos rakouský Spar. Podle hlasů z oboru nemusí být konsolidace trhu ještě zdaleka u konce.

1992, 1993. Dvojdomek z karet. Československo má před sebou poslední rok existence. V podstatě prvním politikem, který nahlas pojmenoval jádro problému, byl poslanec FS Víťazoslav Moric, tehdejší předseda Slovenské národní strany. „Chtějí nám upřít nos mezi očima… Slovákům jde podle našeho názoru o život. Jde o to, zda budeme národem a zda budeme národem svéprávným, takovým, jako jsou národy v Evropě.“ Složitá vyjednávání české a slovenské politické reprezentace – říká se mu také putování po hradech a zámcích – k ničemu nevedou, když 17. července Slovenská národní rada přijímá Deklaraci o nezávislosti slovenského národa. Nato pak 26. srpna podepisují v brněnské vile Tugendhat český předseda vlády Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar dohodu o rozdělení státu a 25. listopadu přijímá Federální shromáždění zákon o rozdělení České a Slovenské Federativní republiky k 31. 12. 1992. Následující nový rok 1993 tak už vítaly dva nové státy

1992, 1994. Na počátku byl kupon. Kuponová privatizace, jejímiž autory byli ekonomové Prognostického ústavu Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek, proběhla během dvou let ve dvou vlnách. Celkem byly do obou vln dány podniky o celkové účetní hodnotě 367,5 miliardy korun. Kvůli kuponové privatizaci vznikly stovky investičních fondů – obou kol se jich účastnilo přes 300. Lidé si mohli kupovat buď akcie podniků státem uvolněných k privatizaci, nebo fondů. Kuponová privatizace je dosud hodnocena různě. Mimo jiné i proto, že přivedla k životu kontroverzní figury typu Viktora Koženého a jeho Harvardských fondů či lidí kolem fondu Trend. Kuponovka se stala základem mnoha budoucích podnikatelských impérií příštích miliardářů jako třeba Petra Kellnera či na Slovensku Jozefa Tkáče.

Železná supernova. Čtvrtý únorový den roku 1994 se čeští diváci jako první v postkomunistickém světě dočkali toho, co dosud znali jen z kapitalistického Západu – vysílání tuzemské celoplošné komerční televize financované téměř výhradně z reklamy. Oproti původním slibům ale televize Nova pod vedením jejího ředitele a poté spolumajitele Vladimíra Železného od začátku sázela na masovou a podle kritiků až podbízivou zábavu nevalné úrovně. Přesto, nebo spíše právě proto, začala již po pár týdnech vysílání ve sledovanosti válcovat do té doby jedinou celoplošnou stanici, veřejnoprávní Českou televizi. Rozjezd Novy stál 1,3 miliardy a investice se vrátila do čtyř let. Železný se ale v roce 1999 s původním investorem CME ve zlém rozešel. Po následné prohrané arbitráži kvůli neochráněné investici pak musel stát zaplatit CME (která televizi získala v roce 2004 zpět) deset miliard korun. Pro pořádek je třeba říci, že vůbec první vysílání komerční televize v Česku proběhlo 20. června 1993 pod hlavičkou FTV Premiéra, a to pouze pro oblast Prahy a jejího okolí. Stanice se pak proměnila v Primu. Počet volně přístupných celoplošných TV stanic v Česku od roku 1994 díky nástupu zemského digitálního vysílání v letech 2005 až 2012 výrazně stoupl. Nyní jich jsou přes dvě desítky, i když převážnou část trhu stále tvoří hlavní a tematické stanice tří hráčů – České televize, Novy a Primy.

1995. Po rozpacích atrakce. Podobně jako většina avantgardních staveb nebyl ani Tančící dům hned od začátku zdrojem všeobecného nadšení. Stavba na pražském Rašínově nábřeží, kterou navrhl přední světový architekt Frank O. Gehry ve spolupráci s Vladem Milunićem, se ale rychle stala hlavní ikonou novodobé pražské architektury. V současnosti zdobí nejednoho průvodce a je magnetem pro turisty. Podle renomovaných architektů byl však Tančící dům první vlaštovkou, která ještě jaro nedělá. V metropoli sice zvláště po roce 2000 vznikala řada nových komerčních i bytových staveb, až na ojedinělé výjimky ovšem většinou v tuctovém architektonickém provedení.

1996. Kdo neskáče, není Čech. Rokem 1996 začala zlatá éra českého fotbalu. Do té doby spíše podceňovaní fotbalisté po dvaceti dlouhých letech postoupili do finále mistrovství Evropy. I přes těsnou prohru v prodloužení s Německem 1:2 se domů vrátili jako hrdinové. Pro řadu hráčů znamenal úspěch i lukrativní smlouvy v nejlepších týmech Evropy v čele Karlem Poborským (Manchester United), Pavlem Nedvědem (Juventus Turín) a Patrikem Bergerem (FC Liverpool). Čím více se ale dařilo Čechům v zahraničí, tím více upadala národní liga. Aféry vyvrcholily největším korupčním skandálem v historii tuzemského fotbalu o osm let později, kdy bylo za korupci soudem potrestáno pět klubů první a druhé ligy, sedm jejich funkcionářů a přes dvě desítky rozhodčích a delegátů.

1997. Kolja a Oskar. Kolja je první polistopadový český film, který získal cenu americké filmové akademie – Oscara. Na mezinárodní úrovni tak vyvrcholila transformace kinematografie. Od státem řízeného uzavřeného systému se filmaři vydali cestou soukromých produkcí. Negativním důsledkem privatizace kinematografie byl razantní pokles počtu natočených filmů. V roce 1992 se kupříkladu natočilo jen osm snímků, přičemž počet dokončených produkcí za normalizace se šplhal ročně
ke čtyřem desítkám. S poklesem produkce ubylo i diváků. Zatímco v roce 1989 přišlo do kin téměř 51,5 milionu lidí, o deset let později to bylo už jen 8,4 milionu. Výrazný vliv na to měl i vznik komerčních televizí a rozmach trhu s fyzickými nosiči (VHS, DVD, Blu-ray). I proto je český film dodnes silně závislý na spolufinancování ze státního rozpočtu či na koprodukci velkých televizí. Skutečně ziskových bývá jen pár filmů ročně. Kolja dodnes patří k těm nejúspěšnějším. Celkové tržby snímku jen z české a americké distribuce přesáhly 200 milionů korun.

1998. Zlato, co se třpytí. Tolik lidí v ulicích jako 22. února 1998 po výhře českých hokejistů nad Ruskem ve finále hokejového turnaje zimní olympiády v Naganu bylo do té doby jen při sametové revoluci. Den nato vítězové turnaje přezdívaného kvůli historicky první účasti profesionálů z NHL „turnajem století“ přiletěli do Prahy a rovnou z letiště dorazili na zcela zaplněné Staroměstské náměstí. Přímý přenos příletu a následného dění sledovalo tehdy v České televizi 4,66 milionu diváků, tedy více než polovina všech dospělých, a tento rekord u ČT zatím nebyl překonán. Na úspěch „zlatých hochů z Nagana“ v dalších letech navázali hokejisté ziskem dalších pěti titulů mistrů světa v letech 1999 až 2001, 2005 a 2010.

1998. Oposmlouva. V červenci představitelé ČSSD a ODS podepsali opoziční smlouvu. V předčasných sněmovních volbách sice většinu získaly ODS, Unie svobody a KDU-ČSL, nebyly ale schopné dohodnout se na společné vládě. Tak vznikl pakt dvou nejsilnějších partají, oficiálně zvaný Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí. A dodnes se vedou spory o to, zda tato dohoda skutečně přinesla stabilnější politické prostředí, anebo byla zárodkem politické korupce. O politické stabilitě historická fakta říkají: Nespokojenost se Zemanovou vládou začala narůstat hned v průběhu roku 1999, proti vládě začaly vznikat petice, množila se vystoupení občanských iniciativ – viz Dřevíčská výzva, Impuls 99 nebo Děkujeme, odejděte! Nicméně sociální demokraté vládli v klidu a podmínky, které si pro uzavření opoziční smlouvy dala ODS, splněny nebyly. V následujících sněmovních volbách ztratily jak ČSSD, tak ODS půl milionu voličů. Zato zisk KSČM dosáhl téměř devatenácti procent.

1999. Do paktu a do války. Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, píše se v pátém článku Washingtonské smlouvy, jejímž signatářem se Česko spolu s Polskem a Maďarskem deset let po revoluci stalo. Ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová podepsala protokol o předání ratifikačních dokumentů při slavnostním přijetí těchto tří zemí do NATO 12. března. Česko se integrací do paktu definitivně vypořádalo s minulostí ve Varšavské smlouvě a zbavila se obavy z možného opakování událostí roku 1968. Členství v NATO s sebou však přineslo i nepříliš populární důsledky, především účast v politicky citlivých či vzdálených konfliktech jako rozpad Jugoslávie či válka v Afghánistánu. Bouřlivou diskuzí vyvolal i záměr USA vybudovat v Brdech radar. Česká republika má také problémy se splněním požadovaných výdajů na obranu. Společnost nikdy nebyla v názoru na členství v NATO jednotná. V době vstupu s ním souhlasila zhruba polovina lidí, dnes je to 70 procent.

2000. Bitva o Prahu. Hořící barikády, exploze dělbuchů, zápalné lahve a dlažební kostky létající vzduchem, obrněné transportéry a vodní děla. Praha v den zahájení výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky připomínala město ve válečném stavu. Zraněna byla více než stovka lidí, z toho přes 60 policistů. Jádro odhadovaných patnácti tisíc odpůrců globalizace tvořili anarchisté z italské Ya basta!, řečtí socialisté a levicoví extremisté z Turecka mávající rudými prapory s překříženými srpy a kalašnikovy. Dosáhli svého, protože to byly jejich pouliční střety s policií a nikoli jednání bankéřů, které opanovaly domácí i světová média. I když zasedání neochromili, donutili finančníky, aby se na recepci premiéra Miloše Zemana dopravili metrem. Veřejnost i politici násilí odsoudili. Na
druhé straně protesty povzbudily reformní proudy uvnitř MMF a SB. Jako špatný prognostik se ukázal Zeman, který tvrdil, že se demonstranti opijí alkoholem a budou vyspávat. Naopak obstála policie, která čelila agresivnímu davu. S výjimkou
rozbité výlohy na Václavském náměstí k vážnějším škodám nedošlo.

2001. Definitivní konec. Demontáží označení centrály bývalé Investiční a poštovní banky v Praze byly 14. února zahájeny přípravy na označování pracovišť ČSOB novou grafikou. Začaly se tak naplňovat požadavky zákona, protože IPB již neměla opravnění působit jako banka. Pád „lva ve světě financí“, jak se přezdívalo někdejší IPB, tvrdě poznamenal ekonomiku. Banka se z nucené správy v červnu 2000 dostala do rukou ČSOB téměř zdarma, navíc se státními zárukami na krytí nekvalitních úvěrů do výše 180 miliard. Převzetí provázela řada sporů, některé trvají dodnes. Exministr financí Miroslav Kalousek odhadl náklady na pád IPB na 155 miliard korun. IPB byla v devadesátých letech největším financiérem podniků, její role přispěla k výrazné změně charakteru a vlastnictví podnikání v Česku, skrze její peníze proběhla řada privatizací. Mnohé firmy skončily přímo ve vlastnictví IPB, která většinu převedla na Kajmanské ostrovy – například sklárny a porcelánky, Setuza, Tchecomalt Group... Stát nakonec prohrál i arbitráž s japonským spolumajitelem IPB Nomurou a zaplatil jí 3,65 miliardy korun.

2002. Samá voda. Po katastrofálních povodních, které v roce 1997 zasáhly Moravu, přišla v roce 2002 velká voda do Čech. Rekordní masy vody tekly i Vltavou v Praze, které se podařilo uchránit před zatopením historické centrum. Během devíti dnů řádění živlu přišlo o život 17 lidí. Povodně postihly 753 obcí a způsobily škody odhadované na 73 miliard korun. Stát a obce začaly přemýšlet, jak v budoucnu podobným událostem čelit. Na základě čerstvých tragických zkušeností vláda novelizovala zákon o integrovaném záchranném systému. Z něj vyplynula mimo jiné povinnost zpracovat protipovodňové plány. Ochranná opatření od té doby spolkla miliardy korun ze státního i obecních rozpočtů stejně jako z evropských fondů.

Ve znamení dvojek. Po 22 letech od výběru staveniště se 22. června 2002 rozběhl ve zkušebním provozu první ze dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Původně měla mít elektrárna čtyři bloky a byla součástí ambiciózního plánu předlistopadové vlády na výstavbu několika jaderných elektráren. V roce 1993 česká vláda rozhodla, že Temelín bude mít jen dva bloky. Původní ruský projekt byl upraven a do stavby se zapojila americká společnost Westinghouse. Stavba se protahovala a prodražovala až na 98 miliard korun. Proti výstavbě jihočeské elektrárny protestovalo sousední Rakousko, které kritizuje i nynější plány vlády na stavbu dalších jaderných reaktorů. Dostavba Temelína měla především snížit výrobu z hnědého uhlí. To se však nestalo. Mezi roky 2000 a 2004 klesla výroba z uhlí o 2,3 terawatthodiny, zatímco výroba z jádra vyskočila o 11,5 terawatthodiny. Spuštění Temelína tak jen posílilo export elektřiny, který se zvýšil o sedm terawatthodin, a vysoce přebytková je česká energetika dodnes. Temelín stejně jako starší Dukovany jsou zdaleka nejziskovější z elektrárenské flotily společnosti ČEZ. V současné době se diskutuje o dalším posílení jaderné energetiky a opět se argumentuje nutností nahradit dosluhující uhelné elektrárny. Ve hře je také další rozšíření temelínské elektrárny i dostavba jednoho bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech.

2003. Tři pokusy byly málo. Je 24. leden, ve Španělském sále Pražského Hradu společně zasedají obě komory parlamentu, volbu prezidenta republiky řídí tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Kandidáti: Václav Klaus, Jaroslava Moserová, Miloš Zeman. Do druhého kola postupují Klaus a Moserová. Zeman, který obdržel pozoruhodně nízký počet hlasů, ještě před oficiálním vyhlášením výsledků prvního kola spěšně opouští Hrad. Ve druhém kole není zvolen nikdo, totéž se opakuje v kole třetím. Úřad prezidenta zůstává neobsazen. 28. únor 2003, stejné kulisy. Prezidentským kandidátem vládní koalice (kabinet Vladimíra Špidly) je Jan Sokol, opoziční ODS opět nominovala Klause. Oba postupují do druhého kola, Klaus díky poslancům, Sokol díky senátorům. O hlavě státu nakonec rozhoduje třetí kolo, Klaus získal 142 z 280 hlasů. Prezidentský slib složil 7. března, v den 153. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka

2004. Nové možnosti. Přistoupením k Evropské unii získala Česká republika sebevědomí, konečně se stala součástí kontinentální elity. Pro občany země navíc bylo novou zkušeností, že měli možnost o její zahraničněpolitické orientaci rozhodnout v referendu. Vstup do společenství přinesl lidem řadu soukromých i podnikatelských příležitostí, na část privilegií si však museli ještě počkat. Velká Británie, Irsko a Švédsko otevřely pro Čechy svůj pracovní trh hned, dalším zemím to trvalo déle. Plných sedmi let dohodnutého přechodného období využili naši sousedé v Německu a Rakousku. Přestože členstvím v EU Česko získalo přístup k novým finančním zdrojům, čas ukázal, že pro ně není snadné je plně využívat. Přidružení také Čechy postavilo před řadu dilemat, především před rozhodnutí, kdy a zda vůbec přijmout euro. Během deseti let se Brusel stal pro mnohé našince synonymem nesmyslných regulací.

2005. Konec techna v Čechách Přestože se festivaly freetekno scény pořádaly v Česku už od roku 1994, ten z víkendu 29. až 30. července u obce Mlýnec na Tachovsku se stal jednou z událostí roku. Od počátku ho provázely nebývale ostré konfrontace technařů s policií úkolovanou ministrem vnitra Františkem Bublanem a premiérem Jiřím Paroubkem. Akce vyvrcholila druhý den odpoledne. Proti pěti tisícovkám technařů začalo postupovat přes tisíc policistů posílených o těžkooděnce a vrtulník. Potyčky pokračovaly až do nočních hodin a vyžádaly si desítky zraněných na obou stranách. Zásah, který přišel na 31 milionů korun, odsoudili jako nepřiměřený prezident Václav Klaus i jeho předchůdce Václav Havel. Vyšetřování se vleklo až do roku 2009, kdy státní zastupitelství konstatovalo, že policie postupovala podle zákona.

2006. Lidé na vrcholu. Rok 2006 byl pro Mirka Topolánka rokem úspěšným, i když ne tak, jak si tehdejší šéf ODS představoval. Vyhrál volby s velmi důstojným ziskem 35,4 procenta hlasů. Ale radost mu pokazil Jiří Paroubek, který dokázal během pár měsíců pozdvihnout vadnoucí sociální demokracii až k zisku 32,3 procenta hlasů. Potýkání obou lídrů bylo politickým leitmotivem následujících let. Topolánek sice sestavil koaliční kabinet s lidovci a zelenými s podporou dvou přeběhlíků, ale Paroubkovi se v březnu 2009 podařilo Topolánkovu vládu „sestřelit“. Agenturní fotograf zachytil v roce 2006 budoucího premiéra ve společnosti Taťány Kuchařové, české modelky, která si v roce 2006 rovněž připsala velký úspěch ve své branži, když po vítězství v soutěži Miss ČR jako první Češka triumfovala i v mezinárodním klání Miss World. Opravdu jen shodou okolností se s obdobím Topolánkovy vlády přibližně shoduje období soužití Kuchařové s tehdejším pražským radním pro kulturu za ODS Milanem „Kenem“ Richterem

2007. Bez hranic. Vstup do schengenského prostoru řada lidí vnímala jako dovršení svobody cestování, která jim byla během totality upírána. Česká republika má štěstí, že není na unijní periferii, a tak se jí týkají především pozitiva smlouvy, tedy zrušení hraničních kontrol. Ostatní země, které společně s ní do schengenského prostoru vstupovaly, mají odpovědnost za hlídání vnější hranice, a jsou tak mnohem více vystaveny problémům s potíráním organizovaného zločinu či nelegální migrace.

2008. Druhá pětiletka s Klausem. V prezidentské volbě na šestý pokus, tedy ve třetím kole druhé volby, porazil ekonoma Jana Švejnara. Po volbě, v níž se sčítají hlasy poslanců a senátorů, získal nejnižší počet hlasů potřebných k výhře – 141 – a byl to jeho nejslabší výsledek v prezidentských kláních. Těžil přitom z roztržky mezi ČSSD a KSČM, komunisté na poslední chvíli nasadili vlastní kandidátku Janu Bobošíkovou. Poprvé se hlava státu nevolila v tajné volbě, ale aklamací. Klaus pak hodnotil volbu slovy: „Parlament předvedl, že volba může probíhat důstojně. Děkuji ODS i dalším volitelům, kteří se nenechali vylekat tou podivnou atmosférou, která tady vládla.“ Slavnostní akt doprovázely natolik ostudné okolnosti, že politická reprezentace posléze v podstatě podlehla hlasu veřejného mínění a uzákonila přímou volbu prezidenta.

2009. Praha v centru dějin. Po projevu amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze řada lidí snila o tom, že se Evropa a celý svět stanou bezpečnějším místem. Šéf Bílého domu zahájil tažení za snížení počtu jaderných zbraní, které vyvrcholilo podpisem nové smlouvy START v následujícím roce. Americký prezident ji – opět v Praze – podepsal se svým tehdejším ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. První roky Obamovy vlády se debatovalo i o možné spolupráci NATO a Ruska na poli protiraketové obrany. Tyto naděje se ale nikdy nesplnily, vztahy mezi zeměmi pošramotily hlavně odlišné názory na dění v Libyi, Sýrii a na Ukrajině. Obama-mírotvorce tak nakonec musí řešit největší napětí mezi Západem a Ruskem od pádu železné opony.

2010. Nová krev a věčná témata. Nejdůležitějším mužem české katolické církve se stal hradecký biskup Dominik Duka. Úřadu pražského arcibiskupa se ujal po intronizaci v pražské katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Zdědil nelehký úkol
– vyřešit „věčná témata“ církevní restituce a chybějící mezinárodní smlouvu s Vatikánem. Ty také označil za své hlavní úkoly. Už tehdy se říkalo, že dobře vychází s politiky, a to napříč politickým spektrem. Jestli to platí i dnes, se dá těžko odhadnout, právě uzákonění majetkového vyrovnání státu s církvemi rozdělilo na vyhraněné tábory nejen českou společnost, ale i její politickou reprezentaci, stalo se předmětem ostrého politického boje. ČSSD hrála na strunu revize církevních restitucí už před posledními sněmovními volbami, někteří politici se pokusili oživit téma i v letošních komunálních a senátních volbách. Církvím se majetek pomalu, ale jistě vrací. Nakonec by to mělo být asi 2500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Během třiceti let by měl stát církvím vyplatit zhruba 60 miliard korun jako náhradu za majetek, který již nemůže být vrácen.

2010. Soukromá politika. V květnových sněmovních volbách získává strana Věci veřejné v dolní komoře parlamentu čtyřiadvacet mandátů a vstupuje do Nečasovy koaliční vlády, o dva roky později po vnitrostranických konfliktech a skandálech a také vládní krizi se podnikatelský projekt Víta Bárty rozpadá. Karolína Peake, která byla u vrcholných okamžiků strany a podstatnou měrou přispěla k jejímu rozpadu, dnes srovnává Věci veřejné s ANO, hnutí Andreje Babiše označuje za „Věci veřejné na steroidech“. Podle ní mají stejný původ, úspěch získaly na „diskreditacích, na plivání na klasické politické strany

2011. Odcházení. Den před Vánocemi roku 2011 se republika naposledy rozloučila s dramatikem, politickým vězněm a prvním orevolučním prezidentem Václavem Havlem, který zemřel 18. prosince. Státního pohřbu a mše v katedrále svatého Víta na Pražském hradě se zúčastnilo mnoho osobností včetně globálních politických špiček typu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, německého prezidenta Christiana Wulffa, americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové či britského premiéra Davida Camerona. Státní pohřeb zažila pražská katedrála poprvé od roku 1875. Dva dny před obřadem byly ostatky Václava Havla přeneseny ve smutečním průvodu z Pražské křižovatky do Vladislavského sálu. Průvodu, z nějž pochází i snímek, se zúčastnilo přes deset tisíc lidí.

2012. Velká ryba s velkým otazníkem. V půlce května 2012 zatkla policie tehdejšího středočeského hejtmana a poslaneckého krakena“ ČSSD, exministra zdravotnictví a exprezidenta České lékařské komory Davida Ratha. Byl to první zásah policie v nejvyšších politických patrech, jichž mělo v příštích měsících přijít ještě několik. Policisté zadrželi u Ratha krabici na dvě lahve vína, v níž místo moku našli sedm milionů korun v hotovosti. Po velmi emotivní a bouřlivé debatě Poslanecká sněmovna vydala Ratha k trestnímu stíhání. To, co v podání policistů a upřímně řečeno i z laického pohledu vypadalo jako jednoznačný případ korupce, se však stalo ukázkou rozvleklosti a nepředvídatelnosti české justice. Rath strávil půldruhého roku ve vazbě, odkud intenzivně upozorňoval na neutěšené podmínky vazebně stíhaných. Vybudoval si tím téměř mučednickou image. Vazbu opustil v listopadu 2013, ale soud dosud v jeho kauze nedokázal vynést rozsudek.

2013. Vox populi, vox dei. Ostudné okolnosti volby hlavy státu z roku 2008 vystupňovaly tlak veřejnosti na to, aby prezidenta nevolili politici, ale všichni plnoletí a svéprávní občané. Ústavní zákon o přímé volbě byl přijat 8. února 2012, v lednu následujícího roku se uskutečnila historicky první dvoukolová volba. Ze zástupu uchazečů o nejvyšší úřad vzešel jako vítěz Miloš Zeman, hlas mu dalo přes 2,7 milionu voličů. Vyhrál s pohodlným náskokem deseti procent, jeho soupeř z druhého kola Karel Schwarzenberg získal o půl milionu méně hlasů. Miloš Zeman činy i slovy polarizuje společnost, zesilují spory o rozsah pravomocí prakticky neodvolatelného, přímo voleného prezidenta

2014. Ztráty v boji. Útok sebevražedného atentátníka u základny Bagrám v Afghánistánu si vyžádal dosud nejcitelnější ztrátu v řadách českých ozbrojených sil. Na místě zahynuli čtyři vojáci, další utrpěl těžká zranění, kterým za několik dní podlehl. Od roku 1990 tehdejší Československo a později Česko přišly v zahraničních misích o 24 vojáků, z toho devět zahynulo v Afghánistánu. Po roce 1989 se čeští a slovenští vojáci proslavili při osvobozování Kuvajtu. Pak působili nejprve v Bosně a Hercegovině, později v Kosovu. V bývalé Jugoslávii se vystřídalo celkem 15 tisíc českých vojáků. Po útoku z 11. září 2001 zahájili spojenci protiteroristickou operaci Enduring Freedom. Armáda se zapojila vysláním kontingentu 250 vojáků do Kuvajtu, v misi působil i prapor protichemické a 7. polní nemocnice. V posledních letech české gripeny chránily Pobaltí, nyní střeží vzdušný prostor nad Islandem. V pořadí už třetí český tým cvičí v Africe příslušníky malijské armády.

Zrod Občanského fóra, 19. listopadu 1989. Na popud Václava Havla se v pražském divadle Činoherní klub sešli představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Ve večerních hodinách založili společnou platformu nazvanou Občanské fórum.

Předehra revoluce, 15.–20. ledna 1989. Dny vstoupily do dějin jako takzvaný Palachův týden. Sérii demonstrací u příležitosti dvacátého výročí skonu upálivšího se studenta byly brutálně potlačovány policí a lidovými milicemi. V reakci na postup režimu vznikla petice Několik vět.

Havlův slib, 29. prosinec 1989 Václav Havel stvrzuje ústavní slib svým podpisem poté, co byl 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen prezidentem ČSSR

Pád železné opony, prosinec 1989. Dráty mezi Hatěmi a Kleinhaugsdorfem na československorakouské hranici 17. prosince společně symbolicky přestřihli ministři zahraničí Alois Mock a Jiří Dienstbier.

Mše na počest svatořečení Anežky České, 25. listopadu 1989. Kardinál Tomášek v Chrámu sv. Víta slouží mši na počest svatořečení Anežky České. Šedesátitisícový dav, který kardinál Tomášek podpořil, se přidal k manifestaci na Letné. Podporu Občanskému fóru tam vyjádřilo 750 až 800 tisíc lidí

Oslava na Melantrichu, 24. listopadu 1989. Václav Havel oznamuje rezignaci Miloše Jakeše a celého vedení ÚV KSČ.

Jak se dařilo ekonomikám

Mzdy

Inflace

Byty

Energie

Cizinci

Programy ČMZRB pomáhají podnikatelům růst Více dezertů i domácího pečiva. Díky Expanzi se mají zákazníci CrossCafe opravdu nač těšit

Stabilizovat firmu DSL food při rozsáhlé investici pomohl program Expanze

Rekonstrukci areálu plánovala KAMA delší dobu, program ENERG urychlil její realizaci

Tomáš Nekula: Program Úspory energie – úvěry je jednou z rozumných podpor státu podnikatelům

Finance

Nechodíte rádi do banky? Nevadí, již nemusíte

Stovky korun protopíme zbytečně. Jak šetřit teplo?

Češi platí za teplo tři procenta z hrubé mzdy, pětkrát více než Němci

Kdo vám může pomoci dostat se z dluhů? Společnost KRUK

Valorizace důchodů 2020: kdo dostane 900 Kč a kdo více?

Auta

Tři roky, čtyři značky: Jozef Kabaň se ve skupině BMW…

VCHD Cargo investuje do vozového parku

V nejnovějších testech Euro NCAP opět zářila Tesla. Zato Volkswagenu Sharan upadly dveře

Srovnávací test: Honda CRF1000L Africa Twin Adventure Sports vs. BMW F 850 GS Adventure

Rekord dálkového „závodu“ Cannonball po šesti letech padl. Řidič upraveného AMG E63 ujel 4480 km za 27 hodin a 25 minut!

Hry pro příležitostné hráče

Závodní

Hrát hru

Logické

Hrát hru

Postřehové

Hrát hru

Oddechovky

Hrát hru

Oddechovky

Hrát hru

Oddechovky

Hrát hru

Logické

Hrát hru

Logické

Hrát hru

Závodní

Hrát hru

Logické

Hrát hru

Postřehové

Hrát hru

Logické

Hrát hru