Agropolicie - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Agropolicie

, Jiří Pšenička,
Agropolicie
Zdroj: Euro.cz

Andrej Babiš striktně odmítá, že stojí za kriminalizací svého konkurenta

Podnikatel Jiří Malúš je stoupencem fotbalového rčení, že nejlepší obranou je útok. S nebývalým důrazem a sebevědomím se majitel Agropolu, druhého největšího zemědělsko-potravinářského uskupení v Česku, pustil do boje s represivními orgány státu, které ho na sklonku loňského roku obvinily z trestného činu zpronevěry devíti milionů korun. Měl se ho údajně dopustit už roce 1996, kdy se jeho současné impérium s konsolidovaným obratem kolem dvanácti miliard korun teprve rodilo.

Ve stylu Berdycha.

Jak minulou středu uvedl Malúš na tiskové konferenci, podává trestní oznámení na pražského policejního komisaře Jiřího Mazánka, který svým rozhodnutím z 5. listopadu loňského roku stíhání zahájil, a na státní zástupkyni Ivanu Komárkovou, jež 20. prosince jeho stížnost proti usnesení vyšetřovatele zamítla. „Své rozhodnutí vůbec nezdůvodnila a předloženými písemnými dokumenty se nezabývala,“ vadí Malúšovi. Stěžuje si i na to, že zastupitelství o svém rozhodnutí dříve než jeho informovalo tisk. Již před Silvestrem podal majitel Agropolu trestní oznámení na podnikatele Pavla Švarce, svého bývalého obchodního partnera. Podezírá ho z křivé výpovědi, na jejímž základě byl obviněn.
Policejnímu stíhání přidal na dramatičnosti poněkud odvážným tvrzením, že případ nese rysy kauzy „Berdych“, vyjádřil obavy o bezpečnost svou i rodiny. „V celé kauze jde nikoliv o spravedlnost, ale o peníze, kšefty se spravedlností, možná i vydírání, a ze souvislostí je zřejmé, že tito lidé se neštítí žádných praktik,“ prohlašuje neadresně. Zvažuje i podání žaloby na stát za poškození svého dobrého jména. Otevřeným dopisem požádal premiéra Stanislava Grosse o dohled nad dodržováním svých „základních lidských práv“.

Reinkarnace makléře.

Jak už týdeník EURO předloni napsal (EURO 10/2003), vše podstatné začalo před deseti lety, v průběhu roku 1995. Tehdy se Pavel Švarc, před listopadem 1989 obchodní referent ZZN Nymburk a po listopadu zakladatel společnosti Hospodářské služby Nymburk (úzce spolupracující s nymburským advokátem Miroslavem Janstou, dodnes považovaným za vlivnou postavu v prostředí Grossovy ČSSD), s Jiřím Malúšem seznámil. Tip na Malúše, předlistopadového ředitele správního úseku v Československé televizi, tehdy ale již obchodníka s cennými papíry (spolumajitele makléřské společnosti Renesance burzovní), jim dal advokát Vladimír Zavadil (Janstův tehdejší kolega z kanceláře a Malúšův kamarád).
Od Malúšovy firmy chtěl Švarc s Janstou, aby jim pomohla uskutečnit plán na ovládnutí několika podniků ZZN v nejúrodnějších oblastech České republiky. Renesance burzovní měla na základě mandátní smlouvy z června1995 pro Hospodářské služby nakoupit na jejich účet akcie vybraných podniků z prvé a druhé vlny privatizace. Jak předloni Švarc prohlásil, bylo dohodnuto, že Renesance burzovní majoritní balíky vykoupí a poté je převede na Hospodářské služby. Zároveň prý bylo ujednáno, ovšem jen ústně, že Hospodářské služby získají ve společnosti majoritu. „Dali jsme Malúšovi asi sedm milionů korun, aby vyplatil spoluvlastníky Renesance burzovní, a my tak získali 51 procent makléřské společnosti. Ovšem k převodu na nás nikdy nedošlo,“ litoval své nedůslednosti Švarc, jehož Hospodářské služby poskytly Renesanci burzovní formou několika záloh na nákup akcií ZZN kolem 200 milionů korun (dalších asi 150 milionů makléřům údajně půjčily i sami podniky ZZN).
Obchodní transakce se začala ubírat úplně jiným směrem, než jaký byl původně načrtnut. Konečným výsledkem akce bylo, že podniky ZZN a Agropol neovládl Švarc & spol., ale „makléř“ Malúš. Pavel Švarc, který posléze asistoval nejen při ekonomickém pádu Hospodářských služeb Nymburk, ale i fotbalového FC Bohemians (kde byl šéfem představenstva), v souvislosti s činností Jiřího Malúše hovoří o křivdě a podvodech. Mluvit o tom před policisty ovšem začal teprve v roce 2002, kdy na něj podal trestní oznámení správce konkurzní podstaty Hospodářských služeb Oldřich Skalák, protože v podstatě prý chybělo téměř 400 milionů korun. Švarc označil za prapříčinu krachu Malúše, protože prý významnou část předplacených akcií na Hospodářské služby nepřevedl a ponechal si je.

Jsme si kvit.

„Pan Švarc si koupil přesně tolik akcií, na kolik měl peníze. Náš právní vztah byl naprosto korektní, vypořádaný bez jakýchkoliv problémů,“ bránil se Jiří Malúš v březnu 2003. Dnes to navíc dokládá i kopií dopisu z října 1997, v němž nabídl Hospodářským službám akciové podíly v zemědělských společnostech Cerea a Agrona (21 a 32 procent), na nějž mu Švarc následně odpověděl, že dosavadní majetkové účasti jeho firmy v podnicích ZZN považuje za dostatečné a nemá zájem investice do podniků ZZN zvyšovat. Malúš se také ohrazuje proti odvolávkám na existenci mandátní smlouvy, protože prý většina obchodů mezi Hospodářskými službami a Renesancí burzovní „pobíhala na bázi kupních smluv, případně oboustranně potvrzených konfirmací“. Čistotu obchodů dokládá i znaleckým posudkem a uvádí, že v březnu 1997 byly inventarizovány všechny závazky a pohledávky, následně pak byly vyrovnány. Malúš tvrdí, že součástí vyrovnání mezi firmami bylo i oněch devět milionů korun, o nichž se vyšetřovatel domnívá, že byly zpronevěřeny.
Vyšetřovatel Mazánek Malúše obvinil proto, že devítimilionovou půjčku od Hospodářských služeb prý použil k jiným účelům, než měl. Nenakoupil za ně akcie, jak ve smyslu mandátní smlouvy měl, ale jako fyzická osoba jejich prostřednictvím navýšil základní jmění v Renesanci burzovní. Vše pak chtěl dodatečně legalizovat fingovanou smlouvou, která je sice datována k 10. lednu 1996 (před převodem peněz na účet renesance), ale Mazánek tvrdí, že z notářských doložek je zřejmé, že ve skutečnosti byla uzavřena až 26. června téhož roku. Vyšetřovatel svá tvrzení opírá o výpověď Pavla Švarce, který měl do protokolu prohlásit, že byl Jiřím Malúšem k podpisu antidatované smlouvy v létě 1996 přinucen nátlakem.
Malúš se však nyní písemnými listinami snaží doložit, že k žádnému antidatování ani nátlaku nemohlo dojít, že smlouva o půjčce byla skutečně podepsána již v lednu 1996 a skutečně kvůli navýšení základního jmění. Nejdříve prý jenom s neověřenými podpisy, v červnu byly „autogramy“ účastníků na smlouvě dodatečně ověřeny notářem (na výslovný požadavek rejstříkového soudu¸ který na chybu upozornil). Tím prý vznikl onen rozdíl v datech.

Zločinné spiknutí.

Ve své stížnosti na státní zastupitelství, kterou poskytl médiím, obvinil Malúš policejného komisaře z účelového manipulování fakty. Domnívá se, že vyšetřovatel mohl mít i jiné, nečestné motivy (kapitán Mazánek prý celý spis Hospodářských služeb převzal od středočeských vyšetřovatelů s odůvodněním, že již trestně stíhá Pavla Švarce za jeho činnost v FC Bohemians, posléze však část spisu týkající se Švarcových aktivit vrátil, a ponechal si jen Malúše). Stejně tak majitel Agropolu hledá nekalé souvislosti v tom, že státní zástupkyně Komárková krátce po sobě zastavila trestní stíhání Švarce (kvůli činnosti v klubu Bohemians), a naopak potvrdila stíhání jeho osoby.
Státní zastupitelství však činnost Komárkové považuje za naprosto standardní a Malúšovu stížnost za součást obhajoby. „Státní zástupce vycházel při svém rozhodování z předloženého spisového materiálu. Zároveň je nutno konstatovat, že usnesení o zahájení trestního stíhání není rozhodnutím o vině a je úkolem přípravného řízení shromáždit důkazy potvrzující, či vyvracející vinu obviněného,“ řekl týdeníku EURO ředitel sekretariátu Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka.

Babišův profit,

Podnikatel Malúš minulou středu prezentoval soupisku subjektů, které by z jeho trestního stíhání mohly „logicky profitovat“. Kromě Švarce výslovně jmenoval pouze firmu Agrofert Andreje Babiše, o níž tvrdí, že by mohla mít prospěch z poškození dobrého jména svého největšího konkurenta v oblasti zemědělství a potravinářství. Týdeník EURO se podnikatele Babiše dotázal, zda jeho firma či on osobně vyvíjel nějaké aktivity, které by mohly přispět k zahájení trestního stíhání Jiřího Malúše. „Už ten samotný dotaz je absurdní a nesmyslný,“ reagoval Babiš elektronickou poštou. „Není nám zcela jasné, proč jsme zmiňováni na tiskové konferenci, kterou pan Malúš svolal ve věci svých osobních problémů. Už jsme si ale zvykli, že nás napadá různými formami. Agrofert určitě nebude z jeho trestního stíhání profitovat, nemá jak a nemá to ani zapotřebí,“ prohlásil Babiš. „Pověst pana Malúše a způsob, jakým se stal z makléře majitelem Agropolu, je všem, kteří podnikají od poloviny devadesátých let v českém zemědělství, dostatečně známý,“ přidal poznámku, která naznačuje, co si o věci myslí, a dokumentuje i vztahy agrárních bossů.
Pavel Švarc, nařknutý Jiřím Malúšem z křivé výpovědi, se k věci nyní nechce vůbec vyjadřovat. „Doporučil mi to můj advokát a navíc si myslím, že vše, co jsem chtěl říci, jsem již uvedl dříve. Jen pro pořádek bych podotkl, že trestní stíhání pana Malúše kvůli oněm devíti milionům nebylo zahájeno z mé iniciativy – žádné trestní oznámení jsem nepodával, pouze jsem kdysi na policii podal vysvětlení a popsal celou kauzu tak, jak jsem si jí pamatoval,“ uvádí muž, který v současnosti rozjíždí novou obchodní činnost (dodává zeleninu z Nymburska do restaurací a hotelů). Na přímou otázku, zda by byl ochoten se podrobit nějaké veřejné „dějepisné názorové konfrontaci“ s Jiřím Malúšem, odpověděl kladně. „Kdyby to nenarušilo průběh vyšetřování, proč ne. Já mám svědomí čisté,“ prohlašuje.