Agrární lobby připravila zemědělce o velké peníze

26. července 2004, 00:00 - PETR HAVEL
26. července 2004, 00:00

Je důležitější podpora výroby bionafty, nebo peníze na Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)? To je dilema, které nyní řeší úředníci ministerstva zemědělství (MZe). Ministr financí Bohuslav Sobotka dal najevo, že peníze na oba programy nejsou.

MZe sice ústy Dany Večeřové tvrdí, že „otázka v žádném případě nestojí tak, že buď bionafta, nebo rozvoj venkova“, jak ale nalézt potřebnou půlmiliardu korun, se zatím neví. Přístupová smlouva ČR s EU umožňuje ročně vyčlenit až 1,125 miliardy korun znárodního rozpočtu na rozvoj venkova, k níž by Unie přidala 4,5 miliardy korun. MZe ale vyčlenilo jen 460 milionů a dalších 200 milionů přesunulo na HRDP v průběhu roku. Celkem 465 milionů tak chybí. Povinnost spolufinancování ze strany ČR přitom znamená, že by zemědělci přišli o čtyřnásobek této částky z prostředků EU. Poté, co Unie schválila ČR navržený systém podpory výroby bionafty, je ale třeba také najít peníze na tento program. O ty žádal vládu ministr Jaroslav Palas, podle Sobotky by ovšem mohly být prostředky lépe využity na spolufinancování HRDP. Na toto téma zadal zpracovat analýzu. Podpora bionafty by totiž stála zhruba 475 milionů korun, tedy zhruba tolik, kolik chybí na rozvoj venkova. Přerušení podpory bionafty i nedofinancování HRDP má přitom závažné důsledky nejen pro zemědělce: nižší tržby za letošní řepku, stovky nezaměstnaných a ostuda u Evropské komise na straně jedné, a ztráta možnosti vyčerpat přes dvě miliardy korun z fondů EU na straně druhé. Podpora produkce bionafty a HRDP jsou přitom jediné tuzemské systémové zemědělské programy nepodporující agrární produkci. Peníze na ně chybí hlavně proto, že agrární lobby stále prosazuje produkční programy a ministerstvo zemědělství jim vychází vstříc. Zemědělci jsou ostatně i za případnou ztrátou tržeb za řepku - družstvo Agroodbyt (David Novák) totiž nabádalo vládu, že podpora bionafty je bezcílné odčerpání peněz z kapes daňových poplatníků. To je podivné tvrzení, neboť čerpání jde mimo výrobce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) zejména do kapes prvovýroby. Podle Petra Jeviče ze Sdružení pro výrobu bionafty nemůže její produkce bez státní podpory fungovat. Hlavní tuzemský producent MEŘO, ústecká Setuza, navíc upozorňuje, že zastavením produkce ztratí jen v jejích provozech práci více než stovka lidí. Kromě toho by byla nucena nakupovat řepku za exportní cenu, která podle Setuzy aktuálně činí asi 6600 korun, což je o zhruba 500 korun méně, než kolik podnik zemědělcům za řepku z letošní sklizně sliboval.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Co je dobré vědět o otcovské dovolené po porodu v roce 2018?
Jak se daní příjmy z pronájmu bytu?
Týdeník Euro z vydavatelství Mladá fronta vydává speciál Top advokátní kanceláře 2017
Auta
Nejvlasatější auto světa na sobě vozí 100 kg lidských vlasů…
Ekologův koutek: Volvo PV544 dostalo motor z tanku. A vypadá brutálně
BMW dá dvě turba na základní dieselový čtyřválec 18d a 20d. Pomůže to spotřebě
Další věc, která zamotá pražským taxikářům hlavu: Uber vypustí do ulic 24 tisíc aut bez řidiče
Škoda spustí výrobu elektromobilů v roce 2020, plug-in hybridů o rok dřív
Technologie
Microsoft experimentuje s vyhledáváním ve Windows. Co možná nabídne Redstone 4?
Opera Dev umožňuje zpřehlednit nabídku se seznamy otevřených a zavřených stránek
„Dobře vaří, ale jsou drazí.“ Mapy.cz přidávají hodnocení firem
Minecraft v roce 2018 dostane velkou aktualizaci Aquatic. Co přinese?
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít