1620 Revival - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

1620 Revival

, István Lékó,
1620 Revival
Zdroj: Euro.cz

Bílá hora v české elektroenergetice

Česká republika poprvé zažívá to, co je běžné ve všech okolních zemích: boj o trh a s tím související geopolitický vliv a vývoj v celém hospodářství. Boj o téměř pět milionů českých zákazníků. Ten, kdo má trh, má peníze a rozhoduje o tom, kdo, kdy a zda vůbec bude obnovovat celou energetiku. Téměř všechny zainteresované struktury používají více či méně vlivné lobbistické firmy, aby čistými či špinavými prostředky přesvědčily osoby, které rozhodují.
Dvacátý prosinec. To je termín, dokdy má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) rozhodnout o regulérnosti spojení ČEZ s osmi elektřinu distribujícími společnostmi. Jaký bude verdikt, který prý měl padnout již tento týden, se týdeníku EURO do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo zjistit. Nicméně důvěryhodné zdroje uvádějí, že se rýsuje řada možných omezení, která by ÚOHS mohl spolu s povolením tohoto spojení nařídit.
Není vyloučeno ani to, že úřad bývalého lidovce Josefa Bednáře jen sdělí, že fúzi bude zkoumat dál. Tím všechny strany získají čas na další urputné bitvy, ve kterých jde skutečně o hodně. Příznivci modelu SuperČEZ tvrdí, že pokud prohrají, tak česká energetika dopadne jako stavovská vojska na Bílé hoře.

Internacionální lobby.

„V posledních dnech jde již o štvanici. Každý den se objevují jakoby nové kritické hlasy, ale stále je to pouze o konkurenční boj,“ tvrdí mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. V zásadě jde o výměnu názorů mezi firmami ČEZ a E.ON. Německá firma vlastní zhruba 45 procent v Jihomoravské energetice, 42 procent ve Východočeské energetice a 37 procent v Západočeské energetice. V Severomoravské energetice drží kolem 30 procent a další majetkové účasti vlastní v Severočeské energetice a v Jihočeské energetice. Kříž říká, že E.ON proti tomuto – českou vládou neřízenému – propojení konkurence nic nenamítal.
ČEZ správně odhadl, že jak se bude blížit termín vyjádření ÚOHS, budou sílit tlaky konkurence, protože – jak uvádí mluvčí Kříž – propojení jde proti jejich plánům. „Jejich legitimním a pochopitelným zájmem je obsazení trhu, vyzobání rozinek, přenechání méně perspektivních zdrojů a obchodních oblastí státu a následně využití jejich vlastní domácí výroby,“ stojí v prohlášení firmy.
Generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl však nevidí důvod, proč by ÚOHS spojení neschválil. „Obzvláště, když antimonopolní úřad nedávno věnoval celý trh s plynem do rukou jediné německé firmy (RWE Gas – pozn. red.). A my přitom nemáme celý trh,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes.
Ten lobbing je skutečně internacionální, ale i nesmírně komický. Nejsměšnější roli zahrál minulý týden belgický liberální člen Evropského parlamentu Ward Beysen, který kvůli spojení podniku ČEZ s distribučkami rozhodl interpelovat Evropskou komisi. „Vzniklá skupina ČEZ bude kontrolovat více než 70 procent výroby a dvě třetiny národního trhu proudu pro konečné zákazníky,“ obává se Beysen, kterého citoval bruselský zpravodaj ČTK. Belgičan tvrdí, že to ohrožuje i liberalizaci trhu s elektřinou, což by mohlo odradit potenciální investory.
Co by politik – i když je ze země Evropské unie – za peníze neudělal!? Manažeři podniku ČEZ nevylučují, že Beysena k podání interpelace nějakým způsobem přesvědčil největší konkurent české firmy – německý E.ON.

Sova sýkoře hlavatých nadává.

Otázkou je, proč Beysen neinterpeloval ve věci belgické obdoby ČEZ, společnosti Electrabel, kde je členem představenstva (viz webová adresa electrabel.be). „Tato z části státem vlastněná firma ovládá více než 90 procent tamního trhu a působí v dalších evropských státech. Zajišťuje přenos prostřednictvím právně oddělené firmy Elia, ale i distribuci, která je oddělena účetně. Trh s elektřinou se v Belgii otevírá postupně a stoprocentní otevření je plánováno na rok 2007,“ reagoval mluvčí ČEZ Kříž. Dodal, že Česká republika je v tomto procesu dál než Belgie. „Například ČEZ po propojení s distributory nebude majoritně vlastnit přenosovou soustavu ČEPS, což je pro Belgii zatím vzdálená vize. Pan Beysen by se měl nejdříve podívat na trh doma, kdyby ale nepracoval pro tamního největšího výrobce,“ dodává Kříž. Pikantní je, že Electrabel vznikala na začátku devadesátých let sloučením dalších tří firem…

Veřejná podpora čtyřikrát?

Odpůrci spojení ČEZ s regionálními distribučními společnostmi elektřiny (RDS) a prodeje části přenosové soustavy ČEPS, se kterými týdeník EURO hovořil, tvrdí, že transakce jsou podpořeny státní dotací v celkové výši několika desítek miliard korun. Co by evropským komisařům mohlo vadit:
 Dotace při nákupu akcií Západočeské energetiky (ZČE) od České konsolidační agentury (ČKA) – přímá státní podpora ve výši 510 milionů korun.
ČKA nabyla na podzim 2001 zhruba 32 tisíc akcií ZČE v dražbě za cenu asi 705 milionů korun. Při prodeji podniku ČEZ tytéž akcie prodává za 196 milionů, tedy se ztrátou asi 510 milionů korun, což představuje přímou státní podporu firmě ČEZ.
 Dotace při nákupu všech ostatních akcií RDS od Fondu národního majetku – přímá státní podpora ve výši přes 30 miliard korun.
Fond národního majetku prodává akcie RDS společnosti ČEZ za zhruba 32 miliard korun, za cenu stanovenou soudním znalcem – údajně – v oboru strojní a automobilová technika Rudolfem Matičkou (zpracování posudku prý trvalo řádově dny). Protože distribučky jsou dlouhodobě obchodovány na veřejných trzích a v řadě z nich došlo k výrazné koncentraci vlastnictví (včetně dosažení majority strategickým investorem), lze velmi snadno stanovit hrubou tržní cenu. K tomu rovněž přispívá znalost valuací strategických investorů v průběhu roku 2001 a srovnání s privatizací identických firem v Maďarsku a na Slovensku. Ze všech těchto údajů vychází jako nepopiratelné, že cena akcií, které prodává FNM, by se pohybovala při vyhlášení rovné soutěže mezi investory v rozmezí 40 až 85 miliard korun. Při prodeji těchto akcií podniku ČEZ za cenu na základě znaleckého posudku tak dochází ke ztrátě ve FNM, tedy k přímé státní dotaci pro ČEZ ve výši v průměru přes 30 miliard korun.
Belgický politik se také táže, zda ceny stanovené vládou za prodej RDS jsou skutečně tržní. „Není-li tomu tak, je podezření, že jde o dotaci ČEZ ze státního rozpočtu,“ říká Beysen.
 Dotace při odkupu ČEPS státní firmou Osinek a ministerstvem práce a sociálních věcí od podniku ČEZ – vzhledem k nulové tržní hodnotě firmy ČEPS jde o přímou státní podporu zhruba ve výši 15 miliard korun.
Prodej 66 procent podniku ČEPS se uskuteční za cenu – stanovenou soudním znalcem Rudolfem Matičkou – 15 miliard korun, což je překvapivě vysoká. Proto Osinek (vlastní ho FNM) zadal nový posudek, jehož zpracování odmítlo několik renomovaných firem. Nakonec jej zpracuje společnost Dara, která oceňovala ČEPS při vzniku. Stanovení ceny musí vycházet z dlouhodobého podnikatelského plánu a musí se opírat o věrohodný odhad budoucích tržeb. Jelikož ČEPS je ze zákona monopolním poskytovatelem veřejné služby přenosu elektřiny a poplatek za tuto službu je regulován, nelze předpokládat, že ČEPS má tržní hodnotu pro akcionáře. Ve své podstatě je tržní cena nulová. Pokud by tomu tak nebylo, pak výše uvedená zákonná ochrana neplatila, což by znamenalo, že stát by akcionářům ČEPS prostřednictvím regulátora garantoval zisky na úkor svých občanů – spotřebitelů. Proto lze vyvodit,že cena ČEPS je nulová a v případě koupě jejích akcií stát dotuje prodávajícího (ČEZ) ve výši kupní ceny, tedy zhruba patnácti miliardami korun.
Bývalý šéf dozorčí rady podniku ČEZ Jiří Marek (nyní je poradcem) říká, že se z hlediska státu – tedy FNM a MPSV – prakticky nic nemění a z hlediska ovládání stát nic nezískává. „Jediným výsledkem transakce zůstává záporné saldo veřejných financí ve výši patnácti miliard korun, které zaplatí FNM podniku ČEZ,“ míní Marek.
 Dotace rozložením povinnosti splatit kupní cenu v období čtyř let – přímá státní podpora zvýhodněným splátkovým kalendářem ve výši okolo jedné miliardy korun.
Rozdíl kupní a prodejní ceny (RDS a ČEPS) ve výši 17 miliard korun bude ČEZ splácet FNM v průběhu čtyř let, což je výrazná změna oproti filozofii, kdy stát požaduje zaplatit privatizační cenu okamžitě a v plné výši. Podmínky půjčky od FNM jsou rovněž nadstandardní. Lze spekulovat, že výší úrokové sazby by se komerční úvěr příliš od 3M PRIBOR + 0,3 procenta p.a. nelišil, avšak půjčka ve výši 17 miliard korun bez garance je již velmi nestandardní. Stanovení výše výhody je velmi obtížné, orientačně jde o podporu ve výši zhruba jedné miliardy korun.

Není to pravda!!!

ČEZ na tuto kritiku odpovídá obviněním, že je absurdní, když je zpochybňován postup podle platného obchodního zákoníku a výsledek práce znalce Rudolfa Matičky jmenovaného dvěma nezávislými soudy. Zpochybňovači tohoto propojení prý neoperují žádným oceněním, pouze neustále opakují, že není správné. Ale dosud nikdo nepředložil jiné odborné ocenění. Kdy je tedy výsledek správný, ptá se ČEZ. Je to tehdy, když je to prodáváno někomu jinému?
Průměrná cena za jednu akcii RDS, kterou ČEZ kupuje, je vyšší než průměrná cena za akcii, kterou nabídl rakouský investor za papíry Jihočeské energetiky (JČE). Ten nabídl za minoritní podíl v JČE 2,4 miliardy korun. Z tohoto pohledu se jeví ocenění RDS jako odpovídající. I při srovnání se slovenskými distribučkami – tvrdí manažeri ČEZ – nedojdeme k odlišným číslům.
ČEZ má za to, že se často zapomíná, že stát prodává majoritní podíl jen ve Středočeské a v Západočeské energetice, ve zbývajících šesti pak minoritní. Obchodník s cennými papíry Wood & Company ve své analýze z 19. března letošního roku ocenil podíly v RDS na 32,8 miliardy korun, podíl v ČEPS na 13,2 miliardy. Tedy téměř shodně jako později znalec určený soudem. A Wood & Company určitě nikdy nestranil firmě jménem ČEZ…
Otázkou je, zda ÚOHS vůbec bude zkoumat veřejnou podporu. Řada právních názorů, které jsou odborníkům k dispozici, říká, že je to vyloučeno.

Bednář v Bruselu.

Antimonopolní úřad může nařídit omezení nakládat s minoritními podíly v RDS, donutit ČEZ i k prodeji zbytku přenosové soustavy, či jedné z distribučních soustav. Bednář není v lehké situaci, protože nejen on, ale i další představitelé vlády a státní správy si pamatují, že celá energetika byla budovaná jako celek. ÚOHS bude muset rozhodnout, zda bude posuzovat trh pouze jako český, nebo evropský. Bylo by překvapivé – a pro Bednáře možná i smrtící – posuzovat vše na základě českých měřítek, zvláště, když evropský trh bude po vstupu do Evropské unie v roce 2004 tím kritériem, podle kterého se bude nutné řídit.
I některým vládním politikům vadí, že pro antimonopolní úřad relevantním trhem je pouze území České republiky. „Za rok a půl budeme vstupovat do Evropské unie a české podniky na její trh. Jakékoliv větší spojení podniků na českém trhu do doby našeho vstupu do unie nebude mít smysl, protože by mohlo být posuzováno jako porušení zákona. Protože když se v tomto krcálku s někým spojíte, tak budete příliš velký,“ řekl minulý týden jeden z ministrů Špidlova kabinetu.
Na ÚOHS jsou vytvářeny velké tlaky, ale nejen ze strany zastánců fúze. Prohlášení šéfa US-DEU Ivana Pilipa, předsedy představenstva Pražské energetiky Drahomíra Ruty či šéfa Severočeské energetiky Jiřího Šťastného v médiích nejsou ojedinělá. Vždyť mnoho úředníků státní správy se nedívá na integraci energetiky s nadšením, protože hrozí, že kvůli ní přijdou o místa v dozorčích radách. Nemluvě o generálních ředitelích, kteří si od poloviny devadesátých let navykli na svou pohodlnou praxi, zatímco SuperČEZ bude fungovat jinak.
To jsou ale lidské faktory. V dobře informovaných kruzích se hovoří o tom, že v pozadí stojí spojené zájmy německých a francouzských společností, které se mohou cítit ohrožené na severu Moravy a severu Čech. Nedávno uzavřený obchod za téměř deset miliard korun mezi francouzskou firmou Dalkia a Severočeskou energetikou (SČE) může mít řadu otazníků, které možná stály za to vyjádřit se proti modelu SuperČEZ i vždy jinak velice konzervativnímu a umírněnému šéfovi SČE Šťastnému.

Československé spojení.

Šéfové podniku ČEZ tvrdí, že existuje propojení na úrovni distribučních sítí mezi Středoslovenskou energetikou a Severomoravskou energetikou. Zájem Francouzů, kteří Středoslovenskou energetiku vlastní, o koupi Severomoravské energetiky není až tak velkým tajemstvím.
Stejně tak je propojena Jihomoravská energetika (JME) se Západoslovenskou energetikou. Rád by je spojil německý E.ON. Manažeři společnosti ČEZ stojí před tím, že z jedenácti distribučních firem na území původního Československa bude mít ČEZ pouhých pět a žádnou účast v oblasti plynárenství. Dělení, které probíhá mezi německými společnostmi E.ON a RWE (s největší pravděpodobností po dohodě s Francouzi), má svoji logiku. Zda česká vláda ví co chce a jestli bude schopna prosadit svou vůli při nízkém entuziasmu některých státních úředníků, uvidíme brzy. Další otázkou je, nakolik jsou pravdivé informace, že se šéf antimonopolního úřadu Josef Bednář čím dál více vidí na některém postu v Bruselu a hledá, jak tomuto osobnímu cíli mohou napomoci některá rozhodnutí vedoucí k získání podpory z evropských zemí. Zastánci projektu SuperČEZ se ptají, zda úřad bude hájit zájmy českých zákazníků v otevřené Evropě, nebo zájmy zahraničních investorů v České republice.
Nad chováním úřadu se již několik měsíců vznáší řada otazníků a existují oprávněné pochybnosti. To nejspíše povede i k iniciativám na změnu zákona, protože současné postavení antimonopolního úřadu je mimo kontrolu.

ČEZ versus Evropa.

Evropský parlament se má prý otázkou zabývat ještě před Vánocemi. Českým vládním politikům je jasné, že tento problém se v nějaké formě se určitě objeví i tento týden na summitu Evropské unie v Kodani.