Vojákům se zachtělo kouzelného kufříku - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vojákům se zachtělo kouzelného kufříku

,
Vojákům se zachtělo kouzelného kufříku
Zdroj: Euro

Už je jasné, proč armádě váznou opravy obrněnců pandur. Za všechno může magický šém z Izraele.

Minulý týden se ve Sněmovně děly velké věci. Na výbor pro obranu dorazilo hned několik nejvyšších armádních velitelů, aby lačným poslancům vysvětlili, co že se to vlastně děje s opravami pandurů a proč jich je 21 (z celkových 107) neprovozuschopných.

I kvůli banálním opravám obrněné transportéry stojí i několik měsíců, neboť dodání součástek z ciziny prý zabere řadu měsíců. A vůbec nejhorší je to pak v případech, kdy se pokazí izraelská zbraňová stanice a oprava je na výrobní firmě Rafael. Taková práce pak prý zabere dokonce devatenáct měsíců.

Že to zní nepochopitelně? Důvod je podle armády i v kouzelném kufříku, který zatím vojáci nemají, ale jednou by si jej chtěli pořídit. Že by to ale bylo tak jednoduché, že se pouze řekne „kufříku, čaruj!“ a nepojízdný pandur v ten moment vyjede z opravárenské haly?

Důvěřujete české armádě?

Nechme promluvit generála Štefána Muránského, který jako ředitel sekce podpory poslancům vysvětlil, o co konkrétně jde: „Přijel borec z Izraele s kufříkem. (…) Chceme mít ten kufřík sami.“ Jinými slovy – onen magický šém z Blízkého východu představuje zařízení, jež po připojení k systémům vozidla Pandur diagnostikuje, kde přesně vznikla technická závada a jak ji odstranit.

Že vojáci takový kufřík chtějí, není nic zvláštního. Potřebují být v opravách soběstační. Podivnější je, že vojsko, přestože nákup prvních 107 pandurů byl podepsán už v roce 2009, dodnes takové zařízení ve svých bohdanečských opravnách nemá. A stále je tak závislé na izraelských inženýrech. Proč se kufřík nekoupil, když obraně každý rok zůstávají nevyužity více než tři miliardy korun?


Špatné počty armádní. Nových vojáků přibývá mnohem méně a daleko pomaleji, než je třeba

 Česká armáda, ilustrační foto


Tahle situace by se dala chápat, pokud by obrněné transportéry ještě stále byly v záruce, a jejich opravy tak spadaly na vrub výrobce. Jenže to už několik let neplatí. A svalovat vinu na předchozí vedení generálního štábu či ministerstva obrany taky nelze – úředníci a důstojníci, kteří dnes rozhodují, v resortu slouží dlouhodobě a potíž by měli znát.

Takže pokud se opravy pandurů zrychlí a zlepší po pořízení onoho kouzelného kufříku z Izraele, Lubomír Metnar by neměl váhat a zařízení armádě hned koupit. Jestli jde ale jen o další nesystémové řešení – dřív pandury stály, protože prý rámcová smlouva na opravy pandurů byla podhodnocená – je takový nákup úplně zbytečný. Co s kufříkem, když ve skladech budou chybět součástky?

Ale možná jen armádě a obraně křivdím. Možná je opravdu jednodušší nakoupit hi-tech komponenty z Blízkého východu než přilby a základní součástí výstroje či uniforem z České republiky.

Čtěte další texty Ondřeje Stratilíka

Ohodnoťte tento článek
Diskuze