Pod dohledem státu - Euro.cz

Přihlášení

Pod dohledem státu

,
Pod dohledem státu
Zdroj: Mladá fronta

Hotovost je nezbytná, abychom se neocitli v orwellovském světě ekonomické kontroly bank a státních institucí.

Svět bez hotovosti je utopie, ke které se chtějí přiblížit pouze karetní společnosti a také centrální banky. Prvním se to poměrně dobře daří, protože zakládají společně s ministerstvem průmyslu fond na „podporu bezhotovostní ekonomiky“. S podporou státu tak získají další zákazníky, přičemž stát bude mít možnost dostat se k datům tolik žádaným finančními úřady, které podle nich budou doměřovat daně.

Nicméně karetní společnosti by nemusely být jen zloduchy, ale mohly by poměrně výrazně přispět k zefektivnění státní správy, protože na mnoha úřadech nelze dosud platit kartou. Vše záleží na detailech, konkrétně na poplatkové politice. Budou-li transakční poplatky nízké, může obchod mezi soukromníky vzkvétat a státní správa ušetřit obrovské částky, které platí za nakládání s hotovostí.

Největší svoboda

Nicméně dosavadní fungování duopolu karetních společností Visa a Mastercard tomu nenasvědčuje, protože nejmenší podnikatelé (jimž se dosud kvůli nízkým obratům s karetními společnostmi nevyjednávalo jednoduše) platili ty největší transakční poplatky (dvě, tři, čtyři procenta z plateb).

Ne všichni živnostníci budou nadšení z představy, že za každou transakcí na ně dohlíží stát. Důvěra ve veřejné instituce není v Česku nejvyšší, takže ochota platit daně státu, který je špatně spravován, není vysoká. Na vytlačování hotovosti nemají přitom často zájem ani spotřebitelé, kteří si chtějí uchovat své právo nakupovat, co se jim zlíbí, úplně anonymně a zachovat si největší svobodu, kterou volný trh nabízí.


Zabijáci hotovosti. V březnu odstartuje plán na masivní podporu bezhotovostní ekonomiky


Jistě, mezi největší „žrouty“ hotovosti patří právě malé a střední firmy. V Česku skutečně bují švarcsystém či jeho variace, kdy zaměstnavatelé platí lidem ve firmě minimální mzdu, aby mohli odvádět nízké daně, a zbytek zaměstnancům doplácejí hotově. To ale zřejmě nevyřeší platební terminály, nýbrž musí se zvýšit důvěra, že stát dokáže vybrané daně investovat efektivně. Nedostavěné dálnice směr Rakousko či z Hradce Králové do Olomouce však tuto důvěru moc nezvyšují.

Hotovost má přitom v současnosti ještě další obrovský význam. Je to možnost uniknout před politikou negativních úrokových sazeb, která je posledních pár let v Evropě hitem. Hotovost totiž funguje i jako svého druhu anonymní cenný papír, který sice nepřináší úrok, ale je možné ho u sebe držet. Ve chvíli, kdy by přestala existovat, byly by úspory všech lidí vydány napospas centrálním bankéřům a v případě, že by centrální banka nastavila záporné sazby, všechny peníze uložené v bankách by postupně ztrácely hodnotu. Konec hotovosti by potenciálně ohrozil většinu Čechů, kteří patří k velkým střadatelům a na rozdíl od řady jiných národností mají víc naspořeno než půjčeno.

Digitální hotovost

Centrální banky by se naopak zaradovaly, protože jejich politika by nabyla účinnosti, o které sní. Pomocí záporných úrokových sazeb by se jim podařilo přimět spotřebitele i firmy, aby své peníze utráceli a investovali. Přesně takový je přitom keynesovský recept na ukončení krize – nevyužité zdroje by se uplatnily a vznikla by nová pracovní místa. Zaměstnanost je základem prosperity.

Hotovost je nezbytná, ale změnit by se v nedaleké budoucnosti mohla její forma. Jak uvedl nedávno například šéf Banky pro mezinárodní platby Agustín Carstens, moderní technologie umožňují, aby hotovost získala digitální podobu, přičemž by se zachovala její klíčová výhoda – anonymita a svoboda nakupování.