Ploty v rejži aneb Kam se hrabe Donaldova zeď - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Ploty v rejži aneb Kam se hrabe Donaldova zeď

,
Ploty v rejži aneb Kam se hrabe Donaldova zeď

Indie si svojí hranici s Bangladéšem velmi pečlivě hlídá. Hlavně kvůli imigraci lidí z Bangladéše a pašování krav opačným směrem. V Indii jsou posvátné, zatímco v muslimském Bangladéši mají přiznanou nutriční hodnotu.

Dnes je to 22 dnů, co kvůli nedohodě o financování „krásné velké zdi“ z federálního rozpočtu mezi Bílým domem a Kongresem došlo k vyhlášení „shutdownu“, tedy omezení fungování institucí napojených na vládu. Kdy se podaří dosáhnout kompromisu, aby odhadem osm set tisíc federálních suspendovaných nebo nevyplácených zaměstnanců znovu začalo fungovat, není známo.

Jedno je jasné – navzdory předvolebním slibům Donalda Trumpa, že za dokončení pohraničních bariér na více než 3000 kilometrů dlouhé hranici zaplatí Mexičané, se budou muset zdroje najít na severní straně americko-mexické hranice.

Realistický ten slib nebyl nikdy, ale zrovna tak se nedá ani předpokládat, že by s vyčleněním 5,7 miliardy dolarů na výstavbu zdi souhlasila demokraty ovládaná dolní komora. Přitom v dimenzích federálního rozpočtu USA (necelých 4,6 bilionu dolarů), natož pak americké ekonomiky (asi 20 bilionů dolarů), jde o drobné.


Výlet do Trumptárie. Evropské spojence děsí
Trumpova nevypočítatelnost

 Americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem


Donald Trump se nechal vmanévrovat do situace, kdy ani jedna strana nechce přistoupit na kompromis, přičemž pro prezidenta nejde jen o ztrátu tváře, ale o mnohem víc. Nemůže v očích „tvrdého jádra“ svých příznivců ustoupit, protože bez nich by jeho kandidatura na druhé volební období byla prohraná.

Takže je tlačen do vyhlášení „national emergency“, stavu nouze, který by mu umožnil financovat výstavbu zdi bez souhlasu demokratů v Kongresu. Nebylo by to poprvé, v amerických dějinách jde o poměrně běžný institut. Momentálně jich běží třicet jedna, včetně toho nejstaršího, který blokuje íránský státní majetek již od roku 1979.

Americké politické kolbiště neurčuje ani tak skutečnost, kolik ilegálních migrantů na území USA skutečně proniká, ale jak silné téma, štěpící scénu, se z toho stalo. Počet zadržených na mexické hranici klesl oproti roku 2000 na čtvrtinu, a od roku 2010 je zhruba na stejné úrovni, plus mínus 400 tisíc ročně.

Snaha zabránit přílivu ilegálních migrantů, pašování drog, zbraní, atd. se zdaleka netýká jen bohatých zemí, třeba Spojených států na hranici s Mexikem, nebo španělských enkláv v Maroku, nebo zdi v Izraeli. Jednu z nejdelších oplocených a tvrdě střežených hranic má Indie. Nejen na hranici s Pákistánem – což by se vzhledem k historii politického napětí a konfliktu dalo pochopit – ale i s Bangladéšem.

Krásný nový plot (na indické náklady) odděluje delší hranici (4096 kilometrů), než je ta mezi USA a Mexikem. Ostraha hranice s Bangladéšem a Pákistánem se násobí nasazováním nových technologií. Motivy, obhajující výdaje, jsou úplně stejné: kontrola ilegálního přistěhovalectví (z Bangladéše do Indie, pokud váháte), pašování (posvátné krávy jedou „big time“), narkotika, pronikání teroristů.

Nic nového pod sluncem, když přihlédnete k tomu, kdy začali Číňané se svou Velkou zdí.

Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka