Patron škodováckého zázraku. Bez Jana Vrby by nebyla Octavia ani Superb - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Patron škodováckého zázraku. Bez Jana Vrby by nebyla Octavia ani Superb

,
Patron škodováckého zázraku. Bez Jana Vrby by nebyla Octavia ani Superb

Někdejší československý ministr průmyslu a obchodu, bývalý generální ředitel liberecké Textilany a dlouholetý manažerský praktik Jan Vrba, který zemřel letos 4. listopadu ve věku 83 let, je oblíbenou postavou teoretických debat na téma „co by, kdyby“.

Po sametové revoluci se ocitl ve správnou dobu na správném místě a jen málo scházelo k tomu, aby se ta správná doba ještě o něco protáhla. Z bran továrny v Mladé Boleslavi tehdy už několikátým rokem vyjížděl Favorit, pro Škodovku revoluční auto – po desítkách let konečně vůz s motorem vpředu. Jenže firma byla i kvůli investicím do Favoritu na dně, dlužila šest miliard a sama nezvládala držet krok se západní konkurencí. Jedna z nejstarších automobilek na světě stála před nejdůležitějším rozhodnutím ve své historii. A měla obrovské štěstí.

Když se Jan Vrba po volbách v roce 1990 stal ministrem průmyslu, atmosféra doby jeho pohledu na zdevastované hospodářství příliš nepřála. Lidé chtěli „Čechy Čechům“ a spíše jim imponoval teoretický pohled tehdejšího ministra financí Václava Klause, který chtěl ekonomiku rozdat přes kupony českým lidem, jimž ale chyběly jakékoli zkušenosti a také nedisponovali žádným kapitálem. Navíc byli Češi po čtyřiceti letech komunistické propagandy zmasírováni antiněmeckými náladami a děsila je postava sudetoněmeckého revanšisty, který si brzy přijde pro svou severočeskou továrnu a vilu.

Uvažovat o přímém prodeji Škodovky do Německa se v takové atmosféře rovnalo vlastizradě. Přesto se o to Jan Vrba pokusil, měl přitom všude kolem sebe nepřátele. Klaus přímý prodej odmítal, Václav Havel se zhlédl ve francouzském Renaultu, který měl o Škodovku také zájem. Kromě něj začalo kolem Mladé Boleslavi kroužit i mnichovské BMW. Bavoři zvažovali ve Škodovce výrobu malých aut. Ale pak tu byl ještě Carl Hahn, rodák z Chemnitzu a syn spoluzakladatele Audi, toho času šéf koncernu Volkswagen, který už v roce 1990 zahájil zahraniční expanzi koupí španělského Seatu.

Hahn si uvědomil, o co tehdy v Československu šlo. S Vrbou si padli do oka a Hahn jako jediný nabídl záruku zachování značky Škoda, prudký rozvoj a kvalifikovanou práci pro české zaměstnance. Hahnovi s Vrbou tehdy asi drželi seshora palce všichni dobří čeští rodáci: Václavové Laurin a Klement, Emil Škoda i Ferdinand Porsche, protože plán se v roce 1991 opravdu uskutečnil.

Firma ke Klausově nelibosti získala i určitou ochrannou dobu, aby zvládla vyvinout skutečně konkurenceschopné auto. Tím se v roce 1994 stala Felicia a o dva roky později už opravdu „západní“ Octavia, která je dodnes symbolem škodováckého hospodářského zázraku.

Jan Vrba měl ale v roce 1992 připravený ještě privatizační projekt kopřivnické Tatry, do které chtěl investovat další německý gigant Mercedes. Projekt před podpisem ale zastavil nový premiér Václav Klaus. Stejně skončily i další Vrbovy projekty na získání stabilního zahraničního partnera pro Liaz či plzeňskou Škodovku. Úspěšný příklad Škody Auto už žádná tradiční česká firma nezopakovala.

Úspěšná privatizace mladoboleslavské Škodovky tak zároveň osaměle trčí v novodobé české historii jako memento nepovedených 90. let, kdy zmizela řada tradičních českých značek a ty ostatní čekala náročná transformace mnohdy poznamenaná tunelováním jako největším českým vynálezem té doby.

Patron škodováckého zázraku. Bez Jana Vrby by nebyla Octavia ani Superb
5 (100%) 10 hlasování
Diskuze