Moc v mezerách rozporů gumového premiéra - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Moc v mezerách rozporů gumového premiéra

,
Moc v mezerách rozporů gumového premiéra
Zdroj: Mladá fronta

Prodloužený sváteční víkend měl mít sice tři úplně jiné hrdiny – Cyrila, Metoděje a Jana – přesto se hitem veřejných hádek opět stalo „Čau lidi“ premiéra Babiše. Stačilo v letní atmosféře a náladě žoviálně prohlásit, že vláda za aktuální covidovou krizi na Karvinsku, kvůli které se uzavírají pro Čechy některé dovolenkové destinace, nenese žádnou odpovědnost, protože veškerá rozhodnutí vlády předurčují epidemiologové a hygienici a vláda jen vykonává to, co jí tito odborníci řeknou. Ještě na konci března přitom premiér tvrdil, že vláda bere všechnu odpovědnost v krizi na sebe, protože jinak tu není nikdo, kdo by to udělal a přesně to se od vlády čeká. Krátká paměť? Pružný charakter? Alibismus?

Od všeho trochu. Rozpory v premiérových postojích, které samy o sobě fakticky neexistují (tedy ty postoje), protože by je jinak nebylo možné tak rychle a protikladně měnit, by ale tentokrát neměly sloužit jako další munice v nekončící a neplodné morální válce, v níž by už byl hyperpružný premiér dávno ukamenován, kdyby jeho názorová gumovost vadila i jeho voličům, což ale není ten případ. V mezerách protikladných tvrzení premiéra o odpovědnosti, které lze vysvětlit i tím, že „přece už není krize“, vystupuje i obecnější otázka dělby moci a distribuce odpovědnosti, kterou svým radikálním záborem veřejného prostoru na začátku pandemické krize na konci března Babiš na nějaký čas uzavřel ve prospěch vlády jakožto jediného vládce nad všemi.

Česká koronakrize se vyznačovala uzurpací všeho centrální mocí. Ta si v jednu chvíli nárokovala prakticky všechno, takže kraje a obce na čas významově i smysluplně marginalizovala a vymazala z politické mapy. Jak se ale ukazuje, nešlo tehdy, jak se mnozí domnívali, o kumulaci výkonné politické moci, která bude pokračovat, nýbrž hlavně o centralizaci mediálního efektu či mediální síly, která v tu chvíli proudila celou společností a vytvářela obraz pandemie v Česku. Bylo potřeba vytvořit dojem, že na všem důležitém pracuje vláda a jedině vláda může za vše dobré, zatímco všechny ostatní součásti výkonné moci jsou jen jacísi drobní pomocníci v nouzi. A to se, jak ukazují volební preference, více méně podařilo.

Mezitím celoplošná krize skončila, pozornost české populace je upřena směrem do Chorvatska a jiných resortů letní dovolené, případný nový lokální zážeh nákazy na Karvinsku už není pro Andreje Babiše mediálně a marketingově tak zajímavý, a to navzdory tomu, že právě v napadené oblasti má ANO před krajskými i celostátními volbami své nesporné zájmy. Přehodit odpovědnost na zaměstnavatele a zdravotní odborníky je proto teď ta nejjednodušší cesta, jak situaci politicky bezbolestně vyřešit. Až ve skutečné krizi, přijde-li, když bude nutné podat záchrannou ruku, bude jistě Andrej Babiš rychle na místě a natočí nějaké důležité a široce sdílené empatické video.

Kdo podle vás nese zodpovědnost za současnou krizi na Karvinsku?

Opozice, která má teď šanci pracovat sama na místě a pokusit se pomoci po svém, zatím jen pokračuje v moralizující rozpravě přes média. A přitom právě teď je šance ukázat, že důležité části moci – občanské či opoziční, regionální, místní – nemá vláda pod kontrolou a že bez nich systém nikdy dobře nefunguje a fungovat nebude. Že dokonce tady začíná skutečná politika jako starost o obec. Možná že teď je třeba předvést, že decentralizace moci má svůj smysl, že má svou živou logiku, a že ji musí respektovat i vláda, která drze sbírá sladkou mediální smetanu, zatímco kyselé rozlité mléko, s jehož vytíráním je daleko více přímé i komunikační práce, nechává ostatním v regionech.

Česká republika je formálně uspořádaná jako mocensky decentralizovaná země, koronakrize ale ukázala, že prakticky je centralizovanější, než jsme si všichni mysleli. Zejména je-li u moci vláda, která toho dokáže využít (ale která vláda by to neudělala…?). Když Andrej Babiš politickou odpovědnost za karvinskou miniepiedemii odmítá, musí ji vzít do ruky někdo jiný z místa.

Odpovědnost a moc jsou spojité nádoby. Bohužel – většinou se to pozná až ve chvílích, které pojmenováváme jako krize. Když se takové krize někdo dotýká tak bezprostředně jako teď na Karvinsku, mohl by také konečně pochopit, že moc není nějaké mediální kouzlení a šaškovské herecké etudy před kamerou, které poutají pozornost milionů, nýbrž rázné činy beze slov tehdy, když je to potřeba.

Čau lidi, přemýšlejte ještě, než zmizíte na dovolenou!

Moc v mezerách rozporů gumového premiéra
4.6 (92.68%) 41 hlasování
Diskuze