Krásná předběžná čísla aneb Doporučená četba před volbami - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Krásná předběžná čísla aneb Doporučená četba před volbami

,
Krásná předběžná čísla aneb Doporučená četba před volbami

Když Český statistický úřad uveřejnil předběžná čísla za druhé čtvrtletí, způsobil tím nečekané příjemné překvapení. Bodejť by ne, protože meziroční růst HDP o 4,5 procenta doopravdy nikdo nečekal.

Je samozřejmě příjemnější, dívat se do téhle tabulky a počítat, kolikátí jsme odshora, nikoli naopak. Za poslední čtyři kvartály ale bylo ve srovnání se zbytkem EU české tempo růstu dvakrát mírně na průměru nebo pod ním, opravdu hodně nad průměrem jsou teprve až právě předběžné údaje za druhé čtvrtletí . Ty se přitom mohou (a budou) ještě měnit, a jednak je docela rozumné nevyvozovat z údajů za jedno čtvrtletí dalekosáhlé závěry. Zvlášť v případě firemních investic bude zajímavé sledovat, zda se čísla potvrdí.

Mám pocit, že v téhle souvislosti je obzvlášť vhodné upozornit na hříšně opomíjenou finanční analýzu korporátů (mimo finanční sektor), kterou sestavuje každoročně ministerstvo průmyslu. Vyšla sice k poslednímu květnu a představuje rozbory za loňský rok, nicméně firmy rozhodují o investicích v předstihu a plánují je nadlouho dopředu. Takže vývoj loňské rentability hospodaření nefinančních podniků je pro úvahy o mzdovém vývoji a schopnosti investovat do rozvoje o dost relevantnější než nějaká kvartální makroekonomická čísla, byť čerstvějšího data.

Tvorba ekonomické přidané hodnoty (EVA)

Z tabulky výše vyplývá, že se tvorba ekonomické přidané hodnoty (EVA, rentabilita vyšší než alternativní výnos z kapitálu upravený o riziko) se loni meziročně zvýšila, ale jednak nerovnoměrně, a jednak také klesla rentabilita vlastního kapitálu (ROE) z 10,76 na 10,29 procenta a výsledek byl ještě nadlepšován poklesem rizika (bezrizikové sazby a přirážek).

Protože se tady chceme dožít konce levné práce, stojí za to se podívat na to, kdo jak platí. Vcelku nepřekvapivě nejlíp platí firmy pod zahraniční kontrolou, přičemž relevantní není srovnání s tím, kolik platí v mateřských zemích, ale ve srovnání s ostatními subjekty v Česku.

Průměrná mzda (Kč/osoba) podle institucionálních sektorů

Vzhledem k tomu, že podniky pod zahraniční kontrolou vytvářejí podle téhle analýzy jako celek pozitivní saldo EVA v řádu 90 miliard, mohou si dovolit platit vyšší mzdy, a ještě k tomu reinvestovat, případně odčerpávat dividendy. Pro budoucnost Česka je rozhodující vyřešit, proč domácí subjekty, ať soukromé nebo státní, zdaleka tolik EVA negenerují, přičemž EVA je měřítko konkurenceschopnosti.

EVA nefinanční podniky podle institucionálních sektorů (v mld. Kč)

Níže je graf, který řadí firmy podle mezd a rentability. Červené jsou ty, které tvoří EVA, druhý sloupec z leva jsou rentabilní firmy, které zhodnocují vlastní kapitál, ale méně než jsou jejich oportunitní náklady na kapitál. Tmavě modré jsou ziskové firmy, které ale mají ROE nižší než bezriziková sazba a ten poslední už dočista prodělává. Korelace mezi dobrými firmami a výší vyplácených mezd existuje, ale všimněte si, že i firmy, které propalují kapitál, pořád musejí vyplácet tržní mzdy, rozdíl není ani 4000 korun.

Průměrná mzda (Kč/osoba) podle vztahu k tvorbě hodnoty

Co se stane, když mzdy budou pod tlakem, a firmy se začnou přetahovat o nedostatkové zaměstnance? Odkud kam zaměstnanci půjdou?

Odpověď najdete v grafu 2.11 a 2.12. Od zaměstnavatelů v „nativních firmách“ k firmám pod zahraniční kontrolou, protože ty vytvářejí EVA a mohou připlatit.

Počet zaměstnanců podle vztahu k tvorbě hodnoty

Samozřejmě, že uvnitř každé skupiny jsou ohromné rozdíly, ale na téhle agregované úrovni se těžko dospěje k jinému závěru. Před volbami bych dával tuhle studii jako doporučenou literaturu, abychom u urniček již venkoncem nezblbli.