Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Pomozte ochránit uživatele internetu a zachovat svobodný internet

12. září se bude v Evropském parlamentu hlasovat o evropské směrnici o autorském právu.…

Konference o coworkingu TechoCon 2018

Kanceláře se čím dál rychleji mění, práce v nich stejně tak. Jak funguje moderní…

Konec výmluvám a začátek mluvení anglicky se blíží!

Lidský druh je mistrem ve vymlouvání se. Vymlouváme se na počasí, na únavu, na děti, na…

Když vlast zavolá. Kdy přestaneme být banánovou republikou bez banánů?

Holec 14. srpna 2017, 11:34  -  Petr Holec
14. srpna 2017, 11:34

„Vždy jsem tvrdil, že se do politiky vrátím, až vlast zavolá. Jak víte, vlast jen tak nevolá, ale zavolal prezident republiky,“ vysvětlil svou novou roli volebního „superlídra“ SPO hudebník a bavič František Ringo Čech. Nelze mu upřít rétorický talent: „vilný stařec“, jak se sám popisuje, dostal do dvou souvětí veškerou bídu české politiky, jíž se pořád nemůžeme zbavit.

SPO se sice před časem na žádost Miloše Zemana osvobodila od jména „Zemanovci“, i na jejího duchovního otce a velkého inspirátora to bylo moc. Ve skutečnosti je to ale naopak: „Zemanovci“ se měli zbavit spíš výsměšného názvu SPO, protože pořád jde o spolek, který drží pohromadě jen láska k Zemanovi. A ten když zavolá a vybere volebního „superlídra“, tak prostě mají nového „superlídra“. Ještě že ne supergurua, jednou to úplně stačilo.

„Zemanovci“, připomínající i díky Čechovi špatnou recesi, jsou ale jen jednou z mnoha pidistran, které parazitují na české politice, jež tak v každých volbách připomíná nehezké puzzle. „Zemanovci“ sice nemají žádného poslance, sedí ale v Senátu, stejně jako třeba Ivo Valenta nebo před časem Tomio Okamura. Andrej Babiš není daleko od věci, když chce Senát zrušit.

Senátem totiž u nás politický byznys obvykle začíná, jak zjistíte při pohledu na jeho složení. Nebo jste snad někdy slyšeli o politických stranách jménem SLK, S.cz, OPAT, HPP11 nebo HOPB, tedy pokud se zrovna nerozkládají? Ano, ty všechny máme v Senátu. K senátním volbám sice skoro nikdo nechodí, podle jeho složení v nich ale zřejmě rádi volí lidé s nějakým vážným osobním problémem, jejichž motivací je msta vlasti.


Už přišel kouzelník? Kapesní průvodce politických slibů, verze 2017


Po roce 1989 se u nás obnovili ČSSD a lidovci, vznikla, etablovala se a téměř zase zanikla ODS a biologicky dodnes drží komunisti. Nejsilnější je ale nyní nedávno vzniklé ANO. To se asi muselo stát, kmotrovský systém nemohl držet na věky. A zvlášť, když jsme se blížili do doby, kdy se z politiky ukradlo skoro víc peněz, než v ní bylo, jak ukazuje i kauza ROP Severozápad.

Spolu se zmíněnými stranami parlament permanentně dobývají i političtí zlatokopové typu Jany Bobošíkové, Víta Bárty, Tomia Okamury a nově i Realistů. K nim si připočtěte všechny bláznivé „Moravany“, monarchisty nebo „Rozumné“. Ti všichni jdou do politiky, protože je to dobrý byznys, jak nejlíp ví právě Bobošíková, Bárta i Okamura. Stačí vám 1,5 procenta volebního zisku a už od státu inkasujete miliony korun.

Politická mapa se samozřejmě občas překreslí i na Západě, který nikdy nevytrhli z normálního světa komunisti, historicky nejhorší zločinci. V Itálii se to stalo počátkem 90. let, to je ale Itálie. Nyní se to ve Francii povedlo Emmanuelovi Macronovi a v USA částečně i Trumpovi, byť tomu v dresu republikánů přezdívaných ne náhodou „Velká stará strana“. Podívejte se ale do Británie, Německa nebo Rakouska; víceméně stejný politický pořádek tam platí od 2. světové války. Lidé zde podnikají v jiných oborech.


Stropnický nabídl Starostům novou koalici. Ti ho odmítli


Ne že by samozřejmě i politice občas neprospěla kreativní destrukce známá z kapitalismu. Problém je, že v Česku ji máme víceméně permanentně, takže se z ní stává spíš jen destrukce. A kreativní část se přesouvá víc do roviny inkasa, jak nejlíp jako obvykle předvedl Okamura, když státní (náš) příspěvek za volby „vytěžil“ a nechal zmizet v rekordně krátkém čase.

Záhy po listopadu 1989 jsme byli demokraticky hodně velkorysí: máme dvoukomorový parlament i prezidenta a politickým stranám v podstatě platíme už za vznik. Možná teď přišel čas udělat něco jako audit naší demokracie. Třeba zjistíme, že kromě současného Senátu nebo prezidenta nepotřebujeme ani desítky pidistran, které nejsou politickými, ale ryze podnikatelskými projekty. Takže si za sebe klidně můžou platit samy. Jinak budeme politicky donekonečna banánovou republikou, jen bez banánů.

Přečtěte si další komentáře autora:

S pitomci nejdu

Gazdík neztratí identitu. Nikdy ji neměl

ČSSD se zbavila Sobotky, realitu ale popírá pořád

Bělobrádek mluví jako správný lidovec. Zrada číhá za každým slovem

Podle ODS patříme na Západ. Tak proč nás táhne na Východ?



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 5 | Průměrné hodnocení: 4.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nabídka ropy roste na rekordní úrovně
O kolik se od ledna zvýší důchody?
Jak poznat české padělané bankovky a koruny?
Jak moc je zdraví nebezpečný život on-line?
Jak je to s platbou zdravotního pojištění v penzi?
Auta
Za řídítky KTM 790 Duke: Skalpel, prosím
Peugeot veze do Paříže koncept nového kupé. Bude to nástupce slavné 504?
Srovnání: Audi e-tron je větší než I-Pace a EQC, ale má nižší dojezd a je pomalejší
Videodojmy: Citroen Grand C4 Picasso 2.0 BlueHDi EAT6
Čtyřdveřový Mercedes-AMG GT přichází také jako civilní 43 4Matic+. Pomalý vážně není
Technologie
AMD vydalo 45W mobilní Ryzeny s grafikou Vega. Notebooky s nimi ale zatím chybí
Tržní podíly výrobců GPU za Q2 2018: Aktualizace, údaje pro Radeony byly chybné
12. Mezinárodní den proti DRM. Kampaň upozorňuje na negativní dopady ochran
Google může vzdáleně měnit konfiguraci Androidu. Omylem zapínal úsporný režim
Prodeje samostatných grafických karet v Q2 2018: všechno jinak, podíl Nvidie klesnul
Hry pro příležitostné hráče