Ilona Švihlíková: Stíny německé ekonomiky

09. srpna, 11:00 - Ilona Švihlíková
09. srpna, 11:00

Dovolit si kritizovat německou ekonomiku je v českém prostředí riskantní. Tady platí „Německo náš vzor“, což razil např. bývalý ministr průmyslu Mládek, který na konferencích rád říkával, že se díváme, co dělá Německo, a děláme to taky. Že nejsme ve stejné pozici a že řešíme jiné hospodářské problémy, už nehrálo moc roli, ale zřejmě mělo být „sexy“ prezentovat se jako 17. Bundesland.

Je to o to zajímavější, že Německo je kritizováno za svou hospodářskou politiku ze všech stran. A to nyní nemyslím Trumpovu kritiku německého obchodního přebytku s USA. I za Obamy se objevovaly analýzy, které konstatovaly, že Německo svou politikou mzdové deflace (tj. slabého růstu mezd) vyvolává nerovnováhy v celé eurozóně. Kritiku najdeme také u MMF (opět dlouhodobě), ale i u významných německých ekonomů, jako je Wolfgang Munchau píšící pro Financial Times či Heiner Flassbeck, který pracoval jako makroekonom pro UNCTAD.

Nedávno se do hry vložil Economist s titulkem „Proč je německý přebytek běžného účtu špatný pro světovou ekonomiku,“ s podtitulkem, že Německo je země, která příliš spoří a málo spotřebovává.

Hlavním důvodem nejsou merkantilistické politiky (i když slabé euro, tedy slabé pro Německo, bezesporu nadmíru prospívá jeho exportu), ne, tím hlavním je mzdová deflace. Velmi slabý růst mezd je už více než dekádu charakteristikou Německa a odráží se závažným způsobem na trhu práce.

Podívejme se nejprve na nerovnováhy. Jistě si někteří čtenáři vzpomenou, jak kritizována byla Čína za problém tzv. globálních nerovnováh, když její přebytek běžného účtu dosahoval 8-9 % HDP. Nu, od té doby uplynulo dosti času, čínský přebytek je nyní mnohem menší, aktuálně pod dvěma procenty HDP.

Jenže Německo (pravda, není samo, je to také třeba Nizozemsko, ale to nemá takový dopad) dosahuje přebytku běžného účtu více než 8 % HDP. To je pro vyspělou, neropnou a velkou ekonomiku naprosto abnormální.


Čtěte také:

Čína se stala největším obchodním partnerem Německa


Německý ministr Schäuble to ovšem neprezentuje jako problém, ale jako ctnost. Jako kdyby i ostatní, když se budou tak nějak „poněmecku“ snažit, mohli mít také takové přebytky. Vysvětlit fanatikům austerity, že když má někdo v uzavřeném světě přebytek, někdo musí mít deficit, se doposud nepovedlo. Ani Josephu Stiglitzovi ne. Zřejmě bude potřeba odněkud vykouzlit Marťany, aby se dal přebytek vykazovat vůči nim.

Takovýto abnormální přebytek, který jen tak mimochodem dlouhodobě a systematicky porušuje pravidla EU (což ale nikdo neřeší, protože to nejsou Řekové, že), klade na globální obchodní systém obrovskou zátěž – konstatuje Economist. Nikdo nechce Německu ničit jeho exportní kapacity, je ale potřeba, aby v Německu více vzrostly mzdy. Trh práce je tam napjatý, ale k významnému růstu mezd přesto nedochází. Právě naopak, v Německu se totiž rozrostl jiný fenomén. Je to problém pracující chudoby.

Demytizaci německého trhu práce nedávno provedl analytik Christian Odendahl, který pracuje v Centru pro evropskou reformu jako hlavní ekonom.

Odendahl se domnívá, že role reforem Hartz IV byla spíš doplňková – to hlavní se podle jeho názoru odehrálo již předtím. Byla to mzdová restrikce již v průběhu 90. let a také to, že se řada výrob začala přemisťovat do levnějších zemí (třeba do ČR). Německu se podařilo využít rozmachu rozvíjejících se trhů, především Číny, a tím „nakopnout“ svůj růst vnějškem.

Odendahl konstatuje, že německé mzdové „omezení“ má negativní vliv na EU – což je ovšem dávno známo. Německo žije z exportu, příliš málo spotřebovává a dováží, následně vyváží kapitál, čímž přispívá k bublinám v jiných zemích.

Německo má obrovský „nízkovýdělečný“ sektor – je v Evropě nejvyšší po Pobaltí a Rumunsku. Navzdory růstu zaměstnanosti vzrostla chudoba i počet lidí v prekarizovaných pracovních místech. Flexibilnější trh práce neměl dopad (Odendahl se domnívá, že dopad takovýchto reforem je malý, až žádný) na produktivitu práce.

Odendahl připomíná, jak důležité je načasování, i to, že automaticky přebírat zahraniční vzory, aniž známe dostatečně dobře souvislosti a dopady, se může šeredně nevyplatit.

Přečtěte si další komentáře Ilony Švihlíkové:

Ilona Švihlíková: Nový normál nejen pro Čínu

Ilona Švihlíková: Trumpovo „America First“ v mezinárodním obchodě

Jak Donald Trump oživuje neoliberální daňovou politiku Ronalda Reagana a proč je to špatně

Blíží se konec globalizace?

Sirotci neoliberalismu

Robotizace otevírá dveře dystopiím

Manipuluje Čína, nebo nemanipuluje?

Sever proti Jihu

Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.


Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 33 | Průměrné hodnocení: 4.24

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Tento pátek bude svátek
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Desky platformy Intel Z390 už existují. V Sandře se objevil model od SuperMicro
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Nvidia má nové GeForce pro notebooky, MX110 a MX130. Používají ale staré 28nm čipy
Psaní na displeji tažením a nová gesta při psaní rukou [Windows Insider]
Začalo testování Opery 51. Už nezapomíná, které weby jste si připnuli
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít