Ilona Švihlíková: Nárůst deformací daňového mixu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Ilona Švihlíková: Nárůst deformací daňového mixu

Ilona Švihlíková,
Ilona Švihlíková: Nárůst deformací daňového mixu
Zdroj: Profimedia.cz

Každá ekonomika tváří v tváří následkům epidemie koronaviru hledá mix opatření, která by měla zmírnit ekonomický šok. V první fázi byla minimálně v Evropě viditelná inspirace německým vynálezem kurzarbeitu, kdy vlády dotují určitou část mezd, aby udržely zaměstnanost. I u nás byla zavedena varianta tohoto systému nejlépe vyjádřena programem ministerstva práce a sociálních věcí, nazvaného Antivirus B.

Podíváme-li se na opatření dalších evropských zemí v širší komparaci, uvidíme, že řeší podobné problémy. Kromě kurzarbeitu v řadě z nich existuje nějaká podoba našeho ošetřovného, na pořad dne se dostává zvláštní pomoc pro extra postižené sektory jako je gastronomie či cestovní ruch. Letecké společnosti pak vnášejí do ekonomické debaty otázku, co je a co není strategická firma, a jak by se stát měl právě k tomuto odvětví postavit. V neposlední řadě všechny země také vymýšlejí pomoc firmám, ať už na bázi přímých dotací, odpuštění některých daní, nebo záruk za úvěry.

Kombinace opatření (a to včetně kontextu měnové politiky obstarávané centrální bankou) je v každé zemi jedinečná. Masivní nárůst zadlužení bude ovšem společných u všech. Naroste nejen veřejný dluh, ale propadne se také HDP, takže dramatické zhoršení ukazatele veřejného dluhu k HDP je nabíledni.

Nárůst veřejného dluhu sice aktuálně není „téma“, ale přesto bychom ho neměli ignorovat. Pokud odmyslím od řešení dluhu díky zapojení centrální banky (tj. situaci, kdy centrální banka přímo financuje vládu), pak mě nutně musí zajímat, na koho dluhové břemeno spadne. Složení daňového mixu vypoví o zemi a o vnímání daňové spravedlnosti mnohé.

Co se Česka týká, tak se náš daňový mix podobá spíše rozvojové než vyspělé zemi. Návrhy a již prosazená opatření navíc frapantní daňovou nespravedlnost dál zhoršují. A že by vůbec v debatách nad velikostí a strukturou daňových opatření byla daňová spravedlnost tématem, to skutečně „nehrozí.“

Exploze návrhů, často bizarní povahy, spíš vypadá na aplikaci hesla „hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.“ Při implementaci státní pomoci není stanovena podmíněnost (viz zákaz odlivu dividend, zákaz vyplácení bonusů manažerům), daňové změny nejsou časově omezeny (podmínka dočasnosti). Máme přitom své zkušenosti s tím, jak těžko se v našich politických podmínkách odstraňují ze systému paskvily jako je superhrubá mzda.

Zrušení daně z nabytí nemovitostí dál oslabilo majetkové daně (výpadek 13 miliard korun). Už nyní jsou majetkové daně v Česku ve srovnání s vyspělejšími evropskými zeměmi z hlediska inkasa směšné. Pak jsou tu opatření na straně DPH. Už vidím, jak se nižší DPH promítne do nižších cen a nikoliv do marží (to je vtip samozřejmě). Nic vtipného už není ovšem na tom, že ubytovací služby budou mít nižší sazbu než potraviny.

Bizarnosti pokračují. V zemi, jejímž hlavním cílem by mělo být konvergovat k zemím vyspělejším, je z hlediska inkasa nejdůležitější DPH. Tuto daň řadíme z hlediska dopadů k degresivním daním, neboť nejvíce dopadají na ty nejchudší. A aby toho nebylo málo, pak jsme v konjunktuře minulých let (!) zaznamenali vyšší inkaso u daně z příjmů fyzických osob (především od zaměstnanců) než u právnických.

Jen tak tak byl alespoň zmírněn návrh na nezastropovaný loss carry back (zpětná vratka daně pro firmy), když v Poslanecké sněmovně alespoň prošlo určení hranice na 30 milionů korun (tomu se říká „zmírnění škod“). Ovšem přibyla další bizarnost v ekonomice, která trpí nejen obrovským (i z celoevropského hlediska) odlivem zisků a samozřejmě také rozsáhlým a kreativním využíváním transferových cen.  

Co nám takto deformovaný daňový mix říká? Pokud se nic nezmění, budou „ke kase“ pozváni ti nejchudší a zaměstnanci. Na ně břemeno dopadne nejsilněji. Zatímco na daňových úlevách pro firmy se hází desítkami miliard, zkuste si představit podobný politický konsenzus třeba – třeba u navýšení podpory v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost s velkou pravděpodobností poroste, podpora u nás je velmi nízká a podpůrčí doba krátká.

Restriktivní podmínky v situaci vrcholné konjunktury možná tolik nevadily, ale nyní se situace změní. Už nyní je signalizován tvrdý odpor vůči navýšení podpory, včetně argumentace „rozpočtovou kázní.“ Dluhy zaměstnanci na svých bedrech nést mohou, zato od státu nemají očividně očekávat nic. Tak vypadá daňová spravedlnost po česku…

Ilona Švihlíková: Nárůst deformací daňového mixu
4.4 (88.57%) 28 hlasování
Diskuze