Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných

,
Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných
Zdroj: Euro.cz

Přesněji řečeno, obchodní ředitel společnosti Mo Gawdat je tím, kdo se s algoritmem pochlubil. Rovnice vypadá takto: štěstí ≥ suma událostí v životě – očekávání, jaký by život měl být.

Gawdat je původně systémový inženýr pracující pro IBM, jemuž v životě všechno vycházelo, ale čím lépe se mu dařilo, tím nespokojenější byl. Chtěl pořád více. Tak zní alespoň legenda, kterou popsal v knize Solve For Happy. „Vytvořil jsem si teorii, že jsem se k neštěstí narodil a každou další činností svou nespokojenost jen prohloubím.“ Přistoupil tedy k věci jako systémový inženýr. Pokusil se štěstí definovat a vytvořil datový soubor všeho, co pocit štěstí utváří.

Figurovaly v něm položky jako dobrý šálek kávy, dětský smích anebo též šéf je spokojen s mou prací. Nakonec konstatoval, že lidé jsou šťastní, když se život ubírá podle jejich představ. Tím se však ocitl před problémem, jak vysvětlit, proč je tak nešťastný, když jeho život se ubírá podle jeho představ téměř vždy. A odpověděl si, že vnímá svůj život nesprávně, za což může šest iluzí, sedm slepých úhlů a z nich plynoucích pět pravd. Gawdatův „model 675“ byl na světě.


Přečtěte si autorovy komentáře:

Trump vzlétl jako chromý kačer

Kocourkov vyhlásil hranici bohatství: 36 tisíc Kč

Hovězí ve vlastní hlavě


Šest iluzí, které nám zamlžují podstatu života jsou myšlení (víra, že jsme naše myšlenky), já (víra, že jsme naše tělo, pocity, víra, jméno, rodina a úspěchy), znalosti, čas (dlíme příliš často buď v minulosti, nebo v budoucnosti), touha po kontrole a strach. Sedm slepých úhlů jsou podle něj filtrování, předpoklady, hnaní se za něčím, vzpomínky, nálepky, pocity a přehánění. To všechno způsobuje, že nejsme schopni vnímat prostý fakt, že život je vlastně uspokojivý. Pět pravd podle Gawdata zní takto: nyní (vše se odehrává právě teď), změna, láska, smrt a velký plán (vše v životě probíhá podle nějakých zákonů a sleduje nějaké vzorce).

Nakonec Gawdat zformuloval svůj vzoreček: sklenice vody je přesně tak plná, jak ji očekáváme a jak na ni zareagujeme. Kdo čeká plnou a dostane poloprázdnou, bude zklamán, a ještě jej pohltí zlost nad nespravedlností světa. Fixuje se na množství vody, která ve sklenici chybí a na kterou má podle svého přesvědčení právo. Když se však zaměří na pravdu, že všechno v životě se mění a nemůže mít vše pod kontrolou, začne cítit vděk. Pocit neplyne z toho, co doopravdy máme, ale toho, zda s tím dokážeme být spokojeni a přestat usilovat po stále větším dílu.

Bůh je vtipálek

Těžko říci, zda tím chtěl obchodní ředitel Googlu někoho ohromit, podstatné asi je, že jemu samotnému matematický přístup k věci prý funguje a pomohl mu překonat i první opravdovou těžkost v životě, jíž byla smrt dospělého syna při rutinním chirurgickém zákroku a následný rozpad manželství. Gawdat by si ovšem ušetřil mnoho let práce (na algoritmu prý pracoval sedm a půl roku) kdyby prostě převzal asi tucet slov z učení jistého mudrce, který v Indii vysvětloval svým posluchačům tentýž jev slovy: Vše v životě je utrpení. Příčinou utrpení je lpění a žádostivost.

Mudrc se jmenoval Buddha a citované věty jsou dvěma ze čtyř ušlechtilých pravd buddhismu. Poznámka na okraj: Matka autora tohoto textu, jež se výzkumem štěstí nikdy oficiálně nezabývala, formulovala v 70. letech podobný postulát nezávisle na amerických vědcích: S jídlem roste chuť. Na tuto pravdu nepřišla sama, byla jí zjevena její vlastní matkou.

Bádání o štěstí ve skutečnosti pokročilo dále, než si kdy uměl i Buddha představit. Je to řada let, co byl objeven hédonický relativismus (životní úroveň prudce roste, ale subjektivní pocit spokojenosti populace zůstává stejný či klesá), hédonický paradox (štěstí a potěšení nelze dosáhnout přímo, nýbrž oklikou, tedy úsilím o vznešenější cíl, jímž však nesmí být potěšení samotné) a také hédonická adaptace.

Badatelé rovněž na základě zkoumání jednovaječných dvojčat zformulovali teorii hédonického termostatu, podle níž je štěstí každého jednotlivce dáno geneticky a ustálí se kolem 16. roku života. Hladinu pociťovaného štěstí nám v mysli udržuje jakýsi termostat, na jehož nastavení nemáme vliv. Z toho plynou celkem drastické důsledky.

1. Podobně jako jsou lidé hubení a tlustí, lze je též dělit na šťastné a nešťastné.
2. Hmotnost i štěstí lze soustředěným úsilím vychýlit. Do několika měsíců se však vrátí na původní úroveň.
3. Když nešťastník získá bohatství, přibude mu důvod k neštěstí. (Taková zodpovědnost!)
4. Když šťastlivce kousne krokodýl, má o důvod k radosti navíc. (Nový náhled na svět!)
5. Bůh má smysl pro humor.

Prťavý mizera

Jestliže Gawdat svůj termostat přece jen nastálo vychýlil, znamená to jen tolik, že si sám pro sebe přeformuloval východní nauky a pomocí grafů a logaritmického pravítka znovuobjevil moc přítomného okamžiku. Podle autora stejnojmenné knihy Eckharta Tolleho podléhají nešťastní lidé té části vlastního já, pro niž razí termín „bolavý dvojník“.

Známe ho všichni, bolavý dvojník vám sedí na krku a žvaní. Hlavně o dávných neúspěších a křivdách. Je závislý na průšvizích, takže vás brzy zase do nějakého dostane. Ví, jak vytočit partnerku, takže ji kopnete do achilovky ještě dříve, než si stačíte rozmyslet proč. Kam před tím prťavým mizerou utéct? Do přítomného okamžiku, radí Eckhart. Tam jeho moc nesahá. Zbaveni tíhy minulosti si můžete říkat a dělat, co si namanete. Poletovat jako muška. Vždyť co je to štěstí?

Přečtěte si eseje Lubomíra Hegera:

Přítel NIKOTIN

Chatrná věž ze slonoviny

Jak veliká má být vlastně Amerika?

Malé dějiny politické korektnosti

Tluče Turek Turka

Malé dějiny populismu

 Populismus - ilustrace


Ohodnoťte tento článek
Diskuze