Esej: Umíme si pomáhat - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Esej: Umíme si pomáhat

Antonie Doležalová,
Esej: Umíme si pomáhat
Zdroj: Richard Cortés

Koronavirová pandemie ukázala, že Češi mají dobře vyvinutý smysl pro solidaritu. Můžeme se po sto letech republiky, během nichž si paternalistickou roli uzmul stát, vrátit k tradici nadací?

Lidé mají sklon si myslet, že svět je uspořádán sice nedokonalým, ale přece jen nejlepším možným způsobem. Stát je tady od toho, aby se o nás staral, a daně nejsou než naše utopené náklady, protože vzhledem ke komplikovanosti státní struktury nemůžeme nikdy kontrolovat, co s našimi penězi stát dělá. Jenomže ono to jde i jinak.

Minulé týdny ukázaly, že zatímco vláda nevěděla, kolik má ochranných zdravotních pomůcek v hmotných rezervách, ani nebyla schopná efektivně a s péčí řádného hospodáře zabezpečit jejich zásobování pro nejpotřebnější (zdravotníky, sociální služby a ohrožené skupiny obyvatel), vzájemná mezilidská solidarita a sousedská výpomoc téměř od prvního dne zabezpečovala nákupy starým lidem, vyzvedávání léků v lékárnách, hlídání dětí i to šití roušek.

Někdo řekne – to přece víme, že Češi jsou vždycky štědří, když jde o pomoc lidem zasaženým katastrofou. Jenomže nyní nešlo o několik kliků na mobilu a poslání dárcovské SMS. Je to jako v tom biblickém příběhu o dobrém Samaritánovi – šlo o peníze, čas i pohodlí. Tohle přesně Češi – individuálně, skupinově a lokálně – dělali, zatímco jejich vláda chaoticky pobíhala po tiskových konferencích a budovala vlastní obraz zachránce desetitisíců životů.

Balada ze soutěže

V Čechách se jenom výjimečně vyhlašují soutěže esejů k nějakému ekonomicko-politickému tématu. Když už se vyhlásí, rozhodně neslouží k získání nápadů pro vládu, jak řešit nějakou zapeklitou situaci.

A už vůbec…

Článek je součástí sekce Premium a je dostupný jen pro předplatitele

Už máš předplatné?