Esej: Koláče bez práce - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Esej: Koláče bez práce

,
Esej: Koláče bez práce
Zdroj: Richard Cortés

Pryč jsou doby, kdy se debata o zavedení všeobecného základního příjmu smetla ze stolu s tím, že jde o socialistické, ba komunistické nápady, které jdou proti přirozenému běhu moderního kapitalismu.

I pravicoví a konzervativní myslitelé už zjistili, že celý ekonomický systém se vlivem nových technologií a globalizace změnil natolik, že i koncept nepodmíněného základního příjmu (universal basic income, UBI) začíná dávat smysl. Co víc – možná že jeho zavedení bude nutné jako jedna z efektivních reakcí na proměnu systému v kapitalismus bez práce, jak to už před dvaceti lety ve své prozíravé předpovědi nazval německý sociolog Ulrich Beck.

V posledních dvou letech UBI zkoušelo Finsko, které poskytovalo skupině nezaměstnaných 560 eur měsíčně. Výzkumníci pak sledovali, jak si taková skupina povede ve srovnání s nezaměstnanými, kteří takové peníze nedostávali.

Během čtyřiadvaceti měsíců se zjistilo, že lidé s UBI byli úspěšnější při získávání krátkodobé práce, v průměru pracovali 78 dní v roce. Co je ale hlavní, díky UBI získali sebevědomí a jejich kvalita života a spokojenost nebývale vzrostly.

Finové experiment řádně probrali, ale prozatím ho uložili k ledu, na plošné zavádění UBI se nechystají, zejména proto, že si nikdo nedokáže představit sestavování státního rozpočtu v prostředí UBI, které by zřejmě nahradilo i přímé sociální dávky, jako je například příspěvek na bydlení.

Čím nahradit práci

Do podobného experimentu se teď pouštějí Němci. Sto dvacet lidí bude po dobu tří let pobírat 1200 eur měsíčně, přičemž se bude sledovat nejen to, jak jsou schopni s těmito penězi vyžít, ale také jak se změní…

Článek je součástí sekce Premium a je dostupný jen pro předplatitele

Už máš předplatné?