Dvě národní fronty proti Babišovi. Jakou mají naději na úspěch? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Dvě národní fronty proti Babišovi. Jakou mají naději na úspěch?

,
Dvě národní fronty proti Babišovi. Jakou mají naději na úspěch?

Česká demokratická opozice už se několik měsíců intenzivně zabývá otázkou, jak se co nejefektivněji spojit, aby konečně porazila Andreje Babiše ve sněmovních volbách na podzim 2021. Čeká nás nejspíš přetahovaná o místa na společných kandidátkách.

Když se letos na jaře čelní politici STAN a Pirátů dozvěděli, že europoslanec a vlivný politik Starostů Stanislav Polčák (STAN) přišel s nabídkou možné předvolební spolupráce obou těchto politických formací, zavládlo v jejich sekretariátech zděšení. Piráti to později stvrdili hlasováním v anketě na svém fóru, kde ze 192 členů odmítlo vznik volební koalice s hnutím STAN 60 % hlasujících. Ani mnozí pravicovější členové Starostů v regionech nejsou z možnosti spolupráce s Piráty vůbec nadšení a raději by volili ODS. 

Přesto má „liberálnÍ” koalice Pirátů a STAN smysl. Stejně jako ‚konzervativnější” formace ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Lidovci se navíc s občanskými demokraty baví o blízké spolupráci už minimálně rok. Avizovaný odchod Miroslava Kalouska z vysoké politiky navíc otevírá dveře do této koalice i topce.

Pokud vzniknou dvě uskupení vždy s jednou silnější partají, nemusí tyto strany skoro vůbec řešit takzvanou sčítací klauzuli, která v našem ústavním právu zůstala jako relikt opoziční smlouvy. Samotná ODS totiž bude na základě nejnovějších průzkumů atakovat hranici 15 %, která je nezbytná pro vstup tří koaličních stran do sněmovny. Společně s TOP 09 a KDU-ČSL může tato formace dosáhnout dokonce až na 25 %. 

Piráti by také při samostatné kandidatuře do voleb cílili minimálně na 15 %. Při spolupráci se Starosty jim přitom sčítací klauzule nařizuje zisk alespoň 10 %, což by pro tuto dvoukoalici měla být hračka. Spíš bude atakovat dvojnásobek, tedy 20 %. 

Společná kandidatura názorově blízkých stran ve dvou blocích má i další výhody vyplývající z českého volebního systému. Ten obecně přeje spíše silnějším stranám, které při přepočtu hlasů na mandáty potřebují na jedno poslanecké křeslo méně hlasů než menší strany, které se zase na jedno místo ve sněmovně „více nadřou”.

Jisté je, že v těchto dvou potenciálních koalicích budou za delší konec provazu tahat menší strany. Obecně totiž hrozí, že bez společné kandidátky se silnější partají ze sněmovny úplně zmizí. Budou tak muset při dohadování o pořadí na kandidátkách hodně ustupovat. Špičky STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se tak na společných kandidátkách mohou objevit až relativně nízko a reálnou naději dostat se do sněmovny budou od nich mít jen jednotlivci. Prim si zahrají ODS a Piráti. 

Mezi jejich lídry se také s největší pravděpodobností rozhodne o tom, kdo se v povolebním vyjednávání postaví Andreji Babišovi jako společný kandidát demokratické opozice na premiéra. Zda to bude Petr Fiala, nebo Ivan Bartoš. Zatím má do premiérského křesla blíže šéf Pirátů. 

Andrej Babiš by tak snadno mohl příští rok na podzim dopadnout jako Jiří Paroubek v roce 2010. Sice by volby vyhrál, ale vládu se stále slábnoucími sociálními demokraty a komunisty už by nesložil. Většinu ve sněmovně by zřejmě získala právě středopravicová opozice, což vyplývá i z aktuálních průzkumů. 

Demokratická opozice je na tom totiž nyní lépe než ve volbách 2017, na rozdíl od vládních stran. Agentura Kantar při posledním průzkumu přisoudila Pirátům, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 až 47 procent. K většině jim tedy chybí už málo. Záleží však na tom, jestli si opozice nezkazí renomé oním přetahováním o posty na kandidátkách či jakýmkoliv nejednotným vystupováním před volbami. Toho bude chtít Andrej Babiš s chutí využít.

Dvě národní fronty proti Babišovi. Jakou mají naději na úspěch?
4.3 (85.45%) 11 hlasování
Diskuze