Daniel Gros: Za populismus nemůže globalizace

04. června 2016, 08:00 - Daniel Gros
04. června 2016, 08:00

Na obou stranách Atlantiku je na vzestupu levicový i pravicový populismus. Ve Spojených státech je jeho nejviditelnějším nositelem Donald Trump, předpokládaný prezidentský kandidát Republikánské strany. V Evropě existuje řada odnoží – od španělské levicové strany Podemos až po pravicovou francouzskou Národní frontu – jimž je společný odpor ke středovým stranám a establishmentu obecně. Čím lze vysvětlit tuto sílící revoltu voličů vůči zavedeným pořádkům?

Převažující názor říká, že rostoucí populismus představuje vzpouru „těch, kdo prodělali na globalizaci“. Podle této logiky uskutečnili vedoucí představitelé v USA a v Evropě řadu kol liberalizace obchodu, čímž vyprázdnili domácí výrobní základnu a snížili dostupnost dobře placených míst pro málo kvalifikované zaměstnance, kteří teď mají na výběr mezi dlouhodobou nezaměstnaností a podřadnými pozicemi v sektoru služeb. A protože už toho mají plné zuby, odmítají zavedené strany, které podle nich stojí v čele tohoto „projektu elit“.

Toto vysvětlení by se na první pohled mohlo zdát přesvědčivé. Koneckonců je pravda, že globalizace zásadně proměnila ekonomiky a přesunula málo kvalifikovaná pracovní místa do rozvojového světa – kterýžto argument populisté nikdy neopomenou zdůraznit.

Vzdělání a práce

Dosažené vzdělání navíc silně koreluje s příjmy a výkonem na trhu práce. Téměř všude na světě platí, že lidé s vysokoškolským diplomem budou nezaměstnaní s mnohem nižší pravděpodobností než lidé bez středoškolského vzdělání. V Evropě existuje u vysokoškoláků v průměru třikrát vyšší pravděpodobnost nalezení pracovního místa než u lidí, kteří nedokončili střední školu. A mezi zaměstnanými pobírají lidé s univerzitním vzděláním mnohem vyšší mzdy než jejich méně vzdělaní kolegové.

Kdyby však tyto faktory vysvětlovaly vzestup populismu, pak by se musely v posledních několika letech zintenzivnit a situace a vyhlídky málo kvalifikovaných zaměstnanců by se zhoršovaly rychleji než v případě jejich kvalifikovaných protějšků. A to se jednoduše neděje, zejména v Evropě.

Pomáhat uprchlíkům je těžké, protože jich je příliš, tvrdí dalajlama. Čtěte:

Dalajlama: Uprchlíkům se má pomáhat, ale je jich v Evropě příliš

Vyšší vzdělání poskytuje značné výhody na trhu práce už dlouho. Podle dostupných dat je „mzdová prémie“ pro zaměstnance v povoláních vyžadujících vysokou úroveň vzdělanosti v posledních deseti letech v Evropě zhruba konstantní. V některých zemích se sice zvýšila (Německo a Itálie), v jiných ale klesla (Francie, Španělsko a Velká Británie). Také rozdíl v míře zaměstnanosti mezi vysoce a méně vzdělanými zůstává relativně neměnný, a méně vzdělaní lidé se dokonce v posledních letech mírně dotáhli.

A posledním hřebíčkem do rakve vysvětlení, že vzestup populismu v Evropě souvisí s globalizací, je skutečnost, že podíl málo kvalifikovaných zaměstnanců (tedy těch, kteří nemají ukončené středoškolské vzdělání) rychle klesá. Na přelomu století byl počet málo kvalifikovaných zaměstnanců o více než polovinu vyšší než počet absolventů univerzit. Dnes absolventi univerzit nad málo kvalifikovanými zaměstnanci téměř převažují; podle výše popsané logiky by se tedy měl podíl voličů podporujících strany zaměřené proti globalizaci snižovat.

Sever a jih

Jednoznačné ekonomické vysvětlení složitého politického jevu je jistě lákavé. Taková vysvětlení však málokdy bývají přesná. Vzestup populismu v Evropě není výjimkou.

Vezměme si situaci v Rakousku. Tamní ekonomika je poměrně silná a opírá se o jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě.
Přesto se Norbertu Hoferovi, lídrovi pravicové populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), podařilo minulý měsíc v prvním kole prezidentských voleb porazit konkurenty z obou středových zavedených stran. Hoferovým hlavním tématem bylo přistěhovalectví. Přitažlivost Hoferovy protipřistěhovalecké rétoriky je výmluvná a odráží širší trend vyskytující se v celé severní Evropě.

Naproti tomu v jihoevropských zemích jsou populistické ekonomické argumenty vlivem přetrvávajícího dopadu krize eura mnohem silnější. Proto se tam největší podpoře těší levicové populistické strany slibující například daňové úlevy pro špatně placené zaměstnance. Nejextrémnějším případem je levicová řecká strana Syriza, která se loni dopracovala k volebnímu vítězství díky slibům, že ukončí úsporná opatření. Jakmile se dostala k moci, musela samozřejmě ze své rétoriky ubrat a přizpůsobit své plány realitě.

Označovat vzestup populismu v Evropě za vzpouru těch, kdo prodělali na globalizaci, není jen zjednodušující, ale přímo zavádějící. Máme-­li omezit vzestup potenciálně nebezpečných politických sil v Evropě, musíme pochopit, co je skutečně jejich hnacím motorem. I kdyby bylo vysvětlení složitější, než se nám líbí.

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Valorizace 2018: kolik si od ledna důchodci polepší?
Jak se bude v roce 2018 počítat čistá mzda v ČR a jak na Slovensku?
Kdy budou jarní prázdniny ve vašem okrese?
Až 50 % můžete ušetřit při odesílání balíků do zahraničí. Kde a u koho?
Jak dlouho ještě cena bitcoinu poroste?
Auta
Mazda MX-5 dostala motor 1.5 Turbo. Má 210 koní 268 Nm
Dacia Duster opět bohatým bere a chudým dává (první jízdní dojmy)
McLaren Senna je extrémní okruhový nástroj za 22 milionů. Už je vyprodaný
Retro: Lamborghini LM002 měl být původně stíhací off-road pro armádu
Renault-Alpine A110 bude zábavné a rychlé auto. I s automatem
Technologie
Panelové prostředí přináší multitasking do betaverze e-mailu Outlook.com
AOC ohlásil herní monitory Agon³ s 0,5ms odezvou. Staví na prohnutých TN panelech s HDR
Další hudební půjčovna v Česku. Amazon Music chce ohrozit pozici Spotify
Apple chce koupit Shazam za 400 milionů dolarů
Instagram testuje samostatný komunikátor. Chtěl by chat oddělit od hlavní sociální sítě
Hry pro příležitostné hráče