Covidové bolestné pro důchodce – kdy se v Česku zase začne dělat politika? - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Covidové bolestné pro důchodce – kdy se v Česku zase začne dělat politika?

,
Covidové bolestné pro důchodce – kdy se v Česku zase začne dělat politika?
Zdroj: Mladá fronta

Pár tisícovek pro penzisty, a tolik křiku kolem toho. Cožpak opravdu platí, že kdo dostane od vlády peníze, bude vládní strany automaticky opět volit? A jak jinak se dělá politika než skrze vylepšování života voličů, což zahrnuje i zvyšování mezd, dávek a životní úrovně vůbec?

Plánovaný příspěvek důchodcům, který kvůli zvýšené zátěži během koronakrize a rostoucí inflaci po krizi chystá česká vláda, je interpretován jako přímý úplatek voličům. Když se předtím zvyšovaly platy ve státní správě a platy učitelům, úplatek to nebyl? A také přece rozhodně neplatí, že čeští učitelé a úředníci kvůli tomu volí Andreje Babiše. Je to s penzisty jinak?

Hnutí ANO volilo jeden a půl milionu lidí, z toho čtyřicet procent lidí nad 60 let. Nějakých šest set tisíc českých důchodců tedy slyšelo na slib Andreje Babiše, že dostanou přidáno pět set korun měsíčně a k tomu slevy na vlaky a autobusy. Všeobecně se má za to, že díky tomu Babiš vyhrál volby. Ale to je jen polovina pravdy: Babiš totiž přetáhl starší voliče ČSSD (sociální demokracie získala jen 9 procent všech volících důchodců) a KSČM (13 procent volících důchodců), dohromady jich bylo skoro 300 tisíc. Tyto strany měly sociálních slibů také dost a dost. ČSSD a KSČM nedostaly šanci, protože jim, jejich osobnostem, voliči už nevěří, ne proto, že nemají program sociálních „úplatků“. ČSSD měla čtyři roky premiéra a důchody byly hluboko pod průměrem EU, na úrovni třinácti tisíc čistého, a to v době, kdy průměrný plat dosahoval téměř třiceti tisíc korun hrubého. Zvýšení důchodů zajistila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), komunikačně ji ale zastínil ministr financí Andrej Babiš (i když zpočátku růst důchodů odmítl), který za lidmi chodí a rozumí jim. Volby vyhrál Babiš, ne jeho finanční sliby.

Babišova vláda už důchody zvedla, čtyři či šest tisíc korun navíc, které teď navrhuje, přidají důchodcům do rozpočtu tři sta padesát až pět set korun měsíčně. To vyrovná inflaci, která vyskočila ke čtyřem procentům, což je třetí největší číslo v koronakrizové Evropě. Žádné velké rozdávání a rozhazování se tedy nekoná, jde spíše o gesto dobré vůle a ta se v současné mediálně a symbolicky řízené politice počítají nejvíce. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová teď bojuje v médiích o to, aby případné zásluhy gesta dobré vůle připadly ČSSD, bude to ale marný boj, protože za rok před volbami už nebude stačit být mezi lidmi tak jako Andrej Babiš.

Náklady na jednorázový příspěvek za přežití doby koronakrize pro důchodce se v nejvyšší variantě blíží 18 miliardám korun. Je pozoruhodné, že tento vysoký náklad dnes nepřipomínají vládě jenom pravicové a středové strany, ale i komunisté, kteří drží vládu u moci a kteří s výdaji na sociální účely nemají obvykle problémy. Přídavek penzistům jim nevyhovuje, protože obchází jejich případné zásluhy a bere z plachet vítr jejich sociální politiky. A tak komunisté upozorňují na to, že se někde musí škrtat, ale i na to, že pomoc potřebují mnohem potřebnější, samoživitelky a lidé s handicapem. Nicméně je jasné, že má-li návrh projít sněmovnou, udělají komunisté všechno pro to, aby se do něj a do jeho domýšlených volebních souvislostí ještě hodně otiskli.

Zatímco tento střet KSČM s vládním tandemem je klasický politický boj o voliče, kritika středopravé části sněmovny jím bohužel není. Mluvit o úplatku pro důchodce je sice vcelku správným odsouzením populistické nekoncepčnosti vládní politiky, protože změnit je třeba celý systém vyplácení a tvorby důchodů, ne jen přihazovat od boku nárazově peníze, ale je to také určité ponižování soudnosti důchodců, kteří jsou argumentem „my vám peníze, vy nám hlasy“ odsuzováni do role přihlouplých lidských automatů, které slyší jen na číslice a zvonění korun. Jeden populismus nahrazuje druhý, alternativa jiného programu mířeného také na důchodce nikde.

Politika je ale bojem o alternativy, o možnosti, z nichž si voliči mohou vybrat. Z čeho ale mají vybírat lidé staršího věku, kterým třeba už hodnotové války a různé koncepční ideologické spory nic neříkají, když jim nikdo jiný než Babiš a spol. nic konkrétního nenabízí. Místo řečí o „úplatcích voličům“ by stalo za to využít příležitosti a říct lidem v důchodovém věku, co a jak bude pro ně dělat opozice, reprezentovaná nějakým důvěryhodným obličejem, pokud by se dostala k moci, a proč to pro všechny bude lepší než výplata bolestného za život v covidovém stresu.

Bylo by fajn, kdyby se v Česku zase začala dělat politika…

Covidové bolestné pro důchodce – kdy se v Česku zase začne dělat politika?
3.9 (77.65%) 17 hlasování
Diskuze