Američané zjišťují, že vlastně nepotřebují prezidenta

„Byl jsem zvolen, abych zastupoval zájmy občanů Pittsburghu, nikoli Paříže,” vysvětlil Donald Trump své pohnutky, proč se rozhodl stáhnout z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, přezdívané Pařížská dohoda. Tím zařadil Spojené státy do skupiny dalších zemí upřednostňujících zájmy občanů před zájmy ledních medvědů - Nikaragui, Ruska a Sýrie.

Trumpův výrok by byl docela dobrý mem, kdyby si jeho autoři vybrali jiné průmyslové velkoměsto začínající na „P”. „V našem městě získala 80 procent hlasů Hillary Clintonová,” odvětil vzápětí starosta Pittsburghu Bill Peduto. Pak dodal zajímavější doušek: „Jako starosta Pittsburghu vás chci ujistit, že se budeme i nadále řídit směrnicemi Pařížské dohody v zájmu našich občanů, ekonomiky a budoucnosti.”

Tím se váha debaty přesunula na to, kdo má jaké zájmy a kdo je má hájit. Průzkumy totiž ukazují, že v klimatické změny stabilně věří většina městského obyvatelstva Spojených států, když města produkují asi tři čtvrtiny skleníkových plynů země. Přestože je k tomu federální zákony nemusí odteď zavazovat, jednotlivé státy a města mají v energetické politice značnou váhu a mohou se rozhodnout dodržovat cílové hodnoty samy.

Například Kalifornie, jejíž HDP přesahuje hospodářský výkon Ruska a většiny dalších států, již na jaře oznámila, že bude pokračovat v zelené politice (s ambicioznějšími plány než má OSN) bez ohledu na politiku federální vlády.

Členský příspěvek na fungování Rámcové dohody, který v případě USA činí 15 milionů dolarů, se rozhodl uhradit z vlastní kapsy (či z prostředků nadace Bloomberg Philanthropies) byznysmen a bývalý starosta největšího města USA Michael Bloomberg. „Já jsem z New Yorku a my Newyorčané poznáme, když si někdo vymýšlí,” komentoval ještě během voleb Trumpovy teze, že klimatické změny jsou výmysl a zatěžují Spojené státy „miliardami a miliardami a miliardami“ zbytečných výdajů do budoucna.

Trump hovořil ve skutečnosti o závazku tří miliard, které Barack Obama chtěl věnovat „Zelenému fondu“, čili fondu na podporu zemí v Africe a Jižní Asii, které jako jediné Pařížskými dohodami utrpí vážné ztráty. Tyto prostředky (až na první uhrazenou miliardu) už fond asi nedostane, bude si muset vystačit s osmi miliardami od dalších vyspělých zemí.

Na nedávné Konferenci starostů, na níž jednali demokratičtí i republikánští starostové asi tisícovky amerických velkoměst, zazněl slib, že aglomerace budou pokračovat v redukci skleníkových plynů bez ohledu na federální vládu. Podporu tomuto cíli nyní vyjadřuje i většina kapitánů technologických firem včetně Elona Muska z Tesly, který ještě nedávno seděl v poradním orgánu prezidenta.

Přečtěte si další komentáře autora:

O Kajínkově nevině rozhodlo referendum na Nově

Džihádisté, ve Francii prohráváte

Google zná vzorec štěstí. Je to rovnice o třech proměnných

Trump vzlétl jako chromý kačer