KDY UŽ TAM BUDEME? - Euro.cz

Přihlášení

KDY UŽ TAM BUDEME?

, Martin Hlušek,
KDY UŽ TAM BUDEME?
Zdroj: Euro.cz

Desetiprocentní růst není dlouhodobě udržitelný

Růst hrubého domácího produktu za první čtvrtletí příjemně překvapil většinu odborné veřejnosti. Konečně jsme se dočkali hospodářského růstu, který nezbytně potřebujeme k dosažení konvergence do Evropské unie. Je to počátek nového trendu? Můžeme očekávat ještě vyšší dynamiku naší ekonomiky a závratný růst životní úrovně, který nás v následujících deseti letech přivede na západoevropský standard? Zkušenosti s příjmově chudšími zeměmi Evropské unie ukazují, že ekonomická konvergence je dlouhodobý proces. Na základě ekonomických výsledků západoevropských zemí od roku 1960 a startovních podmínek České republiky v roce 1990 lze odhadnout, že růst české ekonomiky bude v následujících čtyřiceti letech předbíhat růst unie v průměru pouze o jedno procento ročně. Konvergence z hlediska příjmů tak skutečně potrvá několik desítek let a s největší pravděpodobností bude probíhat podobným tempem i v Maďarsku a Polsku. Z hlediska dlouhodobé konvergence lze rozdíly hospodářských růstů těchto zemí v posledních deseti letech považovat za nepodstatné. Spořit, spořit, spořit. Pojem konvergence pochází z teorie růstu, jejímž průkopníkem je nositel Nobelovy ceny z roku 1987 Robert Solow. Základem této teorie je předpoklad, že při daném stavu technologie jsou zdrojem ekonomického růstu dva faktory – kapitál a pracovní síla. Zatímco krátkodobě může tato modelová ekonomika dosáhnout rychlejšího růstu dosažením efektivnějšího poměru kapitálu a pracovní síly, dlouhodobý růst je dán technologickým vývojem a růstem pracovní síly. Pro méně vyspělé země je charakteristické, že jsou podkapitalizované. Jinými slovy, nedostatek úspor zabraňuje dosažení optimálního poměru kapitálu a pracovní síly. Rychlý ekonomický růst během krátkého časového období by podle tohoto…

Článek je součástí sekce Premium a je dostupný jen pro předplatitele

Už máš předplatné?