Blumenthalova kulinární alchymie - Euro.cz

Přihlášení

Blumenthalova kulinární alchymie

, Benjamin Kuras,
Blumenthalova kulinární alchymie
Zdroj: Euro.cz

Molekulární gastronomie se studuje i na britských univerzitách

Brokolice à la Blumenthal. Zní to krásně jako brokolice z nějakého květnatého údolí zvaného Blumenthal. No a je to zase jedna z jednoduchých, ale geniálních britských specialit od Michelinova tříhvězdičkového kuchaře Hestona Blumenthala, jehož restauraci The Fat Duck ve vesnici Bray v hrabství Berkshire už několik kritiků označilo za nejlepší na světě. Blumenthalova brokolice se dělá jen z brokolicových floretek, se stonkem odkrojeným a bez předpaření tak, že se hodí do střední teplotou rozehřátého až nepatrně čoudícího olivového oleje. Přikryje se víkem a nechá se pár minut dusit, do doby, kdy brokolice začne vypouštět páru. Odkryje se a protřese, aby se každý kousek dobře obalil olejem. Štědře se osolí a opepří a přidá se máslo. Opět se přikryje a dusí na středně silném ohni dalších deset minut. Vše bez vody. To byl recept základní, plný překvapivě zvýrazněné přírodní brokolicové chuti. Jakmile jsme si jej jednou vychutnali takto „nahý“, můžeme jej „přiodět“ (vizte recept) Stonek brokolice se, prosím, nevyhazuje, není to potrava podřadná ani odpadek vhodný jen pro králíky. Potřebujeme jej jen oloupat, to je odříznout z něho pár milimetrů slupky, a zacházet s ním jako s další chutnou zeleninou: posekanou a přidanou do zeleninových polévek, pařenou vcelku a pak za měkka pojídanou s nějakou holandskou omáčkou podobně jako chřest. nebo rozmixovanou na pyré a podávanou jako příloha. A dokonce i chroupanou za syrova, kdy chutná skoro jako kedluben.
Brokolici už opustíme, ale zato si povíme něco o Hesteru Blumenthalovi. Není to…

Článek je součástí sekce Premium a je dostupný jen pro předplatitele

Už máš předplatné?