Zkuste si to znovu, bastardi! - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Zkuste si to znovu, bastardi!

, Jan Skřivánek,
Zkuste si to znovu, bastardi!
Zdroj: Euro.cz

Proměny návrhu Světového obchodního centra svádějí k úvahám o povaze dnešní Ameriky

Přepracovaný projekt nového mrakodrapu newyorského Světového obchodního centra získal řadu nelichotivých přezdívek, z nichž „věž strachu“ je ještě publikovatelná. Jmenuje se ale Věž svobody. S původním návrhem, kterým Daniel Libeskind před třemi lety zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, má nedávno představená stavba společnou už jedině svou výšku. Její špice, či spíše střešní anténa, bude sahat do výšky 1776 stop (541 metrů), odkazující na rok podpisu Deklarace nezávislosti. Vlastní budova, bez antény, přitom bude stejně vysoká jako věže zničených Dvojčat. Tím jsou však veškerá vznešená symbolika a duchovní přesah vyčerpány. Jinak jde o tuctový mrakodrap, který je zajímavý jedině tím, kolik pozornosti je věnováno bezpečnostním opatřením.

Obří skleníky a brutání krychle

Že nebude možné Libeskindův projekt uskutečnit v podobě, se kterou zvítězil, bylo zřejmé celkem záhy. Jeho vize mrakodrapu jako obřího skleníku s rozsáhlými zelenými plochami a vzrostlými stromy byla sice emocionálně velmi působivá, prakticky však téměř nerealizovatelná. Developer Larry Silverstein měl navíc k projektu od začátku přísně pragmatický přístup a spíše než o architekturu nesoucí v sobě poselství o nezdolnosti americké lásky ke svobodě mu šlo o to maximalizovat ekonomický potenciál stavby. Tedy vměstnat do ní co nejvíce pronajímatelných kancelářských ploch.

První pozměněná verze Věže svobody, představená koncem roku 2003, přesto dopadla překvapivě dobře. Na projektu však již bylo znát, že Libeskind pouze asistuje Silversteinovu architektovi Davidu Childsovi z firmy Skidmore, Owings & Merrill (SOM), která staví výškové administrativní budovy po celém světě. Nejzajímavějším prvkem navrhovaného mrakodrapu byla farma větrných elektráren na střeše. Další přepracování nařídil guvernér státu New York Georg Pataki poté, co policejní analýza bezpečnostních rizik upozornila na nedostatečnou ochranu proti útoku autem plným výbušnin.

Nový projekt proto počítá nejen s posunutím dále od okolních ulic, ale i s tím, že základnu mrakodrapu bude tvořit masivní, šedesát metrů vysoká betonová podnož, ve které nemají být téměř žádná okna. Jen pro představu: to je přibližně výška dvou desetipatrových panelových domů na sobě. Půdorys mrakodrapu bude mít shodné rozměry, šedesát krát šedesát metrů, takže nad oběma památníky v místě původních věží se bude tyčit betonová krychle dosti obludných rozměrů.

Tvarovaná strachem

Symbol svobody, jehož nejvýraznějším znakem je obava z napadení? Zvláštní představa, jež možná evokuje hlubší zamyšlení nad svobodou v dnešním světě. Kritik New York Times Nicolai Ouroussoff neváhal projekt přirovnat ke stavbám Hitlerova architekta Alberta Speera. „Je to přesně ten typ noční můry, o které vládní úředníci vždy prohlašovali, že se zde nesmí stát: nedobytná věž opevněná proti venkovnímu světu. (…) Ať tak nebo tak, ve světě to bude vnímáno jako mrazivé vyjádření toho, jak se naše identita mění v kontextu po 11. září. (…) Věž svobody ztělesňuje, svým způsobem, svět tvarovaný strachem.“

V rámci druhého kola úprav došlo také k dalšímu zjednodušení architektury mrakodrapu. Větrné elektrárny nahradila další patra kanceláří a místo hranolu pootočeného kolem středové osy byl zvolen hranol s částečně seříznutými rohy. Výsledek je téměř stejný jako původní návrh SOM, který v létě 2002 Newyorčané rozhořčeně odmítli. Představa, že by na Ground Zero mohla vyrůst docela obyčejná administračka, se tehdy zdála být nepřijatelná. Někdejší diskuse, jak a zda vůbec na tomto místě stavět, ale znějí dnes už téměř neskutečně.

Vztyčený prostředník

Neuvěřitelné je, že u celé věci Silversteinovi a Childsovi stále ještě asistuje i Libeskind, který přitom developera loni žaloval kvůli svému honoráři. Při představování nového projektu koncem června se však dokonce nechal slyšet, že je lepší než ten minulý. Betonový podstavec prý bude tvořit působivý kontrapunkt k odhaleným základům Dvojčat. „Vyjadřuje přesně podstatu tohoto místa. Věž se vztahuje k památníku a zdvihá se vzhůru symbolickým způsobem,“ prohlásil Libeskind.

Přepracování projektu bude patrně znamenat, že se stavba protáhne minimálně o dva roky. S jejím dokončením se nyní počítá v roce 2010. Celkové náklady jsou odhadovány na 1,5 miliardy dolarů. Úřad guvernéra již oznámil, že si ve věži najme kanceláře. Vzhledem k tomu, jak moc je stavba chápána jako potenciální terč, je ovšem možné, že s pronájmem plánovaných 69 pater kancelářských prostor budou problémy. V nedávném průzkumu například až 52 procent Newyorčanů tvrdilo, že by práci v nové věži odmítlo.

Svým způsobem je možná celý projekt z velké části obětí svého jména. Na snaze minimalizovat bezpečností rizika a maximalizovat ekonomickou výnosnost není koneckonců nic špatného. Kdyby navrhovaný mrakodrap nebyl nazýván zrovna Věží svobody, nikdo by se asi nad přijatými opatřeními nepozastavoval. I pak by se samozřejmě dalo namítat, že na místo s takovým citovým a symbolickým významem, jako je Ground Zero, se tento typ stavby nehodí, byla by to však přece jen jiná diskuse.

V současné podobě věž až příliš svádí k úvahám o povaze dnešní Ameriky, o tom, co je onou svobodou vlastně míněno. Těžko si pomoci, ale navrhovaný mrakodrap lze chápat i jako prostředníček vztyčený teroristům: Zkuste si to znovu, bastardi! Jak velký to posun od původního návrhu věže, která měla být podobně jako Socha svobody majákem nové naděje. Postavit znovu Dvojčata, stejná, jen o pár pater vyšší, jak nedávno navrhl Donald Trump, by nakonec možná bylo čistší řešení.

(Reprodukce návrhů naleznete v tištěné verzi magazínu E8.)

Poražení

Dvojčata

Tak vyhlíželo Světové obchodní centrum ještě 11. září 2002 ráno. Mezi návrhy, jak místo oživit, patřila i myšlenka postavit znovu téměř totožné věže.

Náměstí paměti

Richard Meier & Partners Architects
Architekt návrhu na přestavbu Pankrácké pláně Richard Meier na projektu spolupracoval mimo jiné též s Peterem Eisenmanem, autorem nedávno odhaleného berlínského památníku obětí holocaustu. Na místě Dvojčat by vzniklo prostorné náměstí, které by vymezovaly dvě „mřížovité“ buodovy tyčící se do výšky 1111 stop (339 metrů). Podle Meiera by měly symbolizovat ruce chránící náměstí pod sebou.

Věže kultury

Think Design
Ve finále soutěže se rozhodovalo mezi Libeskindovým návrhem a projektem Věží kultury od newyorského ateliéru Think, jenž byl považován za favorita. Světové obchodní centrum mělo být podle jejich návrhu nahrazeno Světovým kulturním centrem. Architekti počítali s tím, že vztyčí Dvojčata znovu, ale pouze v podobě otevřených konstrukcí, do nichž budou zavěšované budovy různých kulturních institucí.

Spojené věže

United Architects
Společný projekt několika progresivních ateliérů, mezi nimi též britských Foreign Office Architects, jejichž výstava je momentálně k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. Kolem základů Dvojčat měl vyrůst věnec pěti dynamicky tvarovaných věží, z nichž nejvyšší by sahala do výše 1620 stop (494 metrů). V místě jejich spojení, přibližně v úrovni šedesátého patra, měla vzniknout rozsáhlá promenáda s obchody, kulturními centry i parky.

Světové obchodní centrum

SOM
Projekt ateliéru Skidmore, Owings & Merrill byl ze soutěže stažen, když společnost angažoval hlavní investor obnovy Ground Zero Larry Silverstein. Pokroucené věže nového Světového obchodního centra by korunovala visutá parková promenáda s panoramatickým výhledem na město. Uvnitř navrhované stavby mělo být dohromady 32 akrů parků a kulturních ploch, dvakrát tolik, kolik měla činit zastavěná plocha základen věží.

Světové obchodní centrum

Foster & Partners
Fosterův ateliér na projektu spolupracoval s britským sochařem Anishem Kapoorem. Nová Dvojčata se k sobě měla naklánět v „něžném polibku“. V místech setkání obou věží by vznikly vyhlídkové plošiny, kavárny a veřejná prostranství, vše v parkové úpravě. Konstrukce stavby měla vycházet z inovativního trojúhelníkového rastru.