Život gurmána - Euro.cz

Přihlášení

Život gurmána

, Zdeněk Fekar,
Život gurmána
Zdroj: Euro.cz

Od šrotu až na potravinářské výsluní

Třebaže se chlapec narodí do zlých časů, vlastní pílí se vypracuje až k triumfu zpodobněnému vlastní silnou firmou. Přesně tak vypadá životní příběh dnešního šéfa představenstva holdingu Delta pekáren Marko Paříka (57).

Od kolébky podnikatelem

Narodil se v poválečném srpnu do továrnické rodiny. Strojírenská továrna Bratří Paříkové v Napajedlích slušně prosperovala, ale únorový puč o tři roky později podnikatele v zemi vykázal do kategorie nežádoucích. Také Paříkovi odešli raději do ciziny a doslova prošli kontinentem – z Rakouska do Lucemburska, kde Marko odmaturoval, a ve svých dvaceti začal studovat ekonomii a politologii v Paříži. V šedesátých letech se rodina usadila v Bruselu. „Nastoupil jsem do banky a tam jsem se šíleně nudil,“ upřímně hlásí Marko Pařík. Naštěstí jej brzy oslovil jeden z klientů podnikající v obchodu s kovovým šrotem. „To se mi fantasticky líbilo. Asi třináct let jsme demolovali belgické doky, které se tehdy jeden po druhém zavíraly,“ vzpomíná. Už tehdy ale položil základy svého současného potravinářského impéria. S bratrem Jaroslavem Michaelem koupil ovocnářský sad. Nerentabilní prodej sklízeného ovoce brzy vystřídalo řešení: jejich firma Avieta začala vyrábět mražené vafle plněné višněmi.

Návrat s Delvitou

A právě vafle se postaraly o návrat domů. Avieta totiž byla dodavatelem významného obchodního řetězce Delhaize. Právě bratry Paříkovy si firma vybrala pro svoji expanzi na nové trhy. Jméno supermarketů Delvita vzniklo právě kombinací názvu mateřského řetězce a firmy Avieta.
„Moc se nám sem nechtělo,“ přiznává Pařík. Slušnou existenci v Belgii teď měl vystřídat nový začátek v nejistém prostředí. Přesto ale belgickou firmu prodali a začali se věnovat českému byznysu. „Věděli jsme, že potravinářství je obor, kde personál zná pojem ‚muset‘; v minulosti nebylo možné, aby socialistický dělník nedostal čerstvý chleba,“ vysvětluje Pařík s lehkou ironií. „Bylo jasné, že přijdou obchodní sítě, a proto musíme vytvořit komplex firem.“ Vedle pekáren skupovali Paříkové mlýny a v počátcích byla Delvita hlavním distribučním kanálem. (Když rostoucí pekárenský holding začal dodávat konkurenčním řetězcům, Paříkové prodali své podíly v Delvitě, aby předešli konfliktu zájmů – Marko je ale dodnes jejím čestným viceprezidentem.)

Češi jsou skvělí šéfové

Firma Delta pekárny sídlí v Brně a dnes kontroluje zhruba čtvrtinu trhu. „Lidé se pořád musí učit a být seriózní i za značně katastroficky nízké platy, které tady panují,“ dodává Pařík. Domácí trh zatím nedovoluje platit pekařům konkurenceschopnou mzdu – a tak se branže často potýká s nedostatkem schopných lidí.
„Opravdu fantastický je ale český management,“ tvrdí naprosto vážně šéf Delta pekáren. Podle něho se Češi oproti „zápaďákům“ snaží proniknout řešeným problémům až do morku kostí. „Jsou šíleně pracovití, precizní, mají úroveň a nebojí se srovnání se zahraničím,“ vyjmenovává přednosti tuzemských manažerů, na které nedá dopustit. „U nás pracují jenom Češi,“ říká se slyšitelnou hrdostí.

Strategický Evropan

Ačkoliv firmu vlastní dva bratři, její rodinnou budoucnost neplánují. „Nechci podnik za každou cenu prodat, ale na Západě má cenu jenom tehdy, když existuje kupec,“ shrnuje svůj postoj Pařík. Na obzoru je pravděpodobný vznik ještě silnější skupiny spojením s pekárnami konkurenčního Ramillu (EURO 41/2002).
Sám Pařík dneska spatřuje svoji hlavní roli ve firmě v rozhodování o dalších strategiích. Výhled spojení s významným konkurentem, na který měl šéf Delta pekáren nezanedbatelný vliv, posiluje postavení firmy v očích zahraničního kapitálu. Což je potřeba. „Náš trh je malý, musíme myslet středoevropsky,“ říká muž, který sám sebe považuje především za Evropana. V okolních zemích vidí pro své pekárenské firmy velkou příležitost.

Konkurent hamburgerů

„Mimořádně citový vztah mám k paneriím,“ přiznává. Pod značkou Paneria před dvěma lety začala firma budovat síť gastronomických provozoven. Dnes je panerií čtyřicet a jejich roční obrat dosahuje dvou set milionů korun. V prodeji jsou nejen pekárenské výrobky, ale i vlastní těstoviny nebo bagety, kterých v Kladně vyrábí firma pětaosmdesát tisíc kusů denně. Paříkovou ambicí je konkurovat zdravějším stravováním i takovému molochu, jako je McDonald’s. „Bůček nikdy nebudu prodávat, ale vínečko, to jo,“ bezděčně charakterizuje Pařík svůj, pro Francouze tak typický, smysl pro dobré jídlo.
S šéfem fastfoodového řetězce se mimochodem znají dobře. „Těší mě mít takového soupeře. Navíc my mu to rozhodně neulehčíme,“ směje se generální ředitel McDonald’s Martin Dlouhý, podle něhož se obě firmy nemohou příliš ohrožovat, protože podnikají v trochu jiném segmentu a v gastronomii je stále spousta místa. Jakým soupeřem podle něho Pařík je? „Je to příjemný společník, vysloveně z něho tryská životní energie. Rád věci dělá, nejen o nich filozofuje, navíc je poměrně velký optimista,“ shrnuje Dlouhý.