Menu Zavřít

ZASE JDE O PENÍZE

8. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Z kontextu vytržené informace nejsou důkazy

BRAND24

Pan Alfred Augustin se s podporou advokátky své firmy v článku Státní tunel (EURO 25/2001) pohoršuje nad tím, že v případě prodeje akcií AliaChemu byli údajně poškozeni minoritní akcionáři tím, že Unipetrol odkoupil od AliaChemu jím držené vlastní akcie za nižší cenu, než za jakou je koupit měl. Své tvrzení dokazuje několika z kontextu vytrženými informacemi o vývoji cen akcií AliaChemu koncem loňského a počátkem letošního roku. Je velmi snadné uvést je na pravou míru:
1. Pan Augustin má pravdu, že se Unipetrol v listopadu 2000 prostřednictvím své dceřiné společnosti podílel na koupi 49,25 procenta akcií AliaChemu od nuceného správce společnosti Chemapol s kursem 15,42 Kč. Cena obsahovala prémii za koupi rozhodujícího balíku akcií. Pan Augustin sám v článku připouští, že cena závisí na velikosti balíku.
2. Pan Augustin má dále pravdu, že Unipetrol odkoupil od AliaChemu 16,56 procenta jeho akcií v kursu 6,50 Kč.
3. Pan Augustin už ale nemá pravdu, když naznačuje, že Unipetrol mohl ovlivnit podmínky soutěže na koupi akcií od AliaChemu, a že proto soutěž byla zjevně formální, s velmi krátkou lhůtou a prakticky žádnou publicitou, bez možnosti provést due diligence. Faktem je, že o vyhlášení obchodní veřejné soutěže rozhodlo původní představenstvo dne 25. října 2000 (kdy v něm zástupci Unipetrolu ještě dávno nebyli), že informace o soutěži byla zveřejněna ve dvou celostátně distribuovaných denících (MF Dnes 2. listopadu 2000 a Hospodářské noviny 6. listopadu 2000) a po lhůtě pro podání nabídek, která vypršela 1. prosince 2000, byl o vyhodnocení výsledků soutěže pořízen notářský zápis.
4. Pan Augustin se kromě toho mýlí, když tvrdí, že Unipetrol měl za 16,56 procenta akcií AliaChemu zaplatit více než tržní cenu, protože jejich koupí dosáhl ve společnosti dvoutřetinové většiny. Balíky 49,25 procenta a 16,56 procenta rozhodně samy o sobě neskládají dvoutřetinový podíl.
5. Pan Augustin je špatně informován, když naznačuje, že Unipetrol ve snaze lacino nakoupit manipuloval s cenou akcií AliaChemu na trhu. Burzovní kurs stokorunových akcií se dlouhodobě pohyboval pod šesti korunami, od října 2000 byl dokonce kolem čtyř korun. Cena, kterou Unipetrol zaplatil AliaChemu v prosinci za jeho vlastní akcie (6,50 Kč), tak byla vyšší než cena dosahovaná na veřejném trhu. Totéž lze ostatně říci i o kursu pro povinný odkup, který byl vyhlášen 27. prosince (6,60 Kč).
6. Sečteno a podtrženo, pan Augustin se mýlí, když tvrdí, že akcionáři AliaChemu byli Unipetrolem poškozeni. AliaChem své akcie musel prodat a dostal za ně lepší než tržní cenu. Ostatně pan Augustin a jeho firma se mohli do soutěže na koupi akcií v držení AliaChemu přihlásit a nabídnout více. Pak by si mohl s ostatními akcionáři zatleskat, že AliaChem utržil víc, než mu nabízel Unipetrol.
Nevadí mi, že text pana Augustina v týdeníku EURO vyšel. Ať si v rubrice Hyde Park stejně jako v řečnickém koutku stejnojmenného londýnského parku každý říká, co chce, bez ohledu na fakta.
Nevadí mi, že se v textu hovoří o potřebě ochránit minoritní akcionáře.
Vadí mi ale, že jsou přitom zamlčována některá fakta. A vadí mi, že se za minoritní akcionáře bere minoritní akcionář, který se společnostmi AliaChem a Unipetrol vede právní spory – a samozřejmě že jde o peníze. Krásná slova o pravidlech hry se tudíž obracejí v prach.
A o tom, že text vyšel dva dny před valnou hromadou AliaChemu, se mi ani nechce zmiňovat, jistě je to náhoda, autor to nezamýšlel, prostě to tak vyšlo…

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).