Zámecká grácie - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Zámecká grácie

, Milan Ballík,
Zámecká grácie
Zdroj: Euro.cz

Dodnes je to největší pěstitel hroznů v republice

Veldespurch, jak se v hluboké minulosti Valtice nazývaly, má v dějinách moravského vinařství zvláštní postavení. Díky své poloze na samotné hranici s Rakouskem – novodobé hranici – patřil vlastně až do počátku dvacátých let století dvacátého „na druhou stranu“, do Dolních Rakous. Takže to, co se odehrávalo na území katastru dnešních Valtic, bylo povětšině v režii Lichtensteinů, kteří tam působili bezmála šest set let.Ta doba znamenala pro rozvoj vinařství v místě mnoho. Ať již zakládáním vinohradů a modernizací pěstebních procesů, budováním zpracovatelských a ležáckých kapacit. Už v roce 1430 vznikl zámecký sklep s možností uložit zde až 650 tisíc litrů vína. O dvě stě let později potom známý sklep křížový, kam se vmístí dokonce přes jeden milion litrů.Valtická vína si tehdy i přes nejednoduchou pozici v obklíčení dolnorakouských konkurentů našla cestu na stoly šlechty ve Vídni, Praze i slezské Vratislavi.
K jedním z významných počinů v „lichtensteinské“ etapě patří založení spolku pro zemědělství a vinařství. Vznikl někdy v polovině XIX. věku a krom jiného se zabýval, řečeno dnešní terminologií, podporou prodeje valtických vín.
Později, před první válkou, byl ve Valticích snad jediným „průmyslem“ vinařský zpracovatelský závod. Druhá světová válka, respektive doba po ní, přinesla vyvlastnění šlechtického majetku a z lichtensteinského statku se stal statek státní. Zaměřil se na kvantum produkce a k tomu zřídil nové plochy vinic. Valtický podnik se tak stal, a to platí dodnes, největším pěstitelem hroznů v republice.
V současnosti, již od roku 1992 je nástupcem státního statku akciová společnost Vinné sklepy Valtice. Byla již zmíněna její priorita v pěstování hroznů, rozlohy vinic se ustálily na čtyřech stech a dvaceti hektarech. Vedle tradičních místních odrůd, rulandských, ryzlinků, veltlínu, frankovky, vavřineckého a nově i portugalu, se v mladých vinohradech objevují i sorty módní, například chardonnay. Sortiment sestává z patnácti druhů a vína v počtu přibližně čtyři miliony lahví ročně jsou připravována ve všech jakostních kategoriích. Specialitou valtických jsou vína lahvově zralá a – v řadě těch základních – potom jedna z nejstarších a nejžádanějších známek, Tři grácie. Pod touto etiketou je připravováno bílé, růžové i červené.

Ryzlink vlašský, odrůdové víno jakostní suché. Barva je bledavě žlutá se zelenými tóny, čistá a jiskrná. V nose nabídne „vlašák z křížáku“ nepříliš intenzivní, hroznovitou kytku s přídechem vůně luk, oživenou pikantem kyselin. V chuti objevíme svěžest, dominantní kyselinku rozšířenou o lehký přídech ovocitosti a uzavřenou stopovou přítomností hořčiny. I přes lehčí tělo jde o víno, které v dané kategorii nabízí maximum možného. A za přijatelnou sumu. Otázkou ovšem je, zda dokáže udržet klientelu proti invazi dovezených vín stejně hodnotných, ovšem zhruba o osm deset korun levnějších.