Vzhůru do doby větrné

18. září, 00:00 - David Tramba
18. září, 00:00

Větrná energetika zažívá v Evropě boom, Češi ovšem větrníky odmítají

investiční náklady dosáhnou zhruba 1,1 miliardy korun. Návratnost vložených peněz bude okolo 15 let,“ dodává Marek Lang.

Financování je založeno na čerpání bankovního úvěru i zapojení vlastních peněz firmy EEH, která je kapitálově propojena s developerskou společností JRD.

Jsou větrníky u Hrádku nad Nisou něčím výjimečné? Pokud ano, tak hlavně podporou veřejnosti. Většina lidí z osad Václavice a Uhelná, jež jsou součástí Hrádku nad Nisou, v minulosti hlasovala pro výstavbu. V českých poměrech je to málo obvyklý scénář. Plánované větrníky obvykle ztroskotaly na odporu místních obyvatel, úředníků i lokálních politiků.

Ještě před deseti lety se zdálo, že v Česku vypukne boom větrné energetiky. Připravované projekty se počítaly v řádu tisíců megawattů. Na počátku roku 2010 však správce přenosové sítě ČEPS spolu s distributory elektřiny další povolování větrných i solárních elektráren zastavil.

Zatímco fotovoltaické elektrárny stihla řada investorů díky časové nenáročnosti schvalování a výstavby realizovat, větrná energetika se stala hlavní obětí této regulace.

K dnešnímu dni lze na území Česka napočítat 175 větrníků v 71 různých dokončených projektech; některé ze starších zařízení jsou nyní mimo provoz. Nejvíce se stavělo během let 2005 až 2009, v tomto desetiletí tempo výstavby polevilo, až téměř utichlo.

V jednom pytli s fotovoltaikou

Větrné energetice uškodil zásah poslanců na podzim roku 2010, který od podpory odstřihl připravované projekty. Došlo zde na pořekadlo „Spolu chyceni, spolu pověšeni“.

Nepomohl ani argument, že výkupní ceny elektřiny z větrné energie se pohybovaly jen okolo 2,5 koruny za kilowatthodinu (oproti tehdejším 13 korunám u fotovoltaiky) a dopad do cen elektřiny pro koncové zákazníky byl v jejich případě minimální.

Díky pozdějšímu zmírnění zákona lze v Česku postavit aspoň část připravených projektů. Nárok na pevnou výkupní cenu mají firmy, které nejpozději v září 2013 získaly autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu. A také ty, jež nejpozději v srpnu 2011 zahájily územní řízení. Podmínkou je v obou případech dokončení elektrárny do šesti let od získání povolení.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu tyto podmínky plní řada velkých i malých projektů v celkovém rozsahu 354 megawattů.

Současný výkon českých větrných turbín - 283 megawattů - by se tedy mohl více než zdvojnásobit. Realita je však taková, že žádný větrný boom není na obzoru. Téměř všechny záměry se zadrhly v důsledku odporu místních obyvatel, aktivistů či úředníků. Dalším investorům pak vadí nízká výkupní cena, kterou Energetický regulační úřad opakovaně snížil.

Ministerstvo průmyslu zatím váhá, zda zájemcům o větrnou energetiku umožní čerpat investiční dotace z evropských fondů. Peníze na střešní solární panely přitom bez problémů uvolnilo. „S touto podporou by mohly být realizovány větrné elektrárny s výkonem několik desítek m ega wattů,“ dodává mluvčí ministerstva František Kotrba.

Podle ministerstva není plošné obnovení provozní podpory pro větrné farmy, po které volají ekologické organizace i zástupci oboru zelené energetiky, vhodné. „Česká republika si pro rok 2020 stanovila pro obnovitelné zdroje 15,3 procenta podílu na spotřebě energie. I tento ambiciózní cíl, který jde nad požadavek Evropské unie, byl téměř dosažen,“ upozornil František Kotrba.

Zamrzlé projekty v Krušnohoří

Kdo by měl prospěch z obnovení politické a dotační podpory pro větrnou energetiku? Například Energetický a průmyslový holding (EPH), který v minulých letech připravoval velké projekty v oblasti Krušných hor. Konkrétně se jednalo o 18 větrníků u Moldavy a 24 v okolí přehrady Přísečnice.

Holding, vedený Danielem Křetínským, se snaží dotáhnout do konce aspoň projekt u Moldavy.„Nyníčekáme na rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje v novém řízení. Nadále máme zájem stavět, i když zdlouhavé povolovací procesy komplikují realizaci i rentabilitu projektu,“ reagoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Ještě větší ambice má montážní firma APB - Plzeň podnikatele Petra Březiny, která chce v horách na Chomutovsku postavit až 78 větrníků. Její projekty však narážejí na tuhý odpor místních obyvatel, který reprezentuje hlavně občanské sdružení Krušno, jež opakovaně napadá udělená územní a stavební povolení.

Poměrně rozsáhlý projekt - celkem se jednalo o 22 větrníků ve čtyřech lokalitách na Opavsku - připravoval v minulých letech podnik Ventureal. Vše se zadrhlo na zmatečném přístupu místního a krajského úřadu, které opakovaně vydávají a ruší úřední povolení pro výstavbu.

Dalším investorům již došla se situací v Česku trpělivost a peníze utrácejí raději v zahraničí. Platí to i v případě Skupiny ČEZ. Ta nejprve koupila a postavila rozsáhlý větrný park na jihovýchodě Rumunska o instalovaném výkonu 600 megawattů. Krátce poté, co z politických důvodů nevyšla expanze do Polska, se polostátní energetická skupina zaměřila na západní Evropu.

V závěru loňského roku odkoupila čtyři desítky větrníků v různých částech Německa o celkovém výkonu 98 megawattů. Letos v červnu následovala akvizice devíti plánovaných větrných farem na francouzském území. Během pěti let může být postaveno až 100 megawattů instalovaného výkonu.

Přichází doba větrná

Další nákupy ČEZ phpravu\e. „V první fázi jsme preferovali vstup do již běžících projektů, v dalším kroku počítáme i se vstupem do developmentu a se spolupracís ostatními hráči na trhu. Vedle větrných parků na pevnině nás pochopitelně zajímají i ty na moři,“ uvedl ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

ČEZ se tak zařadil do dlouhé řady velkých evropských energetických skupin, které učinily z větrné energetiky svou investiční prioritu. Německé koncerny E. ON a innogy, francouzské EDF a Engie i mnohé další společnosti se chystají investovat do větrných parků miliardy eur. S úbytkem vhodných míst na pevnině roste zájem o projekty situované na mořských mělčinách.

Více než ekologické uvědomění ale hrají hlavní roli peníze. Poslední aukce v Německu a Španělsku odhalily, že k návratnosti investice do větrné energie stačí ceny okolo 50 eur za jednu vyrobenou megawatthodinu energie. Vítr tak cenově poráží nejen jádro, ale už i zemní plyn. Evropská energetika míří do doby větrné. *

Větrné energetice uškodil zásah poslanců na podzim roku 2010, který od podpory odstřihl připravované projekty.

O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Babišov: 10 důvodů, proč ANO vyhrálo volby
Investujeme do podílových fondů
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Auta
Lotus Elise Cup 260 je další z řady britských specialit.…
Šéf VW Matthias Müller se obul do Tesly: „Vyhazují stovky milionů dolarů z okna“
Video: Podívejte se, jak Tatra zdolala jednu z nejvyšších uměle vytvořených překážek světa
Navrhují automobilky auta na míru bariérovým testům? Nový test IIHS ukázal, že spíše ne
Porsche 911 Carrera T má kratší manuální převodovku a nižší hmotnost
Technologie
Po instalaci Windows 10 Fall Creators Update někomu chybí aplikace. Co s tím?
Chrome 62 má častěji upozornit na nezabezpečené weby. Nějak to ale nefunguje
Samsung má hotový 8nm proces, poslední před EUV. Výroba může začít, zájem má Qualcomm
Jak ve Windows 10 Fall Creators Update odstraněním staré instalace systému ušetřit pár „giga“?
Photoshop se naučí nová kouzla. Chybějící obraz doplní díky umělé inteligenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít