Menu Zavřít

Vystudovat u miliardáře? Firmy suplují stát, podporují školský systém miliony

2. 8. 2015
Autor: Anna Vacková/E15

Firmy pumpují do školství miliony. Důvod je pragmatický: potřebují zaměstnance. Jedním z velkých českých podnikatelských příběhů je bezesporu úspěch firmy Jablotron, jenže ten začal být ohrožen nedostatkem kvalifikovaných lidí. Firma se od roku 1990 vyšvihla z firmičky o pár zaměstnancích na světového výrobce zabezpečovací techniky, ale v současnosti tenhle příběh začíná trochu drhnout.

A nejenom příběh Jablotronu. Potíž je v českém systému školství, který nevychovává technicky vzdělané zaměstnance. Firmy už na prosby k vládě rezignovaly a začínají si zakládat vlastní školy. Právě jako Jablotron.

Tělocvik, výtvarka, Jalobtron

Firma chce zřídit v Jablonci technické lyceum primárně zaměřené na elektrotechniku. Pokud se koncept osvědčí, počítá s rozšířením oborů. „V tuto chvíli pořizujeme budovu a připravujeme její rekonstrukci. Školu nechceme zřídit jen pro pokrytí potřeb naší firmy. Jsem přesvědčen, že v dnešní technické době je výchova schopných techniků velmi prozíravým krokem,“ řekl týdeníku Euro miliardář a majitel Jablotronu Dalibor Dědek. „Našich budoucích absolventů se rozhodně nebude týkat hrozba nezaměstnanosti či podprůměrná mzda,“ dodává.

Jablotron počítá, že školu vybuduje za své peníze. Konečnou investici si Dědek zatím netroufá odhadnout, je ale přesvědčený, že se firmě časem vrátí. Lyceum má být sice pro studenty placené, ale uhradí jen symbolickou částku. „Vše bude navíc kompenzováno systémem stipendií,“ říká majitel Jablotronu.

Jeho firma se tak postaví například po bok Třineckých železáren, společnosti Vítkovice Machinery Group nebo Škody Auto. Škoda Auto má navíc své střední odborné učiliště a jako jediná v zemi od roku 2000 i vysokou školu. Jablotron původně chtěl jen převzít vybrané obory na Střední průmyslové a technické škole v Jablonci nad Nisou, nedohodl se ale s krajem, tedy zřizovatelem školy.

Podobně skončily snahy podniku TOS Varnsdorf. Problémem je, že se kraje obávají finanční zátěže, pokud by firmy od školy odešly. Stát by jim v tom případě nepomohl. „Co se týká podpory státu, stačí nám jasně definovaná pravidla. O ostatní se postaráme sami,“ oponuje Dalibor Dědek.

Éra montovny

A právě alespoň jedna drobná změna, kterou stát zavedl, vznik nových škol podporuje. Poslanci na své únorové schůzi schválili novelu školského zákona, díky níž mohou oficiálně firmy nebo jejich sdružení od září zakládat vlastní střední školy a učiliště. Až dosud se musely řídit pravidly pro klasické komerční soukromé školy a do jejich tabulek také na ministerstvu školství spadaly.

„Jde mi o to, aby školy vznikaly podle skutečných potřeb trhu práce, a ne jako komerční projekty,“ říká předkladatelka návrhu, poslankyně Ivana Dobešová z hnutí ANO. Novela zákona je podle ní jen prvním krokem. Prosadit dále chce například daňové úlevy pro firmy, které vlastní školy provozují.

Snahy firem proniknout do školství jsou tak časté, že se dá jen stěží najít některá, jejíž šéfové se do školních lavic neohlížejí. Již zmiňovaný TOS Varnsdorf i přes neúspěch s převzetím školy spolupracuje ve městě s vyšší odbornou školou a střední školou. Známé jsou i obdobné spolupráce Linetu, Farmetu, žďárského Žďasu nebo firmy Bednar Farm Machinery.

Firma Bosch jde dokonce tak daleko, že do základních škol nakupuje stavebnice Merkur, aby děti získaly pozitivní vztah k technice

Společnost Bosch, která má svoje české závody v Jihlavě a v Českých Budějovicích, postrádá stovky zaměstnanců. „Opravdu těžká situace panuje u vysokoškolsky vzdělaných techniků a IT odborníků pro naše testovací a vývojové centrum Bosch v Českých Budějovicích,“ potvrzuje mluvčí Pavel Roman. A právě tady je důležité zdůraznit, že vedle vyučených shánějí firmy zejména absolventy z průmyslovek a vysokých škol. Éra Česka jako montovny je totiž už pryč.

Bosch jde dokonce tak daleko, že do základních škol nakupuje stavebnice Merkur, aby děti získaly pozitivní vztah k technice. Se středními školami v místech výroby firma spolupracuje už dvacet let a s Jihočeskou univerzitou akreditovala za pomoci ČVUT i vysokoškolský obor Mechatronik.

Když se spočítají stipendia, chod školicích center, nákupy pomůcek a další nezbytnosti, vydá Bosch podle Romana Pavla na vzdělávání ročně několik milionů korun. Ale ani to nestačí. „Potřeby pro růst závodů nakonec vždy nějak pokryjeme, ale stojí nás to velké úsilí. Větší než v okolních zemích. A začíná to být uvnitř Bosch Group známo,“ shrnuje.

Celý článek najdete v pondělním vydání týdeníku Euro


Čtěte také:

Personalisté: Nejsou lidi. Firmám chybí dělníci i obchodníci

Česká ekonomika nabrala raketové tempo. Je na špičce Evropy

BRAND24

Vzdělávání zaměstnanců si nejvíce hledí pražské firmy

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).