Ve stínu obřího motýla - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Ve stínu obřího motýla

, Milan Ballík,
Ve stínu obřího motýla
Zdroj: Euro.cz

Víkendové restauraci chybí i přebývá trocha ležérnosti

Potřeba změny zasahuje i mimopražské restaurace v atraktivních místech s vysokou koncentrací hostí. Ne všichni provozovatelé si to však uvědomují, a tak zavedených podniků s novou, v současném gastronomickém duchu obměněnou nabídkou není příliš. Ale jsou. Černošická restaurace Luna je již vyhlášený podnik. Jeho majitelé si uvědomili nutnost změn a po sedmi letech provozu „vypěstovali“ z Luny, která byla především pizzerií, podnik s rozsáhlou nabídkou, zasahující všechny segmenty dobré restaurační kuchyně.
Zvěděv na tento fakt jsem se tam s příchodem prvního jarního slunce vydal. Jel jsem vláčkem. Prošel jsem se více, než bych byl chtěl. Proto všem na úvod jednu praktickou radu: správným nádražím, na kterém je třeba vystoupit, jsou nikoli Černošice, ale Mokropsy, z nich je do Luny blíže. Avšak i z této stanice je to pro chůzi neuvyklého Pražáka slušná procházka.
Usedám k čerstvě prostřenému stolu v zaplněném lokále a dělím pozornost mezi lístek a interiér podniku. Jsem usazen v hlavním sále, ne nepodobnému tratorii kdesi na italském jihu. Jen prostor až příliš čpí novotou, chybí mu trocha ležérní středomořské „ojetosti“, ale takové té v nejlepším smyslu, té, která nabízí něco autenticity, něco poetiky všedního dne. Netvrdím, že čistý, elegantním mobiliářem opatřený lokál, vonící kuchyní, dřevem a novotou, je něco proti něčemu, rozhodně ne. Ale přerostlý textilní motýl chycený v rybářské síti coby dominanta výzdoby je snad trochu moc. Menší místnost působí jako kajuta slušně velké jachty, totálně prosklenými stěnami proudí dovnitř intenzivní jarní slunce a průsvitem skrze pestré znaky námořní vlajkové abecedy vnáší něco exotiky.
Poctivě jsem prošel širokou nabídku a přes bohatý sortiment třiatřiceti druhů pizzy a sedmnácti úprav různých těstovin se rozhodl jít „do masa“. Sleduji personál, který se skládá z mladých sličných dívek. Patřičně oděné by mohly zdobit palubu pomyslné jachty coby velesličné „pinupky“. Ovšem kdyby nemusely „kmitat“ plným lokálem s talíři jídla či platy nápojů, stačit bláznivému tempu „Maestra pizzaiollo“, tahajícího z pece jeden obří „koláč“ za druhým. A ještě hýřit úsměvy. Vše činily svižně a s přirozeným šarmem mládí. A až na jedinou, která oblažovala hosty úporným žvýkáním intenzity kanadského hokejisty, opravdu přidávaly i hřejivé úsměvy.
Po krátkém čekání mi jedna ze servírek předložila „variaci předkrmů“, to jest carpaccio, mozzarellu se sušenými rajčaty a olivami, sušenou italskou šunku a marinovanými fíky. Na čirém průhledném talíři se prostírala pestrá mozaika barev a linula se směs nijak výrazných, o to však mámivějších vůní. Jako papír tenoučké plátky sušené šunky, růžové s bílými mapami prorostlého tuku, jemné temně nachové carpaccio, slonovinové bochánky mozzarelly a mezi tím vším pohozené černé i zelené olivy a scvrklé „hrozinky“ sušených rajčat. A také dílky medovou marinádou svítivě lesklých fíků a z jednoho místa vyrostlé „číro“ čerstvých zelenofialových salátových listů. Stejně pestrá a mnohomluvná byla i paleta chutí. Medem sládnoucí, trochu tužší plody mladých fíků si báječně rozuměly s ne zcela prosušenou šunkou, jemně „na žiletku“ krájené plátky hovězího se na jazyku rozpouštěly samy, podporovány svěží, lehýnce nahořklou přítomností salátu a stopy sladkokyselé podpory hořčice. Arogantní olivy zvládl uhladit sýr, své sólo odehrála i příjemně natrpklá rajčata. Celek tak vyzněl jako dobře vyladěný zápas italské fotbalové ligy, kdy všechny řady do písmene splnily záměry trenéra – kuchaře.
Pomalu jsem se probíral chutěmi předkrmu a zkoušel zkombinovat všechny přítomné vstupy, když jsem byl překvapivě a nesentimentálně vyrušen servírkou. Aniž by zaregistrovala, že ještě zápasím s prvním chodem, položila na stůl jeho pokračování a se slovy „tak už vám to tu nechám“ vlnivě odtančila mezi stoly. Nerad jsem odložil zbytek prologu – zůstal tam až do dezertu – a vzal do parády soté z hovězí roštěné s česnekem, pórkem a houbami, dochucené bílým vínem a sójovou omáčkou. Směs hrála opět paletou barev – temné čtverečky masa a proti nim svěží zeleň a červeň papriky, běl cibulových nudliček a blyštivé kamejky tělíček hub. Na čínský způsob postavená omáčka, temně hnědá s opalizující hladinou, vše volalo po tom, být okamžitě konzumováno. S vervou jsem se pustil do díla a plenil obraz vytvořený v kuchyni. Maso, neobvykle křehké, měkké a tak volné struktury, až se nechtělo věřit, že jde skutečně o roštěnou, stejně jako příjemně tuhá, nerozbředlá zelenina, obojí chutnalo báječně. Ovšem teprve tehdy, když jsem pracně odstranil co nejvíce z tvrdošíjně na všem ulpívající šťávy. Ta totiž dokonale „odrovnala“ jejich projevy a s mocí ledové královny se zmocnila hlavního partu svým důrazným, notně sójou předimenzovaným projevem. Vše, co v ní bylo jen dílkem potopené, chutnalo jako sója, pouze a jedině jako sója. Utopila se v ní i čpavá chuť cibule, vůbec se neprosadily příjemně nasládlé valéry papriky, jen těžko a nakrátko vyhlédly zpoza opony zemitým zazněním houby. Deklarované víno se zcela ztratilo ve slaném důrazu omáčky, která je-li s ní citlivě pracováno, bývá dobrým týmovým hráčem. Tady si zasólovala na účet kolektivu, škoda.
Chvíli jsem si počkal, která z dívčin a jak si poradí s debarasem. Jedna se toho ujala a k dezertu mi nechala na stole už jen nedojezený předkrm a jeden košíček pečiva ze dvou, kterými jsem byl obdařen ze začátku. Ale místo na kávu a objednaný dezert vzniklo, to ano. Objevily se za pár minutek, které jsem si vyžádal jako oddechový čas. Jahodové cappuccino hodně napravilo zápletku předchozího aktu. Svěží barva jahodové drti ve vysokém pohárku, korunovaná tuhou sněhobílou šlehačkou, vonící létem a svěží jako mladá dívenka předvedla vydařený epilog večeře. Čerstvý, „pravý“ odér a mladistvou chuť jahod doprovodila báječně šlehačka, příliš tuhá a chutná na to, aby byla ze spreje. Svěžest ovoce, nasládlá hutnost smetany i ono někomu protivné praskání drobných jahodových zrnek, vše vykroužilo oslavnou fanfáru, jejíž tóny daly pozapomenout na chuťové neladnosti předchozího pokrmu i někdy až příliš volný – i na ležérní italský styl – přístup dívek ke sklízení stolu. Na jejich obranu je třeba říci, že někteří hosté si jejich práce příliš neváží. Například si sami docházejí k baru a tam vytahují ze štosu jídelní a nápojové lístky, usedají s nimi k dosud „nepřevlečeným“ stolům a navíc s mopslem v podpaží! I „štamgastství“ by mělo mít jisté meze.
Vcelku nakonec příjemný večer přišel na 398 korun, tedy částku, která hodně omluví.

plus – mimo pizzu i široká nabídka dalších pokrmů
minus – přes zjevně víkendové zaměření restaurace trochu volný výklad stolničení

Value for Money 9

Luna restaurant
Dr. Janského 603
Černošice II.
tel.: 251 642 126
www.lunarestaurant.cz
Otevírací doba: Po – Čt + Ne 11.00-22.00, Pá-So 11.00-23.00
Počet míst: restaurace 46, „kajuta“ 14, zahrádka 12
Druh kuchyně: především středomořská, se vstupy do moderní gastronomie
Platební karty: všechny běžné
Jídelní lístek: čeština
Jazykově vybavená obsluha: angličtina
Původ nabízených vín: ČR, Itálie

Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 10 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 52 body ze 60

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku:
Grilovaná drůbeží játra (pikantní drůbeží játra, om. Kardinál, vídeňská cibulka) 69 Kč
Mokropeská česnečka s krutóny 21 Kč
Gnocchi checca (bramborové nočky s česnekem, cibulí, tomaty, bazalkou a mozzarellou) 99 Kč
Kuřecí prsíčka v parmazánové krustě, omáčka z modrého sýra 115 Kč
Tuňák zabalený v sušené šunce, zapečená rajčata s mozzarellou 145 Kč
Copánek z vepř. panenky s korsickým salátem (list. saláty, rajčata, kapari, cibule, olivy, česn.) 125 Kč
Fettuccine spinaci – špenátové nudle Luna (kuřecí prsíčka, smetana, směs bylinek) 99 Kč
Pizza Vulcano (tomato, mozzar., šunka, vajíčko, žamp., česnek, oreg.) 93 Kč
Rybí ragú pečené v pizzovém těstě (losos, treska, zelenina, česnek, smetana) 146 Kč
Anglický biftek s omáčkou z lesních hub 220 Kč
Jablka v županu (jablka, tvaroh, rozinky, ořechy) 52 Kč

Výběr z vinného lístku:
Lambrusco Emillia I.G.T. – secco 0,75 l 209 Kč
Sauvignon – kabinet Vinařství Dvořáček 0,75 l 230 Kč
Castelvecchio Bianco V.D.T 0,75 l 165 Kč
Trebbiano d‘Abruzzo D.O.C. 0,75 l 235 Kč
Castelvecchio Rosato V.D.T. 0,75 l 171 Kč
Montepulciano d‘Abruzzo D.O.C. 0,75 l 215 Kč
Castelli Romani Rosso D.O.C. 0,75 l 231 Kč
Chianti D.O.C.G. 0,75 l 275 Kč