Ve jménu spotřebitele

29. července 2013, 00:00 - Petra Pelantová
29. července 2013, 00:00

Co všechno Evropská komise schovává pod snahu zlevnit placení kartou?

Bruselský aparát se minulý týden blýskl svým návrhem na zlevnění nákupů kartami. Ponechme stranou fakt, že plán, jehož zveřejnění Evropská komise několikrát odkládala, žádnou úlevu spotřebiteli nepřinese, spíš naopak. A vynechejme také načasování, neboť Evropská komise svůj návrh předložila Evropskému parlamentu v době začínajících parlamentních prázdnin, a poslanci se tudíž k návrhu nedostanou dřív než v září. Do té doby však hlasitá kritika určitě zmlkne.

Stojí ovšem za to ukázat, co všechno komise dostala do nové legislativy, jejímž pilířem je výrazné snížení mezibankovních poplatků při nákupech kartou. Nejedná se totiž o jediné kontroverzní ustanovení.

Brusel nás ochrání Výrazné osekání poplatků je zatím nejdiskutovanějším a také nejkritizovanějším bodem. Pro pořádek: poplatky, které si mezi sebou účtují banka obchodníka a banka klienta platícího kartou, mají být u debetních karet nejvýš 0,2 procenta hodnoty platby a u kreditních karet 0,3 procenta. Například v Česku se tyto poplatky pohybují kolem jednoho procenta.

Komise tvrdí, že část ušetřených peněz obchodníci přenesou na spotřebitele. Nepřenesou, zní poměrně hlasitá kritika. To spíš banky budou chtít peníze, o které kvůli regulaci přijdou, kompenzovat, a naúčtují je klientům jinde. A příklad Španělska, kde se tamní úřady o regulaci pokoušely v minulosti, jim dává jednoznačně za pravdu.

Za zmínku ovšem stojí i fakt, že z návrhu budou profitovat především velcí obchodníci. Obchodní řetězce si díky své síle a vysokému obratu mohou dovolit vyjednat s bankou poplatek jako určité procento z objemu obchodu, což je právě ta položka, kterou nyní hodlá komise zastropovat. Malé obchody však mají obvykle stanovený poplatek z nákupu kartou jako fixní platbu, na kterou se zastropování výše zmiňovaných nevztahuje.

V současné době rovněž platí, že pokud obchodník přijímá kartu určité značky, pak musí akceptovat všechny druhy této karty.

Tedy bez ohledu na to, zda je zlatá, platinová, kreditní či debetní. Nově ale bude mít obchodník možnost volby a přijímat bude moci jen některé typy karet.

Regulace se navíc týká takzvaných čtyřstranných systémů. Jinými slovy, zatímco například Visa a MasterCard ostrouhají, giganty jako American Express nebo Diners legislativě podléhat nebudou, což lze chápat i jako zvýhodnění některých hráčů na trhu. Jen připomeňme, že komise zdůvodnila svůj návrh mimo jiné i tím, že chce zvýšit konkurenční prostředí na trhu.

Na obtíž a ke škodě Další pastí se může stát i to, že na jedné kartě se bude moci objevit například logo MasterCard spolu s logem Visa. „Tento ,co-badging‘ může mít negativní vliv na inovace, naruší hospodářskou soutěž a pro spotřebitele bude mít pouze škodlivý a matoucí efekt. Konkrétně zde hrozí podkopání nejzákladnější formy výběru spotřebitele. Ten totiž nebude schopen rozlišit mezi službami poskytovanými různými typy platebních karet,“ říká šéf Visa pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš.

Zároveň Gajdoš naznačuje, že by mohla být ohrožena i bezpečnost platebních transakcí, neboť by novinka vyžadovala velmi těsnou spolupráci všech partnerů, jejichž loga se na kartě objeví.

Nadšená z posledního počinu není ani MasterCard. Javier Perez, prezident společnosti MasterCard Europe, minulý týden prohlásil, že má obavy, aby limity mezibankovních poplatků nebo například omezení pravidla akceptace všech platebních karet „nebyly spotřebitelům a malým obchodníkům na obtíž a ke škodě“. „Navíc budou bránit konkurenci a inovacím,“ uvedl.

Hotovost dražší než karta Při tiskové konferenci komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, pod něhož agenda spadá, na opakovaný dotaz novinářů, kolik a kdy by měli spotřebitelé ušetřit, neodpověděl. V dopadové studii, kterou komise zveřejnila s celým návrhem nové regulace, se píše, že na snížených poplatcích obchodníci ušetří šest miliard eur ročně. „Část z toho by mohla být přenesena na spotřebitele,“ uvádí materiál bez dalšího upřesnění.

Proč komise tak důrazně řeší placení kartou, není jasné. Ve zmíněné studii totiž jasně přiznává, že placení debetní kartou vychází značně levněji než placení v hotovosti (2,3 procenta z ceny transakce u hotovosti oproti 1,4 procenta u karet). I tyto nemalé náklady s hotovostí obchodníci nepřímo promítají do cen. To už ale bruselská elita neřeší. l

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Auta
Srážka se zvěří hrozí nejen na podzim. Co v takovém případě…
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s pohonem 4×4 i zadokolky
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně zajímavé auto
Technologie
Vznikl velký výrobce procesorů ARM pro servery, Marvell a Cavium se spojí za 6 miliard $
Připravte si lyže. NaSvah.cz vám najde nejlepší střediska v Česku a na Slovensku
Čína nemá ráda ani Skype. Ten tak zmizel z katalogů aplikací
Uber zlepšuje podmínky pro své řidiče a přidává živé sledování
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít