Vážené dámy, vážení pánové!

26. června, 00:00 - Petr Holec
26. června, 00:00

Uběhl další rok a my vám znovu předkládáme gastronomickou ročenku týdeníku Euro Top restaurace.

Skoro se zdá, že se párkrát dobře (a samozřejmě i hůř) najíte a celý rok je pryč – přinejmenším ten náš gastronomický. Jaký byl? Nebudu jej hodnotit michelinskými hvězdami ani jinými oceněními, protože o ně primárně v jídle nejde.

Ostatně naše špičková gastronomie má nejspíš právě tolik hvězd, kolik si zaslouží. Jestli ale něco opravdu potřebuje, pak spoustu nových dobrých restaurací bez michelinských ambicí, které u nás pořád zoufale chybějí.

Rád bych proto uplynulý gastronomický rok hodnotil jiným pohledem. Naši malou gastronomii jako by poslední dobou sevřela módní modla lokálnosti, která nikdy moc nepřeje rozmanitosti ani svobodnému výběru. Zvlášť u nás, kde se pořád ještě vzpamatováváme z gastronomického temna. Menu mnoha tuzemských restaurací se proto nápadně podobala stejně jako nabídková tabule v McDonald’s: skoro všude jste viděli kapra, jihočeské kuře nebo jehněčí z farmy. Jakákoli zahraniční hereze jako by byla téměř nevlastenecká.

Nyní se ale zdá, že se od diktátu lokálnosti, což byl v Česku vždycky trochu vtip, znovu vracíme k bohatšímu výběru a svobodě, byť by samozřejmě mohlo ubýt všudypřítomného telecího brzlíku. Někteří špičkoví šéfkuchaři, jejichž restaurace v našem exkluzivním výběru najdete, otevřeně mluví o tom, že se prostě nenechají svázat lokálností, která navíc často zdegenerovala do obyčejného PR pokrytectví. Držím jim nejen palce, ale všechny prsty.

Každý milovník dobrého jídla i vína si samozřejmě přeje, aby i v Česku existovalo co nejvíc kvalitních farmářů a vinařů. Jejich produkci ovšem nikdy nevylepší nějaké vlastenectví, ale vždycky jen konkurence a volná soutěž. Pouhý původ surovin by proto nikdy neměl automaticky určovat náš výběr jídla, nakonec gastronomickou autarkii mnozí z nás dostatečně ochutnali už za komunismu. A co si budeme nalhávat: byl to hnus.

I nejlepší gastronomii totiž nejvíc přeje co nejširší výběr ingrediencí, jejich kombinací, kulinářských postupů a receptů. Doufejme proto, že za sebou nadobro máme také éru jídla „jako od babičky“, protože ani našim babičkám doba moc nepřála.

Dobře to vědí nejen přední šéfkuchaři nebo restauratéři Jan Krajč, Jan Punčochář a Zdeněk Pohlreich, kteří se netají tím, že naše domácí produkce bývá omezená, horší, a tu a tam dokonce i dražší než ta zahraniční. Někdy se říká, že by člověk měl jíst to, v čem se narodil a vyrůstal. Buďme rádi, že už to nějaký čas není povinné. Přinejmenším ne v naší nové ročence Top restaurace 2017.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Přímá volba prezidenta ČR
Z e-shopu přivezli rozbité zboží?
4 nejznámější kryptoměnové burzy současnosti
Když končí platnost řidičského průkazu...
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Auta
Seat dále navýší výkon Leonu Cupra. Příští rok dorazí…
Muzeum Citroën prodává část své sbírky. Jsou to samá krásná a zajímavá auta
Honda chystá na rok 2022 elektromobil, který se nabije za 15 minut
Kdo se stane evropským autem roku? SUV mají největší šanci, protože jich je většina
Kvíz: Poznáte auto jen podle předního světla?
Technologie
Další šikovná externí grafika s malými rozměry. Uvnitř je přitom desktopová GTX 1060
První týden s Android Pay: 90 % plateb mobilem provedli muži
EA byla příliš nenasytná. Některé země mikrotransakce ve hrách označují za formu gamblingu
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Už i zdroje se vyrábí speciálně pro těžbu kryptoměn. FSP uvádí 2000W model pro 16 grafik
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít