zavřít

Ty to zvládneš.cz - NEPOZORNOST



Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Británie představí na EXPO 2020 interaktivní Pavilon poezie

Britský pavilon se na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji stane místem, z něhož…

Rozhovor: K čemu je dobré vzdělání LL.M. a MBA?

Tituly MBA či LL.M. za jménem poutají pozornost. Absolvováním profesního vzdělání si…

Na Bořislavce bude stát umělecké dílo Federika Díaze

Kancelářské a obchodní centrum Bořislavka přinese letos Praze 6 nejen výraznou a světově…

VÁLKA S PLYNOVODY

16. září 2019, 00:00 - Jan Brož
16. září 2019, 00:00

Podivný plán Donalda Trumpa na koupi Grónska přišel vhod Vladimíru Putinovi. Zhoršené vztahy USA a Dánska mohou odblokovat dostavbu sporného plynovodu

„Mloci sežerou společnost. Tak to je,“ varuje Karel Čapek v románu Válka s mloky, dystopickém podobenství, ve kterém polovina lidstva vydělává na rozšíření inteligentních obojživelníků, zatímco druhá proti nim bojuje jako hrozbě pro samotnou existenci homo sapiens.

Podobně rozporuplně lze vnímat mloka, který už za několik měsíců vystoupí na pobřeží poblíž německého letoviska Lubmin. Za sebou bude mít několik dní trvající 1300 kilometrů dlouhou cestu po dně Baltského moře od ruských břehů Narvské zátoky. Nepůjde o mloka organického, nýbrž robotického. „Mlokem“ se totiž v plynařském žargonu nazývá přístroj, který proleze celou délkou vznikajícího plynovodu Nord Stream 2, zkontroluje, zda je kontroverzní megastavba za osm miliard eur v pořádku, a v podstatě tak završí její dokončení.

Plynovod má dvěma paralelně vedle sebe probíhajícími potrubími do Evropy pumpovat další miliardy kubíků ruského zemního plynu a vyhnout se přitom ukrajinskému území, podobně jako jeho starší bratr Nord Stream (bez číslovky na konci).

Proč je stavba kontroverzní? Zatímco podle některých jde o zajištění bezpečných dodávek strategické komodity pro evropský průmysl i domácnosti za konkurenceschopné ceny, jiní mluví o zradě států východní Evropy a jejich předhození libovůli Kremlu.

K takovým se řadil i Donald Trump, který až donedávna vyhrožoval sankcemi na dovoz výdobytků evropského automobilového průmyslu do Spojených států, přiteče-li Nord Streamem 2 byť jen jediný kubík. Paradoxně to nakonec může být právě americký prezident a jeho absurdní plán koupit Grónsko, kdo odblokuje zátku na ocelové rouře a pustí mloka do Evropy. Zkrátka Čapek v nejlepší formě.

Poslední dvě trubky

Zátka z předchozího odstavce není jen hypotetická, ale skutečná. Jsou dokonce dvě. Zakrývají výhled z jakéhosi obřího periskopu vykukujícího z písčitého pomořanského podloží na zaprášené staveniště v Lubminu. Právě periskop totiž připomínají dvě ocelové trubky o průměru 1,2 metru čouhající z půdy. Stejné zátky zatím uzavírají i dvě další trubky umístěné přímo naproti nim. Ty tvoří vstup do takzvané „Molchschleuse“, což doslova znamená mločí vrata. Jde o místo, odkud mlok po své zhruba týdenní strastiplné cestě vyleze opět na denní světlo.

Kdo si v dětství hrával s libovolnou stavebnicí, ihned pochopí, že právě propojení „periskopu“ s „vraty“ je posledním krokem ke zkompletování stavby, a získá nutkání dílo dokončit. Zvlášť když obě dvanáctimetrové trubky, poslední dvě z celého dlouhého plynovodu, už leží připraveny poblíž. Snad jen kdyby každá z nich nevážila dvanáct tun.

„Potrubí bude do konce září kompletně hotové. Mezitím bude pokračovat pokládání kabelů pro motory a řízení, takže nejpozději koncem září bude také dokončeno“ popisuje stav prací stavbyvedoucí přímořské stanice plynovodu Klaus Hausmann.

Ví, o čem mluví. V podstatě identická stavba stojí na dohled odtud za průmyslovým přístavem, dříve kanálem přivádějícím chladicí vodu k chloubě režimu Ericha Honeckera, jaderné elektrárně Greifswald. Právě tam končí již existující první Nord Stream a Hausmann vedl výstavbu i tam. Veterán branže, který provrtal potrubím polovinu střední Evropy a dnes už by mohl být v důchodu, si nechtěl nechat ujít šanci a kývl na účast na posledním projektu.

„V říjnu budou probíhat ještě další testy a koncem měsíce bude lokalita vpodstatě provozuschopná“ pochvaluje si Hausmann a navzdory čilému ruchu na staveništi i laikovi dojde, že tady se už opravdu končí. Provozovatel plynovodu, švýcarská společnost Nord Stream 2 AG, stoprocentně vlastněná ruským gigantem Gazprom, proto věří, že první kubíky by mohly k evropským břehům doputovat ještě před koncem roku.

O tom mají mnozí pochybnosti. Podle agentury Reuters to bude trvat o osm měsíců déle a celý projekt se prodraží o 660 milionů eur, a to navzdory tomu, že práce finišují nejen v Lubminu, ale dokončeno je už i 70 procent infrastruktury pod mořskou hladinou a čile se staví ve čtyřech z pěti zemí, jejichž mořské území plynovod protíná. Podstatné je, že však stále chybí ta pátá země, tedy Dánsko. Jak obejít ostrov

V cestě 55 miliardám kubíků zemního plynu ročně z těžební oblasti Bovanenkovo na Jamalském poloostrově do Evropy stojí v podstatě už jen jeden dánský ostrov. Nejde o Grónsko, nýbrž Bornholm. Nord Stream 2 se musí na své cestě Baltským mořem vyhnout území hned několika „znepřátelených“ států. K těm patří Polsko a pobaltské země, pro které je plynovod, a v podstatě jakýkoliv jiný projekt spjatý s Kremlem, nepřijatelný a nikdy by na něj nekývly.

Stejně jako původní Nord Stream se jim vyhýbá i jeho dvojče skrze finské a švédské území. Kousek před německým pobřežím však střeží přístup k pevnině předsunutá dánská stráž v podobě Bornholmu. Při pohledu na mapu je přitom zřejmé, že je zde zapotřebí hodně zdatného projektanta, který by potrubí dokázal vmanévrovat do několika málo úzkých uliček, které se mu nabízejí.

Nejdříve plánoval Gazprom vést dvě nové trubky paralelně s původním Nord Streamem podél východního pobřeží ostrova přes dánské teritoriální vody.

Na rozdíl od staršího plynovodu se však Dánové tentokrát sekli. Ačkoliv veškeré povolovací procesy už byly uzavřeny, království narychlo přijalo zákon, podle kterého může ministerstvo zahraničí vyslovit veto vůči jakémukoliv projektu v teritoriálních vodách.

To se nestalo, ovšem nepřišel ani souhlas. Plynařům postupně došla trpělivost a záměr vést nové trubky po dobře známé trase stáhli. Není divu, podle německé televize NDR přijde každý den pokládka potrubí speciálními loděmi na 500 tisíc až milion eur, a dánské otálení tak něco stojí.

Společnost Nord Stream 2 AG proto přišla s alternativní trasou západně od ostrova, která už však neprobíhá výsost nými vodami 12 mil od pobřeží, ale pouze výlučnou ekonomickou zónou, kde dánské ministerstvo zahraničí právem veta nedisponuje. I Pokud by byly všechny náležitosti v pořádku, nestálo by stavbě teoreticky nic v cestě. A tak Kodaň zvolila aspoň zdržovací taktiku a vyžádala si posouzení alternativní už třetí trasy východně a jižně od ostrova mimo teritoriální vody.

Byl to chytrý tah. Shodnou okolností zrovna v těchto místech nebyla od druhé světové války až do nedávna vyjasněná hranice mezi dánskou a polskou zónou. Gazprom stál opět před neřešitelným problémem, kudy trubky vést.

Naštěstí pro ruský energetický kolos však Polsko i Dánsko připravují stavbu jiného plynovodu Baltic Pipe, který má k našim severním sousedům dovést zemní plyn z Norska. A to vyžadovalo i nutnost dohodnout se, kde zóna jedné země končí a druhá začíná. Jakmile bylo jasné rozdělení na stole, mohl si Gazprom zažádat o třetí možnou trasu kolem Bornholmu. „Aktuálně je situace taková, že jsme udělali všechno pro to, aby povolení mohlo být v nejbližší době vydáno, a Dánsko jej jednoduše bude muset vydat,“ je přesvědčen mluvčí společnosti Nord Stream 2 AG Steffen Ebert.

Ješitnost pomateného prezidenta

Otázkou je, co ze zdržování skandinávské království vlastně má. V prvé řadě to Dánsku nijak neuškodí. Nejzelenější evropská země čerpá většinu energie z obnovitelných zdrojů, a jak říká Ebert, spotřebu plynu má nižší než továrna koncernu BASF v německém Ludwigshafenu, byť se jedná o největší chemičku světa.

Ani to však nevysvětluje úpornou aktivitu Dánů. Mnohé spíše nasvědčuje, že tamní vláda jednala především v zájmu spojence, to jest USA. Washington usiluje o navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu tankery do Evropy a ruský, obvykle levnější plyn představuje pro tento záměr poměrně ostrou konkurenci. Vláda premiérky Mette Frederiksenové byla v tomto boji silným komplicem. Ale minulý čas je zde namístě. Nord Stream 2 by byl bezesporu jedním z hlavních témat plánované návštěvy amerického prezidenta v Dánsku, ke které mělo dojít začátkem září. Poté co se však Frederiksenová odmítla bavit o nesmyslném požadavku prodat Grónsko, uražený Trump jí setkání zrušil. Tím se zesměšnil před celým dánským národem, a vláda v Kodani tak nemá sebemenší důvod jít ješitnému americkému prezidentovi na ruku, což jde shodou okolností na ruku jinému prezidentovi - Vladimiru Putinovi.

Zhruba touto dobou se totiž rozjíždějí jednání o tranzitních poplatcích pro přepravu plynu skrze Ukrajinu do Evropy, které tvoří významnou část ukrajinského státního rozpočtu. Čím nestabilnější je bornholmská blokáda, tím slabší je i vyjednávací pozice vlády v Kyjevě. I když to bude kvůli dánským obstrukcím nejspíše později, než Gazprom předpokládal, v tuto chvíli to vypadá, že ruský plyn do Evropy opravdu přiteče.

Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, kdo ho sem dopraví. Logicky by se mohlo zdát, že Nord Stream 2 AG, a tedy Gazprom sám. Jenže letos na jaře odsouhlasila Evropa změnu směrnice o zemním plynu, podle které platí evropská pravidla i na dovoz komodity na kontinent ze třetích zemí. To v praxi znamená jediné. Gazprom by nemohl těžit plyn a zároveň provozovat plynovod. Nejspíše by se tak musel baltského potrubí zbavit. Nord Stream 2 AG proto sáhl k neobvyklému kroku a změnu směrnice napadl u soudu, který kverdiktu zatím nedospěl.

Výnosná silnice pro Česko

Vraťme se však ještě jednou zpátky do Předpomořanska a nemusí to být jen do borových lesů na pobřeží. Čilý stavební ruch totiž probíhá i ve vnitrozemí. Při jízdě po dálnici směrem k moři nelze přehlédnout výkopy a vedle nich přichystané trubky táhnoucí se napříč krajinou. Jde 0 vznikající plynovod EUGAL, který povede paralelně s již existujícím OPAL.

Oba plynovody budou schopny k českým hranicím přepravit až 45,1 miliardy kubíků, tedy většinu kapacity Nord Streamu 2. Tuzemská spotřeba je přitom jen něco kolem osmi miliard metrů krychlových ročně, je tedy zřejmé, že většina komodity Českem proteče a země vydělá na tranzitních poplatcích. To se bude týkat hlavně vlastníka infrastruktur Net4Gas, který už odstartoval investice na rozšíření kapacity za 740 milionů eur.

Podle náměstka pro energetiku MPO René Neděly by na tom však mohli vydělat 1 spotřebitelé, kterým díky vysokému využití infrastruktury neporoste regulovaná složka ceny. „Jednoduše, pokud mám silnici a platí se za ni mýtné, tak by naše snaha měla být, aby se silnice využívala,“ říká Neděla.

Nutno dodat, že je to trochu na úkor silnice ukrajinské nebo také polské či pobaltské.

Právě tyto státy se nejvíce obávají možného zneužití závislosti na ruském plynu ze strany Kremlu a zřejmě i s ohledem na ně česká vláda o výhodách Nord Streamu 2 pro našince příliš nemluví. Zda jsou to zbytečné obavy, nebo jestli Česko sehrálo roli Čapkova obchodníka G. H.

Bondyho šířícího zkázonosné mloky po světě, se teprve uvidí. 9

Nord Stream 2

• 1300 kilometrů dlouhý plynovod vzniká od roku 2018. Protínat by měl území pěti států: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Náklady na stavbu jsou vyčísleny na osm miliard eur.

• Stejně jako u staršího Nord Streamu jde o dvě souběžná potrubí. Ty tvoří dvanáctimetrové ocelové trubky 0 průměru 1,2 metru. Jedna váží dvanáct tun, betonový obal však jejich hmotnost zdvojnásobuje.

Tloušťka potrubí se liší. V Rusku je plyn do plynovodu napumpován pod maximálním tlakem 220 barů, který během trasy klesá. S tím se zmenšuje 1 tloušťka potrubí.

• Trasa je vedená podél staršího plynovodu, ovšem s několika změnami. Nord Stream 2 nezačíná poblíž Vyborgu u finských hranic, ale u estonských hranic v Narvské zátoce.

I kolem dánského ostrova Bornholm bude nutné vést potrubí jinudy.

• Plynovod končí v německém Lubminu, kde navazuje na vznikající EUGAL a již existující OPAL, které většinu ruského plynu přivedou k českým hranicím. Přes české území pak poputuje plyn dále na jih Evropy.

• Liší se i investorský model. 51 procent staršího Nord Streamu vlastní Gazprom, po 15,5 procenta německý Wintershall Dea a E. ON a po devíti procentech nizozemský Nederlandse Gasunie a francouzský Engie. Podobná struktura měla vzniknout i za Nord Stream 2, kvůli průtahům polských antimonopolních úřadů je však nakonec stoprocentním vlastníkem Gazprom.

Každá ze západoevropských společností OMV, Wintershall, Uniper a Shell vložily do projektu jako finanční investoři 950 milionů eur.

Podle některých jde o zajištění bezpečných dodávek strategické komodity pro evropský průmysl i domácnosti za konkurenceschopné ceny, jiní mluví o zradě států východní Evropy a jejich předhození libovůli Kremlu.

O autorovi| Jan Brož, broz@mf.cz


Čtěte také

 Zásobovací loď Viking Energy

Těžař Equinor bude zelenější. Začne provozovat první loď na čistý čpavkový pohon

Zásobovací loď Viking Energy se po modernizaci se stane první lodí na amoniakový…

24. ledna 2020

 Pavel Koutný z prostějovské oděvní firmy Koutný

Jehly, nitě, miliony. Módní byznys přinesl Prostějovu šedesátimilionovou investici

Oděvní firma Koutný z Prostějova spouští investici ve výši 60 milionů korun. Jde o jeden…

24. ledna 2020

Kryptoměny  Venezuelský prezident Nicolás Maduro představuje kryptoměnu petro

Maduro má plán na záchranu Venezuely. Otevře luxusní kryptoměnové kasino

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dál snaží zachránit ekonomickými problémy…

24. ledna 2020

 Nemocnice, ilustrační foto

Nemocnice pod palbou. Kyberútoků na zdravotnická zařízení přibývá

Nemocnice jsou pro hackery lákavým cílem. Už v minulosti si ověřili, že jsou nedostatečně…

24. ledna 2020

Ilustrační foto

Stát zaplatí za provoz vrtulníků pro záchranáře téměř tři miliardy korun, lhůta pro odvolání skončila

Stát za provoz vrtulníků Letecké záchranné služby (LZS) od roku 2021 do konce roku 2028…

24. ledna 2020

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Komentáře

Finance
Zvýšení minimální mzdy daňovým pohledem
Jak vypočítat daň z nemovitých věcí v daňovém přiznání?
Pravděpodobné pojistné je opět vyšší
Růst průměrné mzdy - co všechno ovlivní v roce 2020?
Zaměstnanci a daně: roční zúčtování a slevy
Auta
Škoda potvrdila Octavii RS s hybridním pohonem. Odhalí ji…
VW Arteon Shooting Brake míří i k českým zákazníkům. Dorazí na podzim spolu s faceliftem
Elektrický a pro každodenní ježdění. Bugatti plánuje svůj druhý sériový model
Škoda Kodiaq vozí záchranáře nejen u nás, ale i v Británii
Nový ředitel Renault Trucks pro ČR a SR
Hry pro příležitostné hráče