V podhůří Beskyd půda hoří

25. dubna 2016, 00:00 -
25. dubna 2016, 00:00

Loni hasiči vyjížděli na území Moravskoslezského kraje do akce v průměru každých pětadvacet minut, řešili téměř 22 tisíc případů. To představovalo zhruba pětinu všech zásahů na území celé republiky

Čtvrtinu z urgentních zásahů představovalo hašení požárů, čtvrtinu rychlá asistence při dopravních nehodách a zbytek „technické“ zásahy, při nichž hrozilo nebezpečí z prodlení, poškození prostředí.

„Byl tady těžký průmysl, velké chemické a metalurgické podniky, těžila se tu většina uhlí. Z toho vznikla velká zátěž pro životní prostředí. Proto tu bylo - a ještě bude - tolik technických zásahů,“ říká Vladimír Vlček, zástupce krajského ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

Na území Ostravy je například 370 míst, z nichž vychází na povrch důlní plyn. Ten se musí kontrolovat, monitorovat.

BLESKOVÉ POVODNĚ

A nejde jen o tohle neblahé dědictví. Jako kdyby se i zdejší příroda spikla. V Ostravě se setkávají tři povodí, velká voda tu teče jinak než v Praze nebo Brně. V čase záplav je hodně „rychlá“. Přižene se během několika desítek minut, maximálně hodin, povodně pak mají hodně zlé následky.

Neprospívá tomu ani to, že na poddolovaném Ostravsku se průběžně mění reliéf krajiny. Je tu hodně míst, která jsou pod úrovní vodoteče, řek. A když zaprší, vytvoří se doslova přírodní bazény. Ty nelze odvodnit.

„Vodu z takových míst jsme často čerpali i mnoho týdnů. Ještě teď mám před očima nedávnou povodeň v Bohumíně. To samé ale bylo i v Ostravě. Dokonce i dálnice byla zaplavená,“ říká Vlček.

V poslední době také místní hasiče znepokojuje mimořádný nárůst událostí spojených s otravou oxidem uhelnatým. Způsobují je zastaralá topidla. Naposledy byl takový tragický požár ve Vendryni na Třinecku. V noci při něm zemřeli tři lidé.

Hasiči jsou sice schopni v Ostravě být na místě do šesti minut nejpozději, v nejodlehlejších místech kraje pak do 25 minut, ale pokud je požár nahlášen pozdě, nepomohou ani oni. Málokdo má doma požární hlásiče.

LEPŠÍ DOMLUVA

Pětapadesátiletý energicky vyhlížející Vladimír Vlček se kolem ohňů a havárií točí celý život. Nedávno vedl i tým expertů Evropské unie v japonské Fukušimě. A na „svoje“ hasiče nedá dopustit.

„Když je občan v nebezpečí, ať zavolá je,“ zní jeho rada, „poradí si se vším. Naši lidé jsou vyškoleni na více než pětadvacet odborností.“

Stál i u prvopočátků Integrovaného záchranného systému Moravskoslezského kraje. Povodně v roce 1997, které zaplavily více než dva tisíce domů a stovky výrobních objektů, podle něho ukázaly na některé slabiny. A nešlo jen o koordinaci všech záchranných složek. Technika, kterou hasiči, ale i zdravotníci a policisté používali, byla letitá, nepostačovala. „Přišly velké investice do vybavení, začala se budovat integrovaná výjezdová centra, první bylo v Ostravě. To přineslo ohromnou úsporu nákladů. Nemusíte stavět tři domy, stačí jeden pro hasiče, zdravotníky i policisty. A je tam ještě ta výhoda, že když jsou ti lidé pohromadě, tak se poznají. Vědí, kdo má jakou techniku, cvičí spolu. To se potom projeví při samotné akci,“ říká Vlček.

MOZEK KRAJE

Nakonec následovala výstavba zcela nového, moderního Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) Moravskoslezského kraje.

„Je to sdružené dispečerské pracoviště hasičů, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky a Městské policie Ostrava. Těch dispečerských pracovišť je třicet jedna,“ říká Stanislav Sovinský, vedoucí operačního střediska hasičů.

Velkoryse zrekonstruovaná budova nabízí i další sály vybavené pro řešení krizových situací. V „hejtmanském“ sále třeba před dvěma roky při bleskové povodni jednala povodňová komise, v dalším zase v čase metanolové aféry, která postihla Ostravsko nejvíce, představitelé krajské hygienické komise.

„Takové centrum je naprosto unikátní, nikde neexistuje tak propracovaný systém.

V Česku nic podobného není,“ říká Sovinský.

A Vlček dodává, že je to výjimečné i z hlediska Evropy. Připouští také, že vše vzniklo z obav, prostého pudu sebezáchovy: „Hejtman, primátoři měst, starostové obcí zodpovídají za bezpečnost. Musejí k tomu mít ale nástroje. Proto s podporou projektu neváhali.“

IBC Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje sídlí v ulici Nemocniční v Moravské Ostravě. Vzniklo rekonstrukcí nedostavěného objektu firmy META. Otevřeno bylo v roce 2010. Financováno bylo především z evropských strukturálních fondů, prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Takto na něj bylo vynaloženo 628 milionů korun (téměř 90 procent celkových výdajů na projekt).

O autorovi| JAROSLAV MATĚJKA

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Volby 2017: kde volit, aneb jak najít volební místnost
Auta
Kia Stinger oficiálně přijela na český trh. Je to auto,…
Kam se poděl Natural 95 a běžná nafta? Nikam, teď se značí E5 a B7
Kolik může stát Škoda Karoq „v plné palbě“? Klidně přes milion
Jaguar zvažuje nástupce modelu XK. Použil by upravenou platformu z F-Typu
Volkswagen chce závodit s elektrickým prototypem. Zřejmě zkusí Pikes Peak
Technologie
Tip: Jak odložit instalaci Windows 10 Fall Creators Update na pozdější dobu?
HP představilo pracovní konvertibilní tablet pro lidi pracující s nástroji firmy Adobe
Levněji to ještě nebylo. Office 365 na celý rok jen za 599 Kč
Až do soboty zdarma. Stáhněte si tahovou strategii Civilization III
Jdete zítra volit? Liftago, SmileCar a Rekola vás k urně svezou zadarmo
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít